Vlhké zdivo. Kde je příčina a jak na opravu?

Mezi projevy vlhkosti lze zařadit především odpadávání omítky, výkvěty ve vodě rozpustných solí a vlhké mapy na povrchu konstrukce. Z rozsahu poruch a rozložení těchto projevů je možné získat také informaci o poloze zdroje vlhkosti. V mnoha případech již v minulosti na konstrukcích jsou provedena některá opatření, jejichž funkčnost je nutné také ověřit. Nápovědou je i relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí.

Před provedením sanačního zásahu, který má omezit vlhkost v objektu, je potřeba provést alespoň základní stavebně technický průzkum. Dále je vhodné stanovit si, co má být výsledkem zásahu a za jakých podmínek je možné jej dosáhnout (např. jak vysokou cenu jsme ochotni akceptovat).

Aktuálně poměrně často dochází k renovaci sklepních prostor, které jsou celé, nebo částečně pod terénem. Mění se obvykle způsob užívání a z původních sklepů pro skladování ovoce, brambor, nebo uhlí se mají stát restaurace, kanceláře, nebo byty. Při vytváření takových prostor u objektů často starších než 100 let, je potřeba si uvědomit, že sklepní prostory byly koncipovány tak, že mohou být vlhké, poruchy typu odpadávání omítky se předpokládalo a počítalo se i s jejich pravidelnou obnovou. Sklepní prostory nebyly izolovány, konstrukcemi voda procházela (např. podlahy z plných cihel kladené do pískového lože) byly odvětrávány a obytné prostory byly umístěny o jedno, nebo půl patra nad terénem, kam vlhkost již nezasahovala.

Pokud tedy chceme zachovat použití sklepa na skladování věcí, kterým nevadí vzdušná vlhkost (ovoce apod.) a pokud nedochází k poškození nosných konstrukcí a pohybu vlhkosti až do obytných prostor, lze k sanaci přistoupit pouze tak, že budou opraveny omítky, které zajistí přijatelný vzhled a bude ochráněna nosná konstrukce (zdivo). V případě, že do předmětných prostor má být umístěn papírový archiv firmy, nebo zde budou obytné místnosti, je potřeba provést sanační zásah, jehož rozsah zohlední stav konstrukce, použití prostor a míru přísunu vlhkosti do konstrukce. Samozřejmě, že v jednotlivých případech lze předpokládat individuální problémy, které bude nutné řešit a zohlednit. Snahou je přiblížení se zadaným cílům. Přiblížení je správný termín, protože při sanaci vlhkého zdiva není možné nikdy zaručit 100 % úspěch v prvním kroku. V jednoduchých případech se to může povést na první pokus, ve složitých se 100 % úspěchu nemusí dosáhnout nikdy.

Dílčí sanační zásah na konstrukci má význam pouze v případě, že nedojde k zhoršení stavu konstrukce a je umožněno navázat dalšími kroky.

Bohužel často dochází k řešení problémů vlhkého zdiva jejich zakrytím. Jedná se zejména o provedení předstěny, která není buď odvětrána vůbec, nebo nevhodně (např. zpět do interiéru), případně je poddimenzována. V meziprostoru dochází k hromadění vlhkosti, která vniká do vnitřního prostoru, a navíc dochází k tvorbě plísní za předstěnou.

Dalším nevhodným řešením je použití parotěsného nátěru, nebo obecně vrstvy na stěny a podlahu, v místě poruch, bez provedení dalších opatření. To obvykle vede pouze k posunutí problému do jiného místa a nezřídka se může jednat o zhoršení situace. Tady se jedná např. o vytvoření nepropustné vrstvy na stěně, bez obnovení vodorovné izolace ve stěně. Nejprve dojde ke vzlínání vlhkosti stěnou směrem vzhůru a s odstupem také k porušení nepropustné vrstvy. V případě, že stropní konstrukce je nízko nad terénem, může se z problému vlhkostního stát problém statický, a to zejména v případech, kdy je stropní konstrukce dřevěná, nebo se jedná o ocelové nosníky uložené na předmětné stěně.

Návrh sanace vlhkého zdiva tedy musí zohledňovat provedení, nebo obnovení, izolací všech dotčených a sousedících konstrukcí, jejich vzájemné propojení a následně odvlhčení konstrukcí, ideálně tak, aby nedocházelo k projevům vlhkosti na povrchu konstrukce. V některých případech je potřeba také upravit provozní režim ve vnitřním prostředí.

Nejobvyklejší postup sanace vlhkého zdiva se týká prostor, které jsou částečně pod terénem. Prvním krokem je samozřejmě odstranění vlhkých a zasolených vrstev omítek, včetně proškrábnutí spár v povrchových vrstvách. Vodorovná izolace zdiva se provádí např. pomocí chemické infúzní clony POLARIS krém, která eliminuje vzlínající vlhkost. Stejným materiálem je provedena vodorovná izolace vnitřních stěn, a to těsně nad podlahou. Vnitřní stěny jsou odizolovány svislou linií izolace od stěn obvodových. Aplikace spočívá ve vytvoření souvislé linie otvorů ve stěně, které jsou naplněny injektážním krémem. Ten zdivu propůjčí vlastnosti, které zabrání pohybu vody přes tuto zónu.

Dále je provedena hydroizolační omítka WATERFIX XP TH obvodových stěnových konstrukcí pod terénem, která je propojena s chemickými infuzními clonami a izolacemi v podlahách. Pokud v podlaze izolace není, je nutné ji vytvořit, případně včetně celého podlahového souvrství.

Konstrukce stěn nad linií chemických infúzních clon, kde je vyžadováno vyschnutí zdiva, jsou opatřeny systémem sanačních omítek SANOFIX. Obecně je souvrství tvořeno podhozem SANOFIX KP, jádrovou vrstvou SANOFIX H a sanačním štukem SANOFIX F. Finalizaci povrchu je potřeba provést nátěrem SANOFIX SILIKAT W, který má dostatečnou paropropustnost, aby nedošlo k narušení funkce celého souvrství.

V rámci opatření proti vlhkosti je také větrání prostoru tak, aby docházelo k postupnému snižování vlhkosti v závislosti na vnějších podmínkách. Větrání může být zajišťováno také vzduchotechnikou.

Z výše popsaného vyplývá, že je nutné rozmyslet možnosti úpravy vnitřních prostor, které jsou určeny k použití jako sklepní a lze u nich předpokládat, že budou vlhké. Dále je vhodné jejich úpravu konzultovat s někým, kdo má zkušenost jak s průzkumem, tak opravou takových prostor.