Vyvarujte se špatné montáže oken

Problémy oken a exteriérových dveří

Okna se dnes často osazují do stavebního otvoru tak, že jsou připevněna a vzniklá spára se vyplní stavební polyuretanovou (pur) pěnou. To je ale špatně. Není dokonce ani dodržována ČSN 73 05 40 - 2 Tepelná ochrana budov.

Zásadní problém však není v nedodržení normy, ale v základním požadavku na trvanlivost nových oken. Vždyť je to přece naše investice. Neřku-li, že se pěna nechá odkryta i mnoho týdnů pod vlivem počasí (déšť, sníh, teploty) a tak se nám pomalu rozpadá, stává se sprašnou a je tak poškozena její schopnost tepelné izolace. Přitom po omítnutí navíc polyuretanová pěna zvyšuje svou vlhkost a je už jedno, zda vlivem zafoukané dešťové vody či kondenzace vodních par z interiérové strany za chladných měsíců. A máme tu problém tepelných mostů, z navlhlé PUR pěny se stane vodič tepla a to nám z interiéru uniká, i když my sami na první pohled nic nepoznáme. Stačí ale jeden jediný snímek termokamerou a je jasno.

Je zásadně nutné, aby vzájemné vazby různých konstrukcí a materiálů byly navržené a provedené s ohledem na potřeby funkčnosti, těsnosti, trvanlivosti a maximální možné redukce vzniku tepelných mostů. A právě tepelně izolační schopnosti okenní spáry jsou stejně důležité jako tepelná izolace okna samotného (rámů, křídel i zasklení). A dokonce i vyšší, bez ohledu na typ instalovaných oken (plastová, dřevěná či hliníková). 

Vzniklé tepelné mosty zvyšují náklady na vytápění, zhoršují trvanlivost okolních materiálů a napomáhají plísním k jejich uchycení a šíření. To samé samozřejmě platí jak pro okna, tak pro balkónové, terasové či vchodové dveře. Čili veškeré otvorové výplně mají svým umístěním, velikostí, provedením, tepelně izolačními schopnostmi a připojením na okolní obvodové konstrukce zásadní vliv na funkční a energetické vlastnosti stavby.

Vždy platí, že okna dosahují horších tepelně technických vlastností než zdivo, o tom zatepleném nemluvě. Řešení tepelně izolačních schopností oken je hitem posledních dvou desetiletí a skutečně jsme se posunuli hodně daleko. Ovšem tepelné ztráty způsobené starými a již nevyhovujícími okny by měly majitele nemovitostí alarmovat k činnosti.

Okna je možné zateplit alespoň výměnou skel za izolační, ani to však mnohdy nestačí a dokonce ani není možné. Pak je nutné okna vyměnit. Staršími okny nám může unikat až 40% měrné potřeby tepla na vytápění. A právě výši úspor, které dosáhneme výměnou oken, určuje nejen správná volba jejich typu, ale i správné osazení. 
Obzvláště u starých dřevěných oken může trvale zvýšená vlhkost způsobit velké problémy. Sníží nejprve životnost nátěru a pak samotného dřeva, obzvláště, pokud jde o dřevo měkké (smrk, borovice, …). Nátěry vystavené působení vody popraskají či oprýskají a voda se tak snadno dostane ke dřevu a způsobí jeho poměrně rychlou destrukci. Dřevěná konstrukce zvyšuje svou vnitřní vlhkost, je poškozena stavba dřeva, to se kroutí a začne plesnivět. Navíc se vodou nasáklé dřevo stane tepelným mostem a ztráty tepla jsou tak ještě vyšší.

Jak se nová okna správně montují

Správná montáž nových oken spočívá ve 4 krocích: příprava, osazení, kotvení a utěsnění. Přitom je důležitým pojmem „pečlivost!“ Ale pozor, pravidla správné montáže nejsou určena pro montáž oken svépomocí, zbavili byste se tak nároku na záruku. Jsou jednoduchým výcucem, který má stavebníka varovat před nekvalitním osazováním oken dodavatelskou firmou.

Stavební otvor je nutné nejprve dobře připravit. Stavební otvory musí dosahovat dostatečné velikosti, tvaru a materiálu ostění. Ostění musí být v takovém tvaru a kondici, aby do nich bylo možné okno mechanicky upevnit a vzniklou spáru dotěsnit (její min. šířka je 1 cm a max. 3 cm). Povrch stavebního otvoru by měl být rovinný a s minimálními odchylkami. Veškerý přečnívající materiál na povrchu je nutné odstranit, vpadlé nerovnosti zase doplnit. Otvor musí být bez prachu, nečistot a napadení plísněmi nebo houbami. Samozřejmostí je dodržení pravých úhlů. U parapetního zdiva je také důležitá jeho pevnost. Mělo by unést alespoň 80 kg na 1 m2.

Poté je stavební otvor zaměřen a podle zaměření výrobce okna vyrobí. Ideální je, když jsou v dodaných okenních rámech již předvrtané otvory, určené k ukotvení do stavebního otvoru. Vrtání otvorů na místě montáže nemusí dopadnout dobře. Dodaná okna je nutné důkladně očistit (od prachu, mastnoty a povrchové vlhkosti) kvůli přesnému nalepení těsnění.

Nyní jsou na okenní rámy upevňované těsnící pásky a fólie, nejčastěji samolepící. Lepí se na čelní pohledovou stranu rámu (interiér, exteriér) či na bok. U dřevěných oken může být nutné dodatečné zbroušení boku rámu, jinak by se těsnění na podklad nechytlo. Poté se upevňují kotvící pásky / plechy. Vždy se k rámu fixují až po nalepení těsnění.

Ostění musí být navíc navrženo s ohledem na minimalizaci úniků tepla. Nejčastěji se to provádí návazností na tepelnou izolaci fasády, případně překrytím rámu izolací (cca 30 mm, ale i více). Přitom nejkrytičtější je napojení okna na parapet. V tomto případě lze akceptovat vypěnění prostoru pod parapetem polyuretanovou pěnou.

Při správném osazení oken je zajištěn přenos sil v jejich rovině tak, že v nich nevznikají deformace.
Na únosný povrch parapetní části stavebního otvoru se umisťují nosné podložky, které budou zatěžované pouze tlakovou silou. Používají se podložky plastové polypropylénové, polyetylenové a nebo dřevěné - dubové. Podložky mohou být dle potřeby nahrazeny rektifikovatelnými nosnými konzolemi, možné je použít i další podpěrné konstrukce (např. u pasivních domů, kde jsou okna umisťována do roviny tepelné izolace).

Okna osazujeme tak, aby připojovací spára byla na obou stranách stejná, případně aby rám vyčníval na obou stranách stejně. Důležité je také dodržení jedné roviny svislosti rámů. Proti posunutí se rámy zajistí pomocnými klíny. Ty se odstraní až při kompletaci připojovací spáry. Výška osazení rámu nad parapetním zdivem musí být taková, aby bylo možné provést dostatečně silné zateplení pod vnějším parapetem.  

Poloha oken vychází z projektu. Nejčastěji projektant vyžaduje naprosto svislé rámy v obou směrech, vodorovné u parapetu a pravoúhlé. Okna kotvíme dostatečným počtem páskových kotev. Veškeré upevňovací prvky musí být chráněné proti korozi a musí dosahovat minimálně stejné životnosti jako samotná okna. Do vlhkého prostředí se používá nerez. Nejmodernějším řešením jsou speciální chemické kotvy. Do svislých spár se zároveň osazují a upevňují vymezovací podložky, které brání deformaci rámu při otvírání křídel. Podložky umožňují dilataci rámu.

Klíčové je nakonec utěsnění připojovací spáry. Musí být vodotěsné, neprůvzdušné a musí dosahovat zvukově izolačních schopností. Přitom musí být zachována možnost dilatace. Cílem je tedy celoročně těsná a funkční tepelně izolační, ovšem dilatující připojovací spára. Správné osazení oken včetně provedení připojovací spáry by mělo být součástí projektové dokumentace, pokud tomu tak není, doporučuje se poptat výrobce oken a těsnění. Při napojení omítky musí být spára těsně za ukončovací lištou vodotěsně uzavřena vhodným těsněním, není-li sama lišta schopna toto těsnění nahradit. Utěsnění ale musí být zároveň paropropustné, provedené mrazuvzdornými a chemicky neutrálními materiály, aplikovanými v kontaktu s přilehlými plochami. Tepelně izolační výplň spáry (vnitřní uzávěr) musí dosahovat co nejnižší tepelné vodivosti. Tato výplň musí zůstat po celý rok suchá. Vnitřní uzávěr spáry slouží k oddělení vnitřního a vnějšího klimatu. Vnější i vnitřní uzávěr připojovací spáry musí probíhat po celém obvodě okenního rámu včetně rohů.

Začištění spáry může být řešeno různě, v závislosti na materiálu rámu, stavu, tvaru a konstrukci ostění. Použít lze lišty, maltové směsi, deskové materiály či dřevěné obložky.

Okenní těsnící systém illbruck "i3"

Okenní těsnící systém „i3“ společnosti Tremco illbruck nabízí dnes nejmodernější všestranné obvodové utěsnění oken. Toto těsnění bylo jako kompletní systém v praxi odzkoušeno nezávislým a renomovaným ift v Rosenheimu (institut pro okenní techniku). Zkouška probíhala v extrémních podmínkách. Poprvé byla testována souhra jednotlivých komponent v zabudovaném stavu a vyhodnocena jako „celkový systém.“ Na tento systém těsnění je poskytována desetiletá záruka.