Jak hospodařit s dešťovou vodou? Jak na dotační program dešťovka? Jak na to i bez dotace? Přečtěte si naše články, rady a tipy na to, jakou nádrž na dešťovou vodu pořídit, jak používat dešťovku na zalévání zahrady, sprchování, splachování toalety nebo dokonce k pití? A co je třeba dešťová zahrada? To vše se u nás dozvíte.
Za déle trvajícího horka a sucha nám již pravidelně vysychají zdroje vody. Vodu však potřebujeme stále, nejen k pití, mytí a vaření, ale i ke splachování toalety a zalévání v zahradě. A řešením je sběr a ukládání vody dešťové.
Z dešťové vody si můžete vyrobit pitnou i na svém pozemku. Stačí k tomu dostatečně velká plocha střech a zařízení, které takovou úpravu dokáže. Praktické je však i pouhé jímání dešťové vody či vsakování na pozemku.
Nejspíš má každý z nás v sobě nějaký zděděný kousek hospodáře, i když nám neroste ani pelargónie nebo mořská cibule v okně; jak na nás týden svítí slunce, začnem se starostlivě dívat k nebi a říkáme si na potkání: „Mělo by zapršet.“
Proč je vůbec důležité zadržovat dešťovou vodu, jak si vybrat vhodnou nádrž a jak se nás snaží motivovat stát?
Kdy je požadavek na zřízení vsakovacího objektu (jímky) na našem pozemku oprávněný?
Letos bude zase sucho. A ne, neměli bychom být znova překvapení. O tom, že to se s vodou v zemi ani v oblacích nevypadá valně, víme už pár sezón. Co se tedy vyplatí udělat, když pršet nebude, anebo když naopak zaprší?
Svádět dešťovou vodu někam, kde ji zachytím a uschovám pro pozdější využití je v současné době prakticky již nezbytné. Míst, kde by bylo možné vodou plýtvat, rychle ubývá. Boj se suchem je již dnes tématem číslo 1, které zastiňuje i koronavirovou pandemii. A lze předpokládat, že se ani v příštích letech trend nezmění. Jak získat na shromažďování dešťové vody dotaci?
Pojem dešťová zahrada nepředstavuje nic jiného než originální, ovšem zcela přirozený způsob, jak na pozemku nakládat s dešťovou vodou. Jak takovou dešťovou zahradu vytvořit?
Když už ne jímku na dešťovou, pak alespoň sudy či tisícilitrové barely, má dnes již snad každý majitel rodinného domu se zahradou. U novostaveb jde dokonce o povinnou záležitost. Ovšem různí se nároky na kvalitu této vody při jejím využívání. Jak dešťovou vodu čistit?
Déšť nad zlato místo soli, alespoň pro zahrady to skutečně platí. Soli jsou zde navíc vrcholně nežádoucí, zasolená půda je neúrodná a jen obtížně se solí v půdě zbavujeme. Zatímco dešťová voda představuje ten nejlepší možný zdroj vody pro zalévání zahrady. A chutná opravdu všem rostlinám. Beze zbytku.
Zajímáte se o možnou dotaci na shromažďování dešťové vody? Nechte si zařídit odborný posudek, navrhnout konkrétní řešení, vybrat vhodnou nádrž a dotaci vyřídit.
Pořídit si nádrž na vodu je vynikající nápad. To ale neznamená, že by jeho provedení nemohlo skončit debaklem. I prodejci nádrží, kterým pro tentokrát dáme rádi za pravdu, po vás obvykle chtějí dopředu pár odpovědí. Třeba, kolik té vody vlastně budete chtít. Odkud a jakým způsobem ji budete zadržovat. Jak ji z nádrže budete dostávat ven. A s tím souvisí, na co vlastně budeme vodu využívat.
Někde již voda opadá a lidé se vrací do svých domů a bytů, na své pozemky, hospodářství, do svých firem. Kontrolují svůj majetek, počítají škody. Ovšem ten, kdo škody spočítá definitivně, je pojišťovna. Tedy pokud jste pojištěni. Jak správně postupovat, abyste dosáhli na maximální možné pojistné plnění? Čekat na příjezd likvidátora, nebo hned začít odstraňovat škody způsobené povodní? Jak řešit povodní poškozený automobil? Co vás na toto téma nejvíce zajímá? Seznamte se s povodňovým desaterem asociace českých pojišťoven.
Řeky a potoky se rozlévají a pytle s pískem se staly neustále omílanou mantrou povodní. Jednou jsou lidé upozorňováni, ať kvůli pytlům s pískem nezatěžují tísňové linky hasičů, hasiči pytle s pískem nerozdávají. Pak jsou zase lidé pobízeni protipovodňovými štáby, kde si mohou pytle s pískem vyzvednout. A hned následuje prosba o dobrovolníky. Jenže pytle s pískem jsou jen hodně děravou záplatou v místech, kde se problémy roky neřeší.
