Rekonstrukci domu je třeba plánovat

Začneme u úspor

Ještě před návrhem rekonstrukce domu a vypracováním jejího projektu je dobré udělat si energetickou bilanci nemovitosti. Teplo z domu uniká nekvalitními či nekvalitně osazenými okny, stěnami, stropem, střechou či vchodovými dveřmi v nevyhovujícím stavu a nakonec i podlahou. Vytápění domu spotřebuje 60 až 80% spotřeby energií. Zanedbatelná však není ani spotřeba elektřiny. Na zvážení je výměna spotřebičů s příliš velkou spotřebou elektřiny včetně zdrojů světla (nevyhovujících žárovek), ale i rozvodů elektřiny. Přitom se úspory energií vůbec nemusí dotknout kvality našeho bydlení, důležitý je však správný návrh a realizace dílčích opatření. Energetická bilance nám každopádně ukáže, kde nám uniká nejvíc energie a kde je její nejvyšší spotřeba, přitom zbytečná.

Při energetické bilanci je nejprve nutné sečíst ztráty, respektive potřeby energie. Za druhé zvážíme, jestli můžeme ztráty snížit, které a na jakou částku nám toto snížení vyjde. Za třetí zjistíme energetické zisky a jejich skutečné využití. Vyjít můžeme i z měření termokamerou, které bezpečně odhalí tepelné ztráty a jejich oblasti. Je důležité, abychom rozdíl mezi celkovými energetickými zisky a ztrátami kryli „ze zdroje vytápění,“ při jehož výběru musíme vzít ohled i na technická a jiná omezení, způsob provozu, spolehlivost, životnost a uživatelský komfort. Podstatné pro nás při tom budou co nejnižší provozní náklady. Energetickou bilanci nám zajistí odborná firma. Nejméně odpovídají současným potřebám na spotřebu paliva (resp. energií) a nežádoucího úniku tepla starší domy. Často jsou vytápěné nákladně a s náročnými požadavky na obsluhu zařízení.

Analyzované ztráty: způsobem vytápění, prostupem střechou, prostupem stěnami, prostupem podlahou, okny a prosklením, větráním, ohřevem vody

Rozsah rekonstrukce

Důležité je rozhodnout se pro rozsah rekonstrukce domu. Rekonstrukce související se zateplením jeho obálky zahrnuje výměnu oken a vchodových a balkónových dveří a zateplení obálky domu, případně střechy či stropu posledního podlaží. Rekonstrukce však může zasáhnout i vnitřní prostory, nejen fasádu, výplně stavebních otvorů a střechu v souvislosti se zateplením. U starších domů ohrožených vlhkostí se znova provádějí podlahy v přízemí, často zároveň se sanací vlhkého zdiva a omítek. Při extrémním zasažení vlhkostí může být nezbytné i podřezání zdiva a dodatečné vložení hydroizolace.

Časté jsou také rekonstrukce nežádoucích instalací (elektřina, voda, topení, kanalizace, případně i plyn) a obnova vnitřních omítek. Součástí rekonstrukce může být i změna dispozic domu, které lze řešit vybouráním některých nenosných zdí a doplněním příček z tradičního zdiva, lehkého pórobetonu nebo sádrokartonových konstrukcí. Obvykle se sahá i k sádrokartonovým podhledům a instalaci bodových světel v nich.

U panelových bytových domů se kromě výměny oken a zateplení nejčastěji rekonstruují bytová jádra a rozvody ve stoupačkách, často společně s novými rozvody do koupelny, wc a kuchyně. Zároveň je vhodné zvážit, zda by se nevyplatila výměna ventilace, například za nové ventilační turbíny. Rekonstruované bývají i nevyhovující výtahy a výtahové šachty a plochá střecha, kudy do domů často zatéká.

Nároky domu na tepelnou izolaci

Záleží na typu zdiva a jeho tloušťce. Pro každý dům se hodí jiný typ tepelné izolace i její tloušťka.
Izolace by měla být dostatečná, jen částečné opatření s cílem realizovat především novou fasádu, nemusí vůbec stačit. Domy zateplujeme kontaktně a bezkontaktně. Kontaktní zateplení je levnější a provádí se rychle. Pokud dům zateplujeme polystyrenem, můžeme dosáhnout až na třetinu běžných nákladů. Konstantní však zůstávají náklady na ostatní práce a materiály. Při jakémkoli způsobu zateplení obálky domu hradíme lešení, práci, lepidla, omítky, penetrace, síťky, zařízení staveniště a jeho úklid.

Nové podlahy řešíme jen při kompletní rekonstrukci domu, jde o jeden z největších zásahů do stavby. Nejprve je nutné odstranit stávající podlahy včetně staré hydroizolace a vše provést znova. U některých starých domů včetně obnovy podkladních vrstev z kameniva. O něco snazší je v rodinných domech rekonstrukce podlah druhého nadzemního podlaží a realizace nových podlah v budovaných podkrovních prostorách. V každém případě je to však zásadní stavební zásah, který ovlivňuje kromě jiného i statiku domu.

Šikmé střechy podkroví (půdních prostor) izolujeme pouze v případě, že tam chceme zřídit obytné prostory, jinak si vystačíme s izolací položenou na podlahu půdních prostor, případně se zateplením stropu nižšího podlaží zespoda, nejčastěji v kombinaci se sádrokartonovým podhledem či palubkami.

Rekonstrukci je nutné naplánovat

Částečná i kompletní rekonstrukce domu a zateplení musí začít projektem. Součástí přípravy by měla být i rozpočtová kalkulace stavebních úprav a kvalitní smlouva mezi majitelem nemovitosti a realizační firmou. Výsledný stav je možné zpracovat jako 3D návrh, včetně stavebních úprav a vybavení interiéru.

V případě výměny střechy, oken a rekosntrukce fasády ve starší, neřku-li historické zástavbě, pak musíme počítat i se značným omezením. Státní památková správa může určit typ oken, typ mansard i střešní krytiny, včetně její barvy. Může nám nakázat rekonstrukci původní fasády, která zamezí vnějšímu zateplení obálky domu. Pak nám nezbude nic jiného, než zateplit dům zevnitř, čímž sice snížíme tepelné ztráty, ale neodstraníme zcela tepelné mosty a navíc zmenšíme obytný prostor. Některá omezení pak budou zřejmě zahrnuta už v územním plánu lokality.

K rekonstrukci domu je prostě nutné přistupovat citivě. Architektonicky cennou stavbu můžeme necitlivou rekonstrukcí zásadně znehodnotit. U nevkusných budov můžeme citlivou rekonstrukcí naopak dosáhnout nebývalého estetického efektu.