Přínos v oblasti tepelného odporu na aplikovanou tloušťku je vysoký. Vzhledem k tepelnému odporu celé stěny je však zanedbatelný. Přednost jeho tepelně technického působení je někde jinde. Unikátní složení stěrky zvyšuje povrchovou teplotu povrchů interiéru (při dotyku působí teple) a přispívá k pocitu tepla v zimě. Pocitu tepla je totiž možné dosáhnout zvýšením teploty vzduchu v místnosti (více topit), nebo zvýšením teploty povrchů stěn či stropů (použít stěrku Knauf Izolkitt). Druhý případ se obejde bez dodatečných provozních nákladů na vytápění.

Účinek studených stěn zná každý chalupář po příjezdu do svého vystydlého sídla, kdy krátce po zatopení může být teplota vzduchu často přes 20 ^oC, ale pocit nepříjemného chladu zůstává (chlad se šíří od studených stěn). Zvýšení povrchové teploty stěn nejlépe ukazuje snímek z thermovize. Žluté a červené plochy představují plochy bez thermizolu. Červená značí úniky tepla. Naopak modré a zelené plochy prezentují dobře izolované stěny s vyšší povrchovou teplotou z interiéru. 

Kromě výše zmíněných energetických úspor snižuje zvýšení teploty povrchu stěny či stropu nebezpečí tvorby plísní a vliv tepelných mostů. Posledně jmenovaná vlastnost je umocněna skutečností, že disperzní charakter výrobku působí podobně (slovo podobně je zde velmi důležité) jako parobrzda a brání tak proniknutí teplého vzduchu, resp. vlhkosti v něm obsažené, do studené části konstrukce.

Kromě zimního období je účinek stěrky funkční i v létě, kdy zabraňuje pronikání tepla z exteriéru, a tím například zvyšuje účinek klimatizace a zachovává v místnosti příjemnou teplotu vzduchu. IzolKitt se dodává v „pastovité“ konzistenci a nanáší se hladítkem, válečkem, případně stříkáním PFT SAMBA v tloušťce 1 mm. Větší tloušťka, vzhledem k podstatě materiálu, nepřináší další zlepšení tepelných parametrů. IzolKitt je vhodný pouze do interiéru.

Autor: Miroslav Nyč