Dosti limitované pěstební plochy v zahradě představují problém. A právě jahody, natož brambory, potřebují docela velké plochy, aby objem vypěstovaných plodů začal být alespoň trochu zajímavý. Jahody proto, že intenzivně plodí pouze dva roky a je tedy třeba pěstební plochu členit na tři části. Brambory proto, že je jejich spotřeba vysoká a pár krátkých řádků by vůbec nestálo za řeč. To ještě možná tak nějakou salátovou odrůdu, pokud připravujeme bramborový salát párkrát za rok.Další články o pěstování brambor:Pěstování brambor v pytlích, tedy vertikální pěstováníJak hnojit, pěstovat, sklízet a uskladnit bramboryBramborová abeceda, sadbu nevybírejte srdcem, ale chutíJak na jaře pohnojit bramborové záhonySprávná výsadba brambor ovlivní kvalitu a množství úrodyHrůbky a hrůbkování, móda a nebo praktický způsob pěstování rostlinAmerické rostlinstvo, které doslova dobylo nejen Evropu, seznamte se V malé zahrádce můžete plánovat, jak chcete, ale i kdybyste ji celou osázeli, místa stejně nebude dost. A co odpočinek, relaxace? Opravdu se chcete v zahradě jen prodírat mezi záhony, někde se při odpočinku přikrčit na židli a do trávy si popojít lehnout na louku či k vodě? Ne, úsporná řešení existují. A právě pyramida stejně jako bylinková spirála patří k nejefektivnějším řešením. Ovšem mezi pyramidou a zděnou spirálou pro bylinky, případně vystavěnou třeba z palisád, je zásadní rozdíl. Spirála stojí pevně na místě, nerozebíráme ji, nepřesouváme, zatímco v případě pyramidy, obzvláště té bramborové, musíme počítat s tím, že ji budeme potřebovat rozebrat. Jednoduše kvůli sklizni. Brambory nám rostou v půdě a nejjednodušší přece je bednění jednotlivých pater postupně odshora sejmout, brambory do posledního drobného brambůrku sklidit a na jaře znova vysadit bramborovou sadbu. Řešení je jednoduché, každý dobře ví, jak vypadá pařeniště. Stačí si jen představit jeho stěny bez zákryvu shora, vyrobit jich ale musíme víc a různé velikosti, vyskládat na sebe a celé to vyplnit humózní zeminou. Třeba i dobře uleželým kompostem. Vznikne tak pyramida, speciální záhon, který se vejde všude. Samozřejmě ji umístíme nejlépe tam, kde nám sluníčko svítí celý den, a kde nám nic netvoří ani srážkový stín. Pomocí čtyř kolíků a provázku si vytvoříme čtverec o hraně 2 až 2,5 metru (k pyramidě větších rozměrů bychom neměli dobrý přístup). Poté strhneme travní drn a vykopeme zeminu do hloubky cca 20 cm, načež jámu vysteleme dobře uleželým hnojem. Doslova jej ušlapeme. Poté si vyrobíme bednění, tedy alespoň 5 čtverců (ale i více) takových rozměrů, že když na ten větší ten menší vždy uložíme rohy doprostřed celé délky prkna, nebude nám roh menšího bednění přes to větší přečnívat. prostě vždy další vrstvu bednění pootočíme o 45 stupňů. Vlastně tak tvoříme opticky (i geometricky) kosočtverce ve čtvercích. Rozměrem největší bednění uložíme na vrstvičku zeminy uloženou na hnůj a poté celý obsah bednění vysypeme zeminou. Vezmeme menší bednění a v úhlu 45 stupňů pootočíme a volně uložíme na větší. Na dno dáme opět hnůj, cca 10 cm a na něj cca 20 cm zeminy, tedy opět až po horní okraj bednění. Jestli dobře počítám, je ideální šířka prken či fošen, ze kterých si bednění stlučeme hřebíky či sešroubujeme vruty, 30 cm (alespoň 25 cm je vyloženě nezbytných). Takto postupujeme až po nejmenší bednění úplně nahoře a bramborová pyramida je hotova. Anebo pyramida jahodová či jiná, jak kdo co potřebuje pěstovat. Opravdu jde v tomto případě o nejjednodušší konstrukční řešení. Jelikož se brambory vysazují ve sponu 60 x 35 cm (u raných odrůd 50 x 30), dodržujeme při výsadbě do pyramidy vzdálenost sadby 35 resp. 30 cm. Pamatujte, že příliš hustý porost nám nedá větší výnos, naopak rostliny více trpí chorobami. Sadbu sázíme jen mělce (6 - 8 cm) do sluníčkem již dostatečně prohřáté povrchové vrstvy půdy. Při výsadbě předklíčených i narašených brambor dbáme na zachování původní orientace hlízy a snažíme se o minimální poškození klíčků.Nabízí se také možnost využít ke stavbě pyramidy třeba svahové tvárnice, které opět jen jednoduše ukládáme na sebe a vyplňujeme hmotou. Ty však pro případ pěstování brambor vůbec nemůžeme doporučit. Rozebírání konstrukce při sklizni či dobývání výpěstků z takové konstrukce by opravdu bylo lopotnou zkušeností. Ale třeba pro jahody, bylinky a okrasné rostliny je to řešení skvělé, akorát oproti jednoduché dřevěné pyramidě dost drahé. Nabízí se pak ještě jedno řešení, ke kterému potřebujeme jen dostatečně dlouhý kůl, který zatlučeme na vhodném místě do země. Tedy až poté, co vybereme do hloubky cca 20 cm zeminu z kruhové plochy průměru 2 metry. Plochu jednoduše vymezíme tak, že si vytvoříme kruh pomocí kolíku a provázku. Opět jámu vysteleme hnojem a na něj navrstvíme cca 15 až 20 cm zeminy. Do země zaražený kůl volíme silný přibližně 10 cm. Okolo kůlu pak následuje střídání kruhových vrstev, kdy je další kruh vždy o cca 25 až 30 cm menšího průměru. Vždy následuje vrstva hnoje silná cca 10 cm a 15 až 20 cm zeminy a takto pokračujeme až do výšky, jaká nám dává smysl. Poslední sadbu brambor budeme vysazovat úplně nahoře. Tato pyramida bude připomínat spíše než pyramidy egyptské s ostrými hranami prastaré pyramidy indiánské. Anebo babylónskou věž. Brambory vysazujeme kolem dokola vždy ve sponu 35 resp. 30 cm a vždy co nejblíže k patě další vrstvy pyramidy. Do pyramidy o poloměru jeden metr (průměr 2 metry) by se nám tak mělo vejít dokonce až 100 sazenic brambor. Záleží jen na tom, jak vysoko půjdeme. A to je již docela slušný předpoklad úrody.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
