Pukolu se nesprávně říká kadeřavá myrta pro jeho zkadeřené okvětní plátky a listy. Jinak se správně jmenuje lagerstrémie a jde o skutečně dlouholetou (věkovitou) rostlinu, která miluje letnění. Přes sezónu se dokonce ráda stává chloubou balkonů, teras, atrií, případně slunných míst v zahradách. A dokonce byly vyšlechtěné i mrazuvzdorné variety pro naše okrasné zahrady.
Mrazuvzdorné variety pukolu
Právě novodobým křížením pukolu okrouhlolistého (Lagerstroemia indica) s pukolem nádherným (Lagerstroemia speciosa) a s Lagerstroemia faueriei byly vyšlechtěné mrazuvzdorné variety, které mohou zůstat celoročně v zahradě. Co však pukol vyloženě miluje, to je plné slunce, ovšem snese dobře i polostín, ve kterém ale hůře a méně vykvétá.
Jedním ze známých kříženců odolávajících mrazu je kultivar Muscogee, který kvete levandulově růžovými květy a roste velmi pomalu. Na jaře se doporučuje zkrátit loňské letorosty na třetinu původní délky. Mrazuvzdornost kořenů se u tohoto kultivaru uvádí dokonce až –25 °C, mrazuvzdornost horních pater rostliny až –21 °C.
)
Mrazuvzdorný je též kultivar Acoma s bílými květy v boubelatých latách, stejně jako Tento, který byl vyšlechtěn v USA a kvete purpurově rudě. Pokud navíc větve kultivaru Tento zmrznou až k zemi, rostlina rychle a bohatě obráží a v druhé polovině léta kvete. Ovšem pro české klima je ideálním kultivarem Natchez, který má bohatá bílá květenství a sytě zelené listy. Ty jsou lesklé, na podzim před opadem zčervenají a nakonec jsou až zlatožluté. Pěstovat jej lze i ve tvaru stromku a dosti rychle roste v porovnání s jinými druhy a odrůdami pukolu.
)
Další z asijských krásek v našich zahradách
Pukol čili lagerstrémie (Lagerstroemia) pochází z jihovýchodní Asie (Korea, Japonsko, Čína), je to opadavý keř či strom, který kvete zhruba od srpna do října. Patří do čeledi kyprejovité (Lythraceae) a dobře prospívá ve všech teplých oblastech po celém světě. A mrazuvzdorné variety dnes klepou i na naše zahrádky. Jinak je však pukol možné pěstovat jako rostlinu pokojovou.
)
Květy pukolu, plody a borka
Květy pukolu jsou uspořádané do lat dlouhých až 20 cm a o průměru 7 cm, působících impozantně. Pukol kvete od bílé až po různé odstíny růžové a nachovou, listy má krátce řapíkaté, tmavě zelené, před opadem nejprve bronzové a na podzim žluté až okrové. Ovšem mnohé druhy a kultivary mají barvu uvadajících listů též jistou dobu rudých odstínů. Plodem pukolu je kulovitá tobolka, která obsahuje malá okřídlená semínka. Působivá je odlupující se skořicově hnědá borka dřeviny, obzvláště u rostlin starších, kdy borka tvoří zajímavou kresbu.
Ve volné půdě doroste až osmi metrů a je léčivý
Ve volné půdě může pukol dorůst výšky až 8 metrů, v mobilních nádobách ale takových rozměrů samozřejmě nedosáhne. U starších rostlin je pak třeba usměrňovat jejich růst. Dobře se množí semínky i řízky a kvete dokonce již cca 7 měsíců po výsevu. Semena nám lépe vyklíčí, pokud je na 24 hodin před výsevem namočíme.
Pukol je dokonce rostlinou léčivou, kůra se používá v lidovém léčitelství k odvodnění organismu a jako poměrně drastické projímadlo. Navíc snižuje horečky. Semena pak mají narkotické vlastnosti.
)
Pukol pěstovaný v nádobách
Pokud pukol pěstujeme v nádobě, není náročný, dobře snese průměrné bytové podmínky, vyžaduje teplotu 15 až 25 °C a pravidelnou zálivku. Nesnese přelévání ani přesušený substrát, přihnojování se doporučuje jednou za 2 týdny. V době vegetačního klidu stačí teploty 10 až 20 °C, omezená zálivka a nehnojit. K přesazování saháme jednou za 3 až 5 let a čím je pukol starší, tím menší jeho nároky na přesazování jsou. U starších jedinců stačí vyměnit vrchní vrstvu substrátu. Dobré je, že pukol netrpí výrazně chorobami a škůdci.
)
Mrazuvzdorné kultivary v zahradě
Mrazuvzdorné kultivary vysazujeme v zahradě na plné slunce a do dobře odvodněné půdy. Nikdy ne na přemokřená stanoviště. Obzvláště v zimě nesmí dřevina zůstat v těžké a podmáčené půdě. Jinak ale kořeny snesou mráz až –20 °C, doporučuje se však bohaté zamulčování.
A pozor, přílišné hnojení pukolu dusíkatými hnojivy podporuje růst na úkor jeho kvetení. Proto přidáme dusík jen brzy na jaře a dále již aplikujeme hnojiva podporující květ. V mírně kyselé půdě rostliny na podzim výrazněji zbarvují své listy.
)
Květy pukolu netvoří nektar
Zajímavostí je, že květy pukolů netvoří nektar, proto jsou opylovány především většími druhy včel, které sbírají pyl. V květech přitom najdeme 2 typy tyčinek, na kterých se v prašnících tvoří 2 různé typy pylu. Delší tyčinky produkují pyl sloužící k reprodukci rostlin, na kratších tyčinkách najdeme neklíčivý pyl, který je výhradně výživou opylovačů. Je pro ně totiž stravitelnější, je méně dehydrovaný, má pórovitější povrch a obsahuje více glukózy oproti sacharóze. Křídlatá semena jsou později šířena větrem.
)
)
