Nenápadně pojmenovaný, ale mimořádně pozoruhodný strom Heritiera littoralis patří k nejzajímavějším dřevinám mangrovových oblastí. Na ostrovech u Okinawy zaujme nejen mohutnými deskovitými kořeny, ale i řadou neobvyklých adaptací na vodu, sůl i extrémní sluneční podmínky. Strom, který ukazuje, kam až může evoluce zajít.
Voňavé, červené a sladké jahody. Kdo by je nemiloval? Někdo pro ně skočí do obchodu, někdo si je pěstuje na zahrádce. Ale co o nich vlastně víte? Zkuste náš kvíz a zjistěte, jestli jste skuteční znalci.
Trvalky, to je vlastně každoroční zