Stavby jsou konstrukce, které jsou vystavené působení vzdušné vlhkosti, dešti a sněhu. Ne všechny materiály použité na stavbu jsou však odolné proti vlhkosti. Proto je zapotřebí chránit je tak, aby se nepoškozovaly a plnily svou funkci co nejdéle.

Tepelná izolace má zásadní význam pro snížení spotřeby energie pro vytápění, která tvoří významnou část našich energetických potřeb se všemi negativními vlivy na životní prostředí. Tepelná izolace je ekologicky a ekonomicky přínosnou investicí, ale podstatné je, aby byly dodrženy fyzikální a technické principy konstrukce a aby byly použity vysoce jakostní a vhodné tepelně izolační materiály.

Na skutečnost, že pod stropem a tedy i pod střechou se vždy drží nejteplejší vzduch, pamatovala technická norma tím, že stanovila pro tepelnou izolaci střechy mnohem přísnější požadavky než na zateplení svislého obvodového pláště. Doporučuje se také, aby střešní plášť byl složen z co nejkvalitnějších materiálů zajišťujících nejlepší vodotěsnou, termoizolační, zvukově izolační a protipožární funkci podle současných technických poznatků.
Při zateplování plochých střech je také žádoucí zohlednit jejich pevnost tlaku, která je důležitá hlavně v čase montáže a údržby střechy. U nových staveb se vedle této tepelné izolace řeší zároveň i kročejová izolace a zvuková neprůzvučnost podlah a stropů.

Tepelné ztráty obvodovým zdivem objektu představují asi 25-35% ze spotřeby tepla na vytápění objektu. Zvláště vysoké jsou u výstavby z klasických pálených cihel při tloušťce do 45 cm a ve starší panelové výstavbě z počátku 60. let.

Při zateplení z vnější strany je zdivo chráněno před promrzáním, rosný bod leží vně zdiva v tepelné izolaci, konstrukce je tak v průběhu celého roku téměř v konstantních podmínkách a její životnost se tím zvyšuje. Využívá se akumulační schopnosti zdiva, zeď se zevnitř prohřívá a následným vyzařováním tepla zpět do interiéru se zvyšuje pohoda bydlení. Tento způsob zateplení vyloučí tepelné mosty v místě stropů. Dochází k výraznému snížení finančních nákladů na vytápění až o 40-60%.

Cílem zateplování stavby je tedy především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení její životnosti. Vznikají tak nové podmínky pro užívání stavby a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období.

Důležitou součástí každého zateplovacího systému je tepelně izolační materiál. K izolaci se používají materiály s nízkou tepelnou vodivostí, například pěnový a extrudovaný polystyrén, pěnový polyuretan a polyetylen, pěnové sklo, minerální vlny (kamenná a skelná), kombinované izolační desky, ale také foukaná a sypaná izolace a izolační hmoty z upraveného papíru, vlny a slámy.

Vlastnost materiálu propouštět vodní páru se nazývá difúzní odpor. Nejmenší odpor proti šíření vodní páry klade vzduch. Některé materiály jsou pro vodní páru prakticky nepropustné, například kovy, sklo, kaučuk či některé plasty. Naopak beton, minerální vata, dřevo, sádrokarton či asfaltové lepenky jsou propustné a za nějaký čas jimi vodní pára pronikne.

Minimální požadavky na tepelnou izolaci jak v obytných, tak v průmyslových budovách jsou stanoveny normou. Obecně se ale doporučuje, aby byla aplikována účinnější izolace než předepisuje norma, aby bylo možné splnit budoucí požadavky, stejně jako pro vyšší úsporu energie a nákladů na vytápění při minimálních dodatečných investicích.