Ochraňte střechu před sněhem a rampouchy

Média poslední dny zaplavily zprávy o padajícím sněhu a ledu ze střech a okapů. Následky gravitace a proměn počasí nevyhnutelně přinášejí svá rizika a někdy bohužel i oběti. Všichni víme, že voda není jen „tím tekoucím fenoménem,“ ale že může pořádně bolet, když na nás z výšky dopadne v podobě předmětu – zledovatělé hroudy.

Je pak už zbytečné plakat nad rozlitým mlékem, teda – padajícím ledem, pokud majitel domu podcení jak přírodu, tak i stavební normy a zákon. Ve výše položených oblastech s větší sněhovou nadílkou přirozeně počítají. Pořádná zima ale může v našem klimatickém pásmu udeřit kdykoli a kdekoli. A právě u nás platné stavební normy s náhlou sněhovou nadílkou počítají.

Mnozí z nás možná nevědí, že je území naší země rozdělené do osmi takzvaných sněhových oblastí. A rozdíl je právě v očekávaných sněhových srážkách, kterými se tyto oblasti liší. Podle toho jsou pak dimenzované konstrukce střech, které musí ve skutečnosti snést mnohem větší zatížení, než se pro jednotlivé sněhové oblasti uvádí.

Nehazardujte akrobacií na střechách

V nejpříznivější sněhové oblasti se uvádí zatížení střech sněhem 70 kg na každý m², na protipólu stupnice je pak uváděné zatížení až 400 kg / m². Skutečná únosnost však musí být mnohem větší (viz. výše). Doporučované shazování sněhu ze střech je tedy častěji krokem opatrným, nikoli nezbytným. Navíc můžeme poškodit krytinu, v horším případě se jí propadnout, nebo se dokonce volným pádem prolétnout až k zemi.

(Na okraj je třeba ještě dodat, že konstrukce střech jsou podle stavebních norem dimenzované nejen vůči zatížení sněhem, ale i konkrétní použitou krytinou, či silným větrem.)

Větším nebezpečím než pro naši střechu je nadměrná sněhová nadílka pro kolemjdoucí, kolemstojící a vedle chodníků parkující. Padající zledovatělý sníh, trsy rampouchů, nebo i rampouchy příliš zatížené staré a nevyhovující okapy. Stejně tak se může společně s kusy zledovatělého sněhu zřítit i uvolněná stará taška. Jaká tedy použít řešení, když ne právě lezení po střeše a zbytečnou akrobacii?

Sněhové zábrany

Nejjednodušším řešením jsou protisněhové zábrany, které můžeme na střechy instalovat i dodatečně, nejen při kompletní rekonstrukci střechy či stavbě nového domu. V horských oblastech jsou na střechách protisněhové zábrany naprosto běžné. Když však napadne více sněhu v kotlinách, teprve zjistíme, jak velké procento šikmých střech protisněhové zábrany postrádá.

Protisněhové zábrany je možné instalovat na šikmé střechy bez ohledu na to, jaká střešní krytina je zde použita. U kompletních střešních systémů od všech jejich výrobců jsou pak protisněhové zábrany naprosto běžným doplňkem sortimentu. Co je u protisněhových zábran důležité, je správná instalace. Zvolíme li kompletní střešní systém, určitě si pořiďme a nechme protisněhové zábrany nainstalovat stejným dodavatelem.

Nejčastější jsou protisněhové háky a mříže, které zabrání sesouvání sněhu ze střechy a následnému pádu. Tyto zábrany sníh zabrzdí, případně rozdělí, takže pak k zemi nepadají příliš velké kusy a snižuje se riziko vzniku škod, včetně úrazů. Tyto zábrany je navíc se stávající střechou možné sladit i barevně a na první pohled tak nejsou vidět.

Trubkové a deskové zábrany

Stejně jako protisněhové háky či mříže nejsou na střechách vidět ani vhodně barevně laděné zábrany trubkové či deskové. O tyto zábrany se sníh bezpečně zastaví. U trubkových zábran se pak sněhová masa opět rozdělí na menší kusy díky kotvení trubek v pravidelných rozestupech. Riziko zranění padajícím sněhem a ledem je samozřejmě logicky vyšší u vyšších budov s šikmými střechami. Přízemní rodinný dům je v tomto směru bezpečnější, než například několika poschoďový dům bytový.

Trubkové zábrany sestávají z jedné i více nad sebou umístěných trubek, které doléhající sníh rozdělují na menší části hmoty horizontálně. Kotevní prvky zábrany zase vertikálně. V podstatě lze přeneseně říci, že je to, jako by sníh pronikal mříží. Materiály, ze kterých se takové zábrany vyrábějí, jsou stejně jako u ostatního sortimentu různé. Od plastů, pozinkovaného či poplastovaného kovu, až dokonce po tradiční dřevo (i když v tomto případě nelze hovořit o trubce, nýbrž o tyči).

