Listopadový pokles teplot k bodu mrazu je pro majitele zahradních nádrží neúprosným signálem k akci. Zatímco hladina jezírka ještě působí klidným dojmem, pod vodou probíhají zásadní biologické změny. Chybný krok v tomto období může mít fatální následky: popraskané trubky, zničená křemíková skla UV lamp za desítky tisíc korun nebo jarní pohled na uhynulé koi kapry a jesetery. Zazimování jezírka není jen o mechanickém úklidu napadaného listí, ale o přesném načasování technologické odstávky a zajištění stabilního mikroklimatu, které rybám umožní přečkat mrazivé měsíce bez ztráty kyslíku a otravy tlejícími plyny.
Kdy přesně odstavit biologickou filtraci a zachránit techniku před mrazem
Klíčovým ukazatelem pro zásah do filtračního systému není kalendářní datum, nýbrž teploměr ponořený ve vodě. Jakmile teplota vody dlouhodobě klesne pod 8 až 10 °C, nitrifikační bakterie v biologické části filtru dramaticky zpomalují svou činnost a jejich metabolismus prakticky ustává. V tomto okamžiku filtrace ztrácí schopnost biologicky čistit vodu a stává se zranitelnou vůči mrazu. Pokyny k ochraně vodohospodářských i privátních technologií před mrazem přehledně shrnuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.
)
Vypnutí filtrace musí doprovázet pečlivá konzervace. Voda v čerpadlech, tlakových nádobách a potrubí by při zámrzu zvětšila svůj objem a nekompromisně roztrhala plastová i kovová těla přístrojů. Nejvíce ohrožené jsou UV lampy, jejichž křemíková pouzdra jsou extrémně křehká. Lampu je nutné odpojit, vypustit z ní veškerou vodu, vyčistit od vodního kamene a uložit do suché, nezamrzající místnosti. Samotné čerpadlo po důkladném očištění rotoru od řas a usazenin uložte do kbelíku s čistou vodou v prostorách bez mrazu, aby nevyschla a nezkřehla těsnění. Externí komorové filtry zcela vypusťte, vyčistěte filtrační média a nechte otevřené výpustné ventily.
Konec krmení: Jak předejít hnilobě v trávicím traktu ryb
S klesající teplotou vody se zásadně mění fyziologie chovaných ryb. Koi kapři, karasi i jeseteři jsou studenokrevní živočichové, jejichž tělesná teplota a rychlost trávení přímo závisejí na okolním prostředí. Při poklesu teploty vody pod 10 °C přejděte na lehce stravitelná krmiva na bázi pšeničných klíčků. Jakmile rtuť teploměru klesne k 6 až 8 °C, krmení ukončete úplně.
Pokud byste ryby krmili dál, potrava by v jejich zpomaleném trávicím traktu neprošla přirozeným rozkladem, začala by hnít a způsobila by rybám těžké záněty střev končící úhynem. Ryby v této fázi klesají do nejhlubší části jezírka, kde se drží stabilní teplota okolo 4 °C. Zde upadají do stavu strnulosti (letargie), při kterém spotřebovávají minimum energie a čerpají výhradně ze svých tukových zásob.
)
Úprava vegetace: Hluboký řez rákosin a přesun leknínů do hlubiny
Pobřežní zóna a mělčiny vyžadují před zimou radikální úklid. Veškeré bahenní rostliny, pobřežní trávy a rákosiny, jako jsou orobince či kosatce, sestřihněte zhruba 10 až 15 centimetrů nad budoucí úrovní ledu. Zaschlé stonky a listy by jinak v zimě uhnily a spadly na dno, kde by vytvořily toxický bahenní kal. Ponechání krátkých dutých stonků nad ledem má naopak pozitivní efekt, protože mírně napomáhá odvodu plynů při slabém zámrzu.
U leknínů rozhoduje hloubka, v níž jsou pěstovány. Pokud máte koše s lekníny umístěné v hloubce větší než 80 až 100 centimetrů, kde nehrozí promrznutí vodního sloupce až ke dnu, mohou zůstat na svém místě; stačí pouze odstranit odumřelé listy a zbytky květů. Lekníny z mělkých zón a choulostivé tropické druhy však musíte z vody vyjmout, očistit a v nádobě s vodou zazimovat ve světlém sklepě při teplotě 4 až 8 °C. Správné postupy péče o vodní ekosystémy a chovné nádrže dlouhodobě vyučuje Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Nezamrzající otvor v ledu: Zásadní obrana proti otravě bahenními plyny
Největším nebezpečím pro ryby v zimě není samotný mráz, ale neprodyšná ledová krusta pokrývající celou hladinu nádrže. Pod ledem totiž nepřetržitě probíhá rozklad organických zbytků – odumřelých řas, tlejících listů a rybích výkalů. Při tomto anaerobním procesu se do vody uvolňují jedovaté plyny, zejména sirovodík a metan. Pokud je hladina zcela uzavřena ledem, toxické plyny nemají kudy unikat, rozpouštějí se zpět ve vodě a ryby se doslova otráví nebo udusí z nedostatku kyslíku.
Základním pravidlem přezimování je udržet po celou zimu alespoň malou část hladiny bez ledu. Nikdy nerozbíjejte led sekerou, palicí ani krumpáčem. Tlakové rázové vlny šířící se vodou rybám poškodí plynové měchýře a způsobí jim těžký šok, který v zimním útlumu nepřežijí. Místo násilí použijte technická řešení: polystyrenový plovák s odvětrávacím komínkem, topné těleso s termostatem nebo vzduchovací kompresor. Vzduchovací kámen však nikdy neumisťujte na samotné dno, jinak by stoupající bubliny promíchaly teplou vodu ze dna (4 °C) s ledovou vodou z povrchu a ryby by podchladily. Vzduchování zavěste zhruba 30 až 40 centimetrů pod hladinu, čímž udržíte otvor otevřený a bezpečný. Fyzikální zákonitosti vrstvení vody v otevřených nádržích monitoruje a popisuje Český hydrometeorologický ústav.
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka; Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; Český hydrometeorologický ústav; ČESKÉSTAVBY.cz; Wikipedie
Kvíz: Co dělat na podzim na zahradě?
Čeká vás 9 otázek, některé jsou zapeklité, jiné spíše snadné. Nejsou tady žádné chytáky a zahrádkáři, kteří o své zahrady pečují poctivě, budou určitě vědět, která odpověď je ta jediná správná. Hodně štěstí a zahradničení zdar!
