Sdílet
 

Když se rostliny kropí sami

Datum vydání: 27.07.2010 | autor:
Bez každodenního zalévaní se během horkých letních dnů naše květiny určitě neobejdou. Avšak kdo se postará o rostliny v době, kdy například vyrazíme na několikadenní dovolenou? Jednoduchým řešením jsou závlahové systémy a samozavlažovací květináče a truhlíky, které pomohou nejen během dovolené, ale po celou letní sezónu. Je samozávlahový systém do zahrady opravdu složitým a nákladným zařízením? A jaké si můžeme pořídit samozavlažovací nádoby?
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Automatická či kapková závlaha?

Nejpoužívanějším typem je automatický závlahový systém, který je vybaven časovým a průtokovým spínačem, možností nastavení několika typů režimů a dokonce čidlem srážek, které na základě jejich hustoty systém reguluje či úplně vypne. Před samotnou instalací systému je důležité vytvořit podrobný projekt, který zaručí, že nedojde ke zbytečnému plýtvání penězi, materiálem ani vody. Instalace náročného technického zařízení je pak práce pro odbornou firmu, která zajistí jeho správné fungování. Pokud zařízení není instalováno již při zakládání zahrady, nemusíte se bát devastace zahrady, protože specializované firmy používají malé zemní frézy, které vyhloubí dostatečně hluboký a přesný výkop a vyříznutý travní drn je ihned navrácen na své místo.

Druhým způsobem závlahového systému je kapková závlaha, kdy zavlažování probíhá rozstřikovači po kapkách. Voda je k rostlinám dopravována pomocí hadic, které jsou zabudovány pod zemí, voda se tedy dostává přímo ke kořenům rostlin. Tento způsob je podstatně důmyslnější, proto je i úspora vody větší. Problémem by mohla být instalace v příliš členitém terénu.

Kde vzít vodu a jak ji dopravit do cíle?

Základem obou systémů je zdroj vody. Tím může být vodovodní přípojka nebo vlastní zdroj vody, jako je například studna či rezervoár dešťové vody, kdy je nutné pořídit i kvalitní čerpadlo. Další důležitou součástí systému je ovládací jednotka, kterou můžeme kombinovat s již zmíněným čidlem srážek. Jednotku umístíme většinou v interiéru a program si každý majitel nastaví podle individuálních požadavků.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Mezičlánkem systému jsou nejrůznější postřikovače, které se liší podle sekcí v zahradě a dané výsadby. Každá sekce má pak vlastní elektromagnetický ventil. Od zdroje až k vlastním postřikovačům je nutné vybudovat síť výkopů, které v sobě skryjí potrubí a kabely. Hloubka výkopů se pohybuje od 25 do 40 cm a průměrná velikost potrubí 32 mm.

Posledním článkem systému jsou výsuvné rozstřikovače, které jsou umístěny v ochranných podzemních pouzdrech, proto nedochází k jejich poškození například při sekání trávy. Pro kvalitní závlahu by mělo v každé sekci být umístěno dostatek postřikovačů tak, aby se dosah trysek vzájemně překrýval. Nejpoužívanější druhy postřikovačů jsou rotační, rozprašovací a úderové. Nadstandardní funkcí může být regulace velikosti výseče postřiku od 10 do 360o, což majitelé ocení především v nepravidelném terénu či při umístění trysek v blízkosti domu.

Jak fungují samozavlažovací květináče?

Ve vyšších květináčích je důmyslně zabudován zásobník na vodu, který dokáže rostliny zavlažovat od 2 do 12 týdnů v závislosti na jeho velikosti. Rostlina si pak sama čerpá vodu dle svojí potřeby. Díky zavlažování zespoda je zajištěn i vodní koloběh podobně jako je tomu v přírodě. Ryska umístěná vně květináče pak snadno upozorní na to, kdy je potřeba rostlinu opět zalít. Květináče je možné umístit jak v interiéru, tak na terasách a balkónech, kdy můžeme vyšroubovat spodní ventil a tím zabráníme přemokřování rostliny v období dešťů.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Samozavlažovací květináče praktické i krásné

Květináče jsou vyráběny z vysoce odolného plastu, který je odolný jak vůči slunečním paprskům, tedy nemění svou barvu ani po letech na slunné terase, a zároveň také mrazuvzdorný.

Květináče se mohou pochlubit i zajímavými designy. Můžeme vybírat z vysokých válců, kvádrů a šestihranů. O něco nižší jsou pak krychlové či oválné květináče. Barevná škála květináčů umožní dokonalé slazení s rostlinou i interiérem. Květináče mohou být jednobarevné nebo dvoubarevné, kdy je spodní nádobka na vodu vždy o odstín tmavší než samotný květináč.

A jak fungují samozavlažovací truhlíky?

Existují dva typy samozavlažovacích truhlíků. První funguje jako kombinace truhlíku na zeminu a nádobky na vodu, kde se nachází plastová vložka fungující jako přepad. Když se voda dostane až k vložce, začne odtékat mimo truhlík a tím se zabrání zahnívání kořenů, které by jinak byly ve vodě příliš dlouho. Druhý typ truhlíku je doplněn o zavlažovací misku, ze které voda vzlíná k rostlinám pomocí několika speciálních knotů.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Když se rostliny kropí sami"

Buďte první a napište komentář k  "Když se rostliny kropí sami"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE