Relaxace ve venkovské zahradě

Pro venkovskou zahrádku stačí pozemek, prostě se vytvoří sama - tedy s naší pomocí

Typickou venkovskou zahradu si můžeme udělat i okolo novostavby či na oploceném městském pozemku. Chce to jen chuť a vůli. Pro venkovské zahrady je typické, že záplavy okrasných keřů a stromů nahrazují keře a stromy ovocné, které v dubnu a květnu nádherně vykvetou a nakonec přináší i užitek v podobě chutných plodů. Zapomenout nesmíme na zeleninové záhony, alespoň malý skleník a nebo alespoň pařeniště na předpěstovávání sazenic, záhon pro okrasné květiny a případně i malou skalku. A kdo má tu možnost, přenese si alespoň malý kousek okrasné venkovské zahrádky před dům směrem do ulice. I když, zrovna tuto možnost současný styl prodeje parcel, jejich velikost a členění komunikacemi zrovna neumožňuje. Před ploty se vejde tak akorát kaplička – elektroplynové synonymum někdejších kapliček venkovských.

Ani venkovskou zahradu nelze založit náhodným systémem. Čili, kde je volné místo, tam něco „prsknu.“ I tento typ zahrady má svá určitá pravidla plynoucí ze zkušeností předků a z tradice. Nejlépe se nám taková zahrádka bude budovat na pozemku, na kterém stojí rekreační chalupa, nejhůře pak v lese a u lesa okolo rekreační chaty, kde je výsadba limitována typem a pH půdy. Z lesní chaty se prostě chodí do lesa a z chaty u vody rybařit.

Hledá se venkovská zahrádka

Najít dnes na našem území tu opravdu typickou venkovskou zahrádku, o kterou pečovávaly už naše babičky a prababičky, je opravdu velmi těžké. I na vesnicích začaly převládat pěstěné travní plochy a pravidelný víkendový bzukot sekaček místo včel a čmeláků, okrasné keře a stromy, nejlépe jehličnaté, neopadavé, zeleninové záhony též ustoupily hypermarketům a kompost zakládají jen opravdoví odvážlivci. Přitom je zajímavé, že lidé doslova „letí“ na cokoli, co je „tradiční, české, domácí, venkovské,…“ Zkuste si nakoupit ošklivá a kyselá jablka za hypermarketovou slevu a postavit se s nimi na trhu s nápisem „jablíčka z domácí zahrádky.“ Ne ne, opravdu to nedělejte, ona totiž ta domácí jablíčka i jinak chutnají. 

Co patří na venkovskou zahradu?

Na venkovské zahradě mělo všechno vždy svůj účel a využití. Například trávník se sekal a čerstvý pokos se dával třeba králíkům a něco se přihodilo i slepicím do jejich výběhu, ovšem včetně podílu lučních bylinek. Zbytek se sušil a uskladňoval v podobě sena. I to však můžete dělat a seno nakonec v zimě výhodně zpeněžíte a nebo vyměníte za něco potřebného právě pro vás. Bude ale třeba naučit se používat kosu a srp, které kromě toho, že porost nerozšmelcují, jej pěkně přirozeně podříznou a přitom neublíží hmyzu, který je pro zahradu tolik důležitý. Hmyzem se navíc díky přirozenému porostu travin s luční směsí bude zahrada jen hemžit. Kdo se diví, že na jediné jabloni široko daleko mezi technologicky upravenými plochami pomalu nezahlédne v době květu včelu, měl by především uvažovat proč. Ne, opravdu to není tím, že včely „nejsou,“ že je vyhubil nějaký škůdce, či je už nikdo nechová. I včely sice čelí lidským civilizačním vlivům – jako lidstvo samo – ale i včely zatím odolávají. Až dojdou včely, dojdou i lidé.

Zelenina, květinový záhon, ale i malá skalka

Pokud chcete venkovskou zahradu a máte menší pozemek – řekněme do 1000 metrů čtverečních, vyčleňte část pozemku na zeleninové záhonky a část na květinový záhon – nebudete pak muset po většinu roku kupovat květiny na hřbitov a k různým oslavám jmenin a narozenin (naše babičky to dělaly ze stejného důvodu) a navíc si snadno a zadarmo kdykoli zkrášlíte svůj příbytek. Pokud též chcete alespoň malou skalku pro potěchu – proč ne, své první netřesky si pamatuji již z babiččiny zahrádky, kdy jsme odvalovali kameny okolo skalky a hledali pod nimi ropuchy. A ony tam opravdu byly.

A jakou zeleninu má smysl pěstovat? Rajčata, salátové okurky, papriky, cuketu, dýni, salát (a pozor, v jednom zakoupeném pytlíku je tolik semen, že nebudete vědět, co se sazenicemi), ředkvičky, česnek (ten pravý český), prostě tu zeleninu, která vám na dlouhou dobu nahradí tu kupovanou a v hojné míře. Zatímco bramborové pole si klidně odpustíme, stejně jako to cibulové. A zeleninu, jejíž produkcí na menší ploše nevyvážíme svou spotřebu, si prostě vysejeme a vysadíme pro radost a nakonec i ochutnáme.

Zapomeňte na okrasné stromy a keře, těch se vám na zahrádku mnoho nevejde

Co se týká výsadby stromů a keřů, doporučuji vysadit alespoň několik sazenic jabloní různých odolných odrůd (samozřejmě vybíráme též především podle chuti), alespoň jednu hrušeň, jeden ořešák na vzdálenějším konci zahrady (všimli jste si, kolik dnes stojí kilogram loupaných vlašských ořechů?) - třeba vedle kompostu, několik sazenic švestek (na povidla, slivovici, do knedlíků a kompotu), pro náročné a na slunné a dobře chráněné pozemky lze vyzkoušet i broskev či meruňku a určitě prosím nezapomeňte na třešeň. Ta bude spolu s jahodníky a některou zeleninou plodit každý rok nejdříve. A jak chutně! Zbývá najít místo pro rybíz červený a černý, pro bez černý někde na okraji pozemku, který vás bude léčit svými květy i plody a navíc bude odpuzovat krtky a myši (vůbec jim nevoní), a také pro angrešt, který je též velice bohatý na vitaminy, stejně jako rybíz. Doplnit můžete tuto výsadbu koutkem s maliníky a místem, kde si smlsnete na ostružinách. Ovšem není to nezbytné, pro maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, houby a spoustu bylinek můžeme stále ještě zdarma do volné přírody. Lesy a louky ještě nejsou oplocené. U plotu nakonec mohou růst lísky, jejich oříšky (lískové) také potěší a ušetří naši peněženku.

Máte dojem, že už nezbývá místo na okrasné dřeviny? Máte naprostou pravdu, ovšem nějaký ten šeřík, který brzy vykvete a nádherně voní, se sem pořád ještě vejde. A dostatek okrasy nám zajistí právě květinová část zahrady, případně i předzahrádky. Květiny byly pěstovány takové, aby byl dostatek čerstvých, řezaných květů po celou sezónu. Vše nakonec zakončily na podzim 'dušičkové' chryzantémy a určitě je dobré najít místo pro alespoň několik slunečnic - někde na slunném místě u plotu, které se stanou v zimě spižírnou výživných semen pro ptáky.

Léčivé i chutné a zdobné bylinky

Nezapomněli jsme na něco? No samozřejmě – na bylinky, ty na zahradách našich babiček nikdy nechyběly a každá volila takové, které jí voní, chutnají a které léčí právě ty choroby a jejich zárodky, se kterými zrovna bojovala. Bylo-li pak třeba, sousedky si své výpěstky vyměnily, stejně jako přebytky sazenic a podobně. Chybět nebude kopr, listová petrželka, libeček, pažitka, bazalka, máta, šalvěj, dobromysl, meduňka… a ještě nějaké? Však na ně přijdete.

Prvobytně pospolný socreál

Člověku, který se narodil v městském paneláku rodičům, kteří se narodili v městském paneláku rodičům, kteří sem před jejich narozením přišli, to může znít jako nějaký socrealistický nesmyl, ale není tomu tak, stále to ještě existuje. My si doma svou venkovskou zahrádku děláme podobně – tedy alespoň se snažíme (též jsem původně městský) a když něco přebývá, vždy víme, co s tím. Před týdnem jsme se zbavovali přebytku sazenic salátu a naopak jsme dostali přebytek sazenic rajčat. Inu – prvobytně pospolná společnost. Ovšem, jak ty výpěstky pak voní a chutnají. 

A že je za výše popsaným výčtem cítit opravdu hodně práce? Zase až tolik jí není, pokud člověk neosazuje celé ary zeleninou. A odpočinek? Určitě se na takové zahradě najde místo pro pergolu, byť zrovna tu babičky nepotřebovaly – prostě si daly lavičku, stolek a židle pod stromy, určitě můžete alespoň kousek trávníku pravidelně sekat, nikdy ale ne celý a určitě se i do takové zahrady vejde alespoň malý bazének pro děti, ohniště či zahradní krb, případně i s udírnou.

Má to však jednu nevýhodu (a nebo výhodu?) - bez sklepa, spíže a chuti do zamražování, sušení a zavařování – se budete muset s přebytky své produkce s někým podělit. Že by s někým z města?

Nenapadlo vás někdy, že pan Tolkien se musel také tak trochu inspirovat u nás? Jak vymyslel Kraj? Tak šťastné pořízení, milí Hobité…
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com