Bohužel to vypadá, že se naplňuje nejčernější scénář, jaký byl předpovídaný. Vodní nádrže jsou upouštěny a vydatné deště zvedají hladiny řek. Podle meteorology používaných modelů by mohlo na mnoha tocích dojít k povodním a to napříč celým Českem, někde se to už děje. Až extrémní povodňové ohrožení je nyní predikováno téměř po celé ČR. Vybrali jsme pro vás několik webových aplikací a služeb, kde získáte rychle aktuální informace.
Meteorologové varují před povodněmi, schází se krizové štáby, upouští se přehrady a jiná větší vodní díla. Co ale může dělat se svou zahrádkou běžný majitel domku s pozemkem a zahrádkář? Je vůbec možné něco předem zabezpečit a tedy zachránit? Třeba výpěstky?
Horké léto není zase tak velkou novinkou. S vlnami veder se potýkali už naši předci, a nejen v Evropě. Přitom přišli v průběhu historie s celou řadou nejrůznějších adaptací. Jak to tedy dělali za veder dříve? A nedal by se náhodou nějaký z těch nápadů použít i dnes?
Všechny cesty vedou do Říma, říká se. A že to bylo nějakých cest, které se v centru kdysi největšího a nejlidnatějšího města světa sbíhaly. Tolik zpevněných povrchů v poměru k zastavěné ploše na jednom místě pak přirozeně vyvolává představy o tom, že v takové starověké metropoli bylo v létě opravdu pořádné horko. Vždyť neměli ani klimatizace! Jenže zdání klame.
Dokonale střižené, svěží zelené a zdravé trávníky chce v zahradě mnoho z nás, jenže se to mnohým pořád nedaří. Jakých se na trávnících dopouštíme v létě největších chyb? Jak je napravit a jak zlepšit kondici svého trávníku po letních vedrech?
Po krupobití je třeba pomoci rostlinám co nejrychleji to jen jde. Jedině tak se ještě dá alespoň něco zachránit. Kromě pomlácených listů a plodů, kromě mrazu, který popálí rostlinné tkáně, jsou nejnebezpečnější následně se šířící hniloby. A právě ty mohou vaše dosavadní snažení dorazit. Jak po krupobití pomoci zahradě, aby přeživší rostlinstvo rychle obnovilo svou předchozí dobrou kondici?
21.11.2005
Dobrý den. Před několika lety jsem v RD vybudoval systém, který řeší využití veškeré odpadní vody z koupelny, tj. na splachování na WC. Ve sklepě je nádoba, kam přitéká voda z koupelny v přízemí. Z této nádoby se voda čerpá do jiné nádoby. Voda prochází přes několik sítek. Denně nám zabere obsluha zhruba 7 minut – 5 minut načerpání cca 100 l vody a 2 minuty na propláchnutí prvního sítka. Systém nebyl dokonalý, avšak nedostatky jsem odstranil. Je toto využívání vody správné? Děkuji za odpověď.
Dobrý den pane Polívko. Děkuji za Váš zajímavý dotaz. Využívání odpadní vody z koupelny na splachování WC je jedním z…
30.4.2010
Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala, je stanovena hranice od sousedního pozemku, pokud zabuduji podzemní nádrž na dešťovou vodu o velikosti 5 m3 k sousedovu plotu?
Jestliže se bude jednat o stavbu podmiňující bydlení (bude umístěna na pozemku rodinného domu), nesmí být vzdálenost této stavby od…
12.6.2012
Dobrý den, chtěli bychom využívat dešťovou vodu. K dispozici máme nádrže v koši 1000l, které bychom chtěli zakopat do země a poté nainstalovat čerpadlo. Napište nám prosím, jestli je možné nádrže v koši zakopat a jestli je možné tyto nádže propojit jako spojené nádoby. Děkuji
V zaslaném dotazu bohužel není uveden bližší popis nádrží, ani z jakého jsou materiálu. Z hlediska odolnosti proti korozi by byl…
7.4.2014
Prosím o radu, potřebujeme svést dešťovou vodu na vlastní pozemek, chceme udělat trativod a jámu na dešťovou vodu vysypanou štěrkem. Jak velkou a hlubokou jámu musíme vykopat, kolik štěrku a jaké frakce do ní dát. Existuje nějaký vzorec na výpočet nebo návod, jak to udělt? Střecha je 70m2, srážky jsou u nás spíš podrůměrné. Půda v nižší vrstvě je písčitá. Mockrát děkuji
Dobrý den, otázkou je, zda neuvažujete o využití dešťové vody buď na zalévání zahrady (pokud nějakou máte) nebo je tu varianta využít…