Princip je obdobný i u deskových zábran. S tím rozdílem, že trubky či tyče nahradí perforované desky. Ty pak sníh zastaví zcela a ten pomalu odtává do okapových žlabů a svodů.

Riziko rampouchů

Ještě větším rizikem než hmota sněhu bývají rampouchy. Jsou krásné, inspirativní, pro zimu symbolické, o to víc však i nebezpečné. S rampouchy se stkáme obzvláště u střech, které nejsou opatřené dostačující tepelnou izolací. Sníh na takových střechách taje rychleji a rychleji i sjede k okapům, kde však opět začne zamrzat. Nakonec nám vzniklá hmota ledu může svou vahou poškodit samotné okapy, ale i okraje střechy, tedy první řady střešní krytiny.

Větší rampouchy je proto dobré odstranit jakýmkoli dlouhým předmětem, a to ve chvíli, kdy na chodníku pod domem nikdo neprochází. Rampouchy odstraňujeme i ze střech, které nikoho neohrožují, jelikož nám v tomto případě nejde jen o bezpečí své a jiných, ale i o svou střechu a okapovou soustavu. Nikdy pak rampouchy neodstraňujte sami a pokud se při takovém zásahu necítíte bezpečně, raději přivolejte odborníky.

Dobře zateplené podkroví nebo půda

Ideální je, pokud střechu dostatečně zateplíme, nebo není naopak zateplena vůbec a pod střešní krytinou a krovem najdeme jen nezateplenou půdu. Pak se sníh po střeše rozloží pravidelně a přirozeně roztává po celé ploše. Pokud tedy budujeme podkrovní byty, určitě se nám vyplatí střechu dostatečně izolovat, a to nejen kvůli nežádoucím tepelným ztrátám.

Vyhřívání okapových žlabů a střech

Pokud chceme pro svou střechu i pro své okolí udělat opravdu vše, je možné spojit kombinaci vytápění střechy a vytápění okapových žlabů. V praxi ale většinou stačí vytápět jen okapové žlaby. Sníh, který ke žlabům sjíždí, tak rychle odtává a odtéká svody do kanalizace. Netvoří se navíc rampouchy a i životnost okapových žlabů a prvních řad střešní krytiny tak prodloužíme.

Toto řešení můžeme aplikovat na celé okapové soustavy, nebo jen do exponovaných míst. Použít můžeme běžné otopné kabely, nebo inteligentní kabely samoregulační.

Kolik za sněhové zábrany a jiná zařízení zaplatíme?

Nejdražší, ale i nejúčinnější je samozřejmě vytápění střech. O poznání levnější je pak vytápění okapů. Z mechanických zábran jsou nejdražší zábrany tyčové, respektive trubkové, které pořídíme v ceně od 600,- Kč za běžnou délku, ale až za mnoho tisíc korun (řádově do 10.000,- Kč). Jako další v pořadí jsou zábrany deskové, jejichž ceny se pohybují od jednoho do dvou tisíc korun za běžně prodávanou délku zábrany, včetně kotevních prvků. Pořídit si však můžeme i speciálně upravené protisněhové tašky (kolem 80,-Kč za kus) a na začátku článku zmíněné protisněhové háky, které jsou nejlevnějším řešením ochrany (cca 30,- kč za kus).

Padající sníh a pojištění

A nakonec nezapomeňte ani na to, že se proti ze střechy padajícímu sněhu můžete pojistit. Rozdíl mezi situací, kdy vzniklou škodu uhradí pojišťovna, nebo budeme po soudech vláčet majitele domu, je opravdu velký. Zjistěte si proto u své pojišťovny, za jakých podmínek se můžete ochránit před možnými následky havárie způsobené padajícím sněhem či ledem.

Pojišťovna nám pak vzniklou škodu rychle uhradí a uhrazenou částku vymahá právě na majiteli domu. A pozor, pokud uklouzneme na chodníku před domem a zraníme se, je za naše zranění po novu zodpovědna obec. Pokud však kolemjdoucímu spadne na hlavu rampouch, nese plnou zodpovědnost právě jeho majitel.

Pokud si s uplatněním škody nejste jisti, přivolejte na místo policii. Ta udělá o vzniklé události zápis a i v případě, kdy na místo nevyjede, vám po telefonu operátor poradí, jak postupovat. Obecně platí, že je škodu nutné neprodleně zdokumentovat a neprodleně též vyhledat majitele domu. Pokud však dojde ke zranění, jehož následkem jsme převezeni k ošetření, měla by případ na místě šetřit právě policie.

Stejně tak se může ochránit i majitel či nájemce nemovitosti, a to pojištěním odpovědnosti. Pojištění odpovědnosti je většinou sjednáváno jako doplňkové k pojištění odpovědnosti za škodu občana z běžného občanského života, případně k běžnému pojištění staveb.