Mysleli jste si, že pes v bytě zloděje zastaví? Ani náhodou. V článku najdete i video, jak psi zavrtí ocásky a z pohovky sledují vykrádání bytu. Záměr zlodějů může zastavit pouze agresivní pes, takové mazlíčky ale většina lidí nechce. I statistiky přitom dokazují, že zloději milují předvánoční a vánoční období. Něco cenného a drahého totiž najdou skoro všude.
Policejní oddělení Allen natočilo v roce 2015 rozhovor s uvězněným kariérním zlodějem Michaelem Durdenem. Zaznamenány byly i postřehy dalších zlodějů, ovšem tvůrce podcastu “Crime School“ Chris McGoey jejich rady a postřehy mírní a uvádí věci na pravou míru. Proč? Protože zájmem upovídaných zlodějů může být naopak zmatení veřejnosti. McGoey doslova říká: „Ale počkejte! Tito lidé jsou, jako, zločinci, člověče. Můžeme opravdu věřit jejich radám? Možná je to past!“
Když shrneme povídání zloděje Durdena do několika bodů, radí:
1. Hlavními cíli zlodějů jsou podle Durdena domy lidí vyššího statusu. Tedy domy, které vypadají luxusně, mají hezké ploty a upravené předzahrádky. Takzvaně špatné (nevzhledné a na první pohled chudé) domy jsou nežádoucí. Durden tvrdil, že lidé, kteří mají vyšší socioekonomický status, mají obvykle také disponibilní příjem. A to znamená, že si doma drží šperky a hotovost. Střední a nižší třída je podle Durdena pro zloděje nezajímavá. Není proto na škodu svá obydlí nešperkovat, nechat je jaksi sešlejšího vzhledu.
)
2. Vážnou překážkou nejsou podle Durdena ani alarmy, protože zloději mohou snadno přestřihnout dráty méně pokročilých systémů. Zloději prý také poznají, když někdo použije bezplatnou zkušební verzi nějakého systému a pak přestanou platit. Naopak uvedl, že jsou důležité samolepky a značky související s alarmovým systémem (na přední i zadní straně domu). Mohou prý odradit, stejně jako doplňky, které se spustí při rozbití skla. Odradit prý dovedou i kamery. Pokud jsou však kamery umístěné příliš vysoko, zloděj se prý může chovat tak, aby nemohl být na záznamu rozpoznán. Skloní hlavu, vezme si kuklu či klobouk. Upozornil také na bezdrátové systémy, které jsou mnohem bezpečnější, prostě se nedají snadno odpojit, jsou však prý o dost dražší.
3. Durden také uvedl, že jsou snadným cílem zlodějů domy, které vypadají na první pohled prázdné. Lidé prý zapomínají na vytváření iluze, že jsou doma. Třeba nechávají plné poštovní schránky, mohou však požádat souseda, ať schránku vybírá. Stejně tak prý neodradí stále zapnuté světlo na verandě. Oproti tomu časovač osvětlení je mnohem vhodnější odrazující prostředek.
4. Durden též řekl, že v každém domě strávil mezi pěti a sedmi minutami. Za tu domu prohledal hlavně ložnici, šuplíky a skříně, poté kancelář, kde lidé často uchovávají kreditní karty a jiné cennosti, dokumenty. Navrhl lidem zamknout bankovní a kreditní informace a skrýt cennosti. Třeba v garáži, na půdě, nebo dokonce v stropě.
)
5. Co se týká psů, řekl, že jde k oknu a vztáhne ruku, aby viděl, co pes udělá. Řekl též, že malí psi jsou v podstatě k ničemu, ovšem větší a agresivní pes prý zloděje odradí. Pokud se prostě pes chová nepřátelsky, raději se zloději svého záměru vzdají. Ale těm přátelským prý klidně dá prášky na spaní zabalené do šunky.
6. Durden také upozornil, že naprosto nevhodné jsou velké prosklené dveře. Bývá přes ně dobře vidět dovnitř a zloději si prostor předem otipují. Z kriminálního hlediska jsou prý takové dveře pozváním. Upozornil také na nutnost, nechávat zavřená okna a nejlépe i zatažené žaluzie a rolety. Určitě je podle něj dobré nechat uvnitř zapnutá nějaká světla. I to může odradit.
7. Jako skvělý způsob odrazení zlodějů také uvedl zvědavé sousedy a takzvané sousedské hlídky, které v Americe fungují. Obzvláště však vlezlí sousedé jsou podle něj otravní. Prý se také již mnohokrát vyhnul čtvrtím, kde fungují sousedské hlídky. Navíc se zloději podle něj vyhýbají i čtvrtím, kde lidé chodí často na procházky, prostě se pořád pohybují po okolí, šmejdí.
)
Oproti tomu Chris McGoey mírní možné nadšení z Durdenových postřehů. Jeho komentáře jsme očíslovali stejně jako postřehy Durdena. Jednotlivá čísla spolu tedy souvisí.
1. Míra vloupání je podle McGoeye vždy vyšší v čtvrtích s nízkými příjmy. A třeba nechat kvůli zlodějům domov zchátrat, to je podle něj naprosto směšný způsob, jak udržet zloděje na uzdě. Smysluplné je nenechávat před domem nic nápadného a drahého, například pozlacenou fontánu nebo nový Tesla Cybertruck. Lidé by prostě měli být opatrnější, měli by se vyhnout okázalosti a vychloubání. Tím totiž vetřelce jen povzbudí, pozvou dál, projevy bohatství je budou lákat.
2. V případě alarmů pak McGoey nad Durdenovými postřehy kroutí hlavou. Dokonce tvrdí, že Durden vykládá naprosté nesmysly. Myšlenka, že zloději mohou rozumně vypnout drátové alarmové systémy, je podle něj nesmysl. Kdo prý dává takové tipy, neví, o čem mluví, nebo záměrně lže. Naopak prý alarmové systémy a značky alarmů fungují bez ohledu na to, zda jsou drátové či bezdrátové. Podle studie, která zahrnovala rozhovory se 400 uvězněnými muži a ženami odsouzenými za vloupání, přiznalo až 60 procent z nich, že byli odrazeni alarmovými systémy. V něčem má tedy Durden pravdu. Alarmy dovedou odradit. Upozorňuje však, že zloději nahlížejí skrze prosklené dveře, aby zjistili, zda je alarmový systém zapnutý. Ovládání totiž bývá hned za předními dveřmi. Určitě se hodí opatřit takto umístěné ovládání krytkou a určitě se nevyplatí zapomínat alarm zapnout před odchodem. A prosklení dveří by nemělo být zvenčí průhledné.
)
3. Nesmyslné stále zapnuté světlo na verandě McGoey potvrzuje. Takové řešení má prý často opačný efekt. Lidé jsou prostě příliš šetřiví, než aby si pořídili časovač světel. Zvyk se zapnutým světlem na verandě dává naopak signál, že majitelé domu jsou pryč. Obzvláště, pokud je světlo zapnuté stále, 24 hodin denně.
Zcela ideální je ovládání více svítidel, i nějakých světel v domě, stejně jako třeba žaluzií a rolet. Ráno se uvnitř rozsvítí světlo třeba v kuchyni a chodbě a pak se žaluzie roztáhnou, zatímco toto světlo zhasne a rozsvítí se světlo v podkroví? Večer se žaluzie zase zatáhnou a rozsvítí se světlo v přízemí, načež na noc zhasne a svítí už jen světlo na verandě? Skvělá kamufláž! V takzvaných chytrých domech si lze se zloději hrát. Ovládáte svůj dům přes mobil? Pak stále měňte nastavení.
4. K zájmu zlodějů o kancelář v domě je McGoey skeptický. Naopak říká, že zloděje to vůbec nezajímá, natož pak nějaké citlivé obchodní informace. Chtějí zisk teď a hned. Informaci o hlavní zájem o ložnice však potvrzuje. Zloději si projdou komody, noční stolky, hledají i pod postelí. A nehledají jen šperky a hotovost, ale i drogy a zbraně, které se snadno a rychle zpeněží.
5. McGoey také potvrzuje, že psi mohou být dobrým odstrašujícím prostředkem, ale jen ti největší a nejzuřivější. V tom s Durdenem souhlasí. Zloději prý obecně nemají rádi psy. To je pravidlo, obzvláště nesnáší takové, kteří dělají hluk, jsou agresivní a mohli by kousnout. Ovšem rozmazlení gaučáci nejsou k ničemu. Pomůže prý i obyčejné upozornění na plotě POZOR ZLÝ PES a podobně. A nejlépe s vyobrazením agresivní obludy. I zpravodajské agentury se prý pustily do testování psů jako odstrašujících prostředků, výsledky však byly rozporné. Často prostě psi jen relaxují na pohovce a zloději mezi tím loupí přímo před jejich usmívajícími se tlamičkami. Žádné vrčení a cenění zubů.
6. Riziko velkých prosklených dveří s průhlednými skly pak McGoey potvrzuje. Je podle něj třeba zajistit, aby dovnitř nebylo vidět dveřmi ani okny. Ale stačí i dosti masivní závěsy, které před odchodem pořádně zatáhnete.
7. A sousedské hlídky? Tvrdí o nich, že ve skutečnosti nedělají více, než že se někde soustřeďují, krmí toulavé kočky, kouří a popíjejí. Přesto ale mají komunity se sousedskými hlídkami podle statistik o 16 procent nižší kriminalitu. Ve skutečnosti je však mnohem lepší komunikace a dobré vztahy se sousedy. Mnohem lepší je podle McGoeye informovat sousedy, kdy odjíždíte a na jak dlouho, načež oni dají na váš dům pozor. Vy jim pak v případě potřeby oplatíte stejnou mincí.
V souhrnu McGoey radí: Staňte se přáteli se sousedy, alespoň předstírejte, že máte psa, vypněte světlo na přední verandě a pořiďte si chytré ovládání světel a stínicích prvků. A určitě investujte do elektronického zabezpečení. Pomoci mohou i šikovně umístěné falešné kamery. Ani nemusí nic snímat, stačí čidlo pohybu, podle kterého kamera mění svou polohu, hýbá se.
)
Jiný kraj, jiný mrav. Co říkají české policejní statistiky?
V roce 2022 bylo v Česku registrováno nejvíce vloupání za posledních 7 let. Evidentně to souvisí s ekonomickou a sociální situací v zemi. V Česku se prostě znovu krade ve velkém a právě počty vloupání se vyhouply do pozice nového rekordu. Každý den bylo vykradeno přibližně devadesát objektů.
Vykrádá se přitom úplně všechno. Mezi lupiči jsou velice oblíbená zamčená auta, obzvláště dodávky, kde si řemeslníci nechávají různé pracovní nářadí. Často drahé a tedy cenné. Rostl však i počet vloupání do domů a bytů. Majetková kriminalita meziročně vzrostla téměř o 30 procent. Přibylo však i obyčejných krádeží potravin a drogerie v obchodech. Policisté v terénu navíc zaznamenávají, že se kriminální svět mění. Přibývá typů zlodějů, kteří to dělají poprvé. A pak své činy opakují. Nejčastější jsou krádeže věcí, které lze rychle zpeněžit, třeba jízdních kol a vybavení garáží. Velmi často kradou lidé, kteří dosud nebyli trestáni. A pokud jsou dopadeni a policisté s nimi hovoří, říkají, že nemají jinou šanci, že jsou bez práce a nemají peníze. Takzvaných zlodějů z donucení je vlastně mnohem více než organizovaných skupin. Právě před amatéry se však ochráníme nejsnáze.
)
Nejčastěji přitom zloděje lákají jednoduché cíle. Sklady, garáže, sklepní kóje, společné prostory domů. Většina zlodějů volí jednoduché krádeže, kdy stačí rozlomení zámku. Do kompletního vykradení celého domu či bytu se nepouští tak často. Prostě vedou zloději amatéři. Chudí lidé v problémech, bez práce, na drogách, v složité sociální situaci.
Tradičními centry zločinu jsou větší města a v absolutních číslech nadále vede Praha, kde policie loni řešila téměř 6 200 vloupaček. Jako nejrizikovější se však vzhledem k počtu obyvatel ukázala Příbram, následuje Plzeň s Ostravou. V Příbrami dosáhl počet vloupání čísla 6 na 1000 obyvatel, Praha je pod pěti a zaujímá až sedmé místo žebříčku. Třeba v Příbrami je riziko loupeže až desetkrát větší než v Rychnově nad Kněžnou, což je městečko, které dopadlo podle statistik nejlépe.
)
Nové taktiky zločinců a využívání sofistikovaných technologií loni policisté nepozorovali. Česká lupičská kriminální scéna se tedy vlastně amatérizuje. Na druhou stranu je ale samostatnou kapitolou počítačová kriminalita a pokusy o manipulaci lidí po telefonu. To je však téma na jiný článek. Dále je logické, že oproti covidové době, kdy byli lidé zavřeni doma, přišel nárůst kriminality.
Co se týká běžných krádeží, nikoli vloupání, je srovnání v čase velice problematické. Na podzim roku 2020 se totiž zvýšila hranice, kdy je krádež považována za trestný čin, z pěti na deset tisíc korun. Většina provinění se proto do policejních tabulek již vůbec nedostane. Skutečná čísla mohou být řádově vyšší. Přestupky nejsou započítávány. Přitom částka 9900 korun může být pro mnoho chudých lidí likvidační, tedy krádež důležité věci v této hodnotě či takto vysoké finanční částky.
Co radí čeští kriminalisté?
Vzhledem k profilaci pachatelů zůstávají rady českých policistů roky stejné. Zbytečně ničím nelákat zájem zlodějů, nevychloubat se a to ani na internetu, před odchodem zavřít všechna okna (nenechávat okna ani pootevřená na ventilaci či mikroventilaci), zamknout dveře, nejlépe na dva západy, spolupracovat se sousedy. Poté následují sofistikovanější metody, které začínají na dveřích bezpečnostních a okenních fólií na sklech, které zloděje zpomalí. A samozřejmě elektronické zabezpečení, ale i silné mechanické mříže. Jinak je ale v principu vše podobné jako v USA. Zloději jsou po světě všude podobní. Záleží jen na úrovni jejich schopností.
Zdroj: policie.cz, idnes.cz, mapakriminality.cz, mvcr.cz, melmagazine.com, ČESKÉSTAVBY.cz
