Je to úspěch, který nepotěší. Z fenoménu vyvýšených záhonků se v posledních pár letech stalo něco, čím asi nikdy být neměly. Jsou praktické a mají řadu výhod, to ano. Ale přičinlivý marketing je teď doprovází tak nehorázně pochvalnými a smyšlenými legendami, až se to snášet nedá. Všechno jen proto, abyste si jednu takovou bedýnku do zahrady jako stavebnici za pár tisíc koupili.
Vyvýšené záhonky si nějakou tu chválu nepochybně zaslouží. Docení je například osoby pokročilého věku nebo lidé se sníženou mobilitou, protože se k nim nemusí tak hluboce předklánět. Jsou ceněné tam, kde mají zahradníci rádi pořádek. Protože substrát nesou v uzavřeném objemu, a cestičky v zahradě tak ponechávají čisté. Jejich kladem je i to, že je můžete založit mimo kontakt se zeminou, třeba na asfaltu nebo betonu sídliště.
Nic z toho zpochybňovat nehodláme, je víc než dost případů, kdy jsou vyvýšené záhonky fajn. O to víc zabolí, když jim někdo začne přičítat klady, které jsou přinejmenším nedoložené, sporné anebo je vůbec nemají. Například to, že jdou na jednotku plochy produktivnější; že je v nich méně zhutněná a ne tak kompaktní půda; že k jejich osevu je třeba méně osiva a méně se v nich drží plevele. Zrovna tohle jsou příklady hodně spekulativních výhod.
)
Výhody s ručením omezeným
Nikdo nejspíš seriózně neporovnával intenzivní zemědělskou produkci, výnos z hektaru, s hektarem plochy vyvýšených záhonků. Senzačně znějící zpráva o menším množství plevelů je trochu vytržená z kontextu, protože zpravidla platí jen pro prvních pár sezón. Informace o menší spotřebě osiva je vedlejším produktem toho, že se sadí na výrazně menší ploše. A s tím menším zhutněním půdy je to také jen velmi dočasné.
Pochvalné zkazky o tom, jak s vyvýšenými záhonky nebudou vaši úrodu trápit slimáci, vznikají na zahradách, kde se slimáky problém nemají ani normálně. Že s nimi dokážete lépe vyvážit přísun hnojiva, to pravdou být může. Ale kdybyste tomu dali trochu šanci, dokážete to i se záhonky nevyvýšenými, obyčejnými. A to je vlastně i jednou z příčin famózní úrody. Protože do vyvýšených záhonků dáváte ten nejlepší substrát, je to očekávatelný výsledek.
)
Kdybyste to samé dělali „při zemi“, se stejnými prostředky a nasazením, dosáhnete takových výsledků též. Další kapitolu o zázračné produktivitě na vyvýšených záhoncích pak píše to, že se tu intenzivněji dosazuje a prokládá meziplodinami. To samé se dá ale dělat i normálně, bez vyvýšených záhonků. Takže to těžko počítat za nějakou jejich osobitou výhodu, která je činí unikátní.
Většina z pozitiv vyvýšených záhonků je přinejmenším relativní. Pokud si je uděláte nízké - třiceticentimetrové, záda vás budou bolet stejně, jako na běžném záhonku. Pokud je uděláte metr hluboké, záda vás bolet možná nebudou, ale takový systém moc ekonomický nebude. Většinu úspor totiž minete na pořizování substrátu. Takže jaké jsou ty jejich skutečné pozitiva?
)
Klady, které platí
Určitě to, že v rámci několika takových pěstebních boxů vyvýšených záhonků můžete disponovat půdou různého typu. Kyselá nebo bazická půda mohou ležet hezky vedle sebe, jen přes uličku. To se vám běžně nestane. Přiznanou výhodou je i to, že pokud opatříte během výroby dno vyvýšených záhonků jemnějším pletivem, nemusíte vůbec řešit krtky.
Nemusí vás trápit složení půdy na stanovišti, protože si namícháte takovou, jakou chcete. I když je okolí (typicky městské) nějak kontaminované, tady můžete pěstovat skoro bez obav. Můžete také dosáhnout lepší drenáže půdy, a ta půda se též bude rychleji a lépe prohřívat, takže s výsadbou budete moci začít dříve. To všechno se opravdu na rozdíl od smyšlené chvály počítá.
A co ti, kteří teď houfně propagují výhody (ale hlavně vlastní prodej) skládaček vyvýšených záhonků, zapomínají? Zmiňovat i jejich nevýhody. Není to přitom nic nepochopitelného: kde jsou klady - existují zpravidla i zápory. A i pro někoho příhodné a šikovné vyvýšené záhonky mají své vrozené mouchy.
Druhá strana mince
Jejich první chybičkou je už sám princip. To, že si někde – kde je obdělávatelné půdy dostatek – začnete vytvářet umělou konstrukci. Která bude nabízet jen velmi omezenou pěstební plochu. Pokud vás pobolívají záda a potřebujete zahradničit narovnaní, jsou samozřejmě vyvýšené záhonky ideální. Ale jinak je to jen paráda, spojená s promrhanými prostředky.
Protože to, co investujete do koupě skládačky dřevěné ohrádky (a co zaplatíte za pěstební substrát dovnitř) se vám už nemá jak vrátit. Řekněme, že takovou hezkou vyvýšenou zahrádku budujete někde ve městě, na betonu. Jaká je její životnost? Pět, deset let? A až se odstěhujete nebo vás to přestane bavit? Rázem to už není užitečná a draze zaplacená prsť, ale odpad, který je třeba někam vyvést.
)
Zrovna v tom městském prostředí jsou vyvýšené záhonky prezentovány jako strašně demokratická volba, která umožňuje zřídit si zahrádku každému a všude. Pravda to ale úplně není. Pořízení takových pěstebních boxů a substrátu není laciné, každý si to dovolit nemůže. A ti chudší si budou moci našetřit jen na vyvýšené záhonky o nižším profilu, ve kterém nebudou moci pěstovat všechno, co si přejí. Je to tedy metoda „jen pro vyvolené, co na to mají“. A to moc demokratické není.
Nedostatky jsou i praktické. Říct, že se vyvýšené záhonky na jaře dříve prohřívají - méně je ohrožují přízemní mrazíky – a tak je možné s výsadbou začít dříve – je jen polovinou pravdy. Ony se totiž v létě také o dost víc přehřívají. To kořínkům rostlin dobře nedělá. A v zimě zase intenzivněji promrzají. To se za moc velký bonus považovat nedá.
)
Protože jsou polo-uzavřeným objemem – a v létě rychleji prosychají - žádají si také mnohem více vody k zálivce. Je to náročnější na zdroje. Přitom dnes už probádané a otestované metody s kapkovými závlahami, které by spotřebu vody udržely na uzdě, je u nich poměrně těžké aplikovat. A samozřejmě, vyvýšené záhonky jsou nepraktické kvůli místu, které zabírají.
Pěstební boxy od sebe musí být zpravidla tak daleko, abyste mezi nimi projeli kolečky. Takže ani s tou pěstební plochou a výslednou produkcí to nebude moc divoké. Jsou to detaily, které ale nelze selektivně přehlížet jen proto, že se někomu nehodí do krámu.
Vyvýšené záhonky jsou dobré, ale svoje limity zkrátka mají.
)
Pokud to s nimi chcete vyzkoušet, ale nejste si moc jistí, dobře si předem prostudujte nejen jejich výhody, ale i nedostatky. Abyste zjistili, jestli skutečně budou to pravé pro vás. Dost možná přijdete na to, že si je nemusíte pořizovat v předhotovené skládačce za tisíce korun, a dokážete si je doma sestavit sami, za zlomek ceny.
Zdroj: ČeskéStavby.cz, GardeningKnowHow.com, SalisburyGreenHouse.com, TheSeedColection.com, HomsteadandChill.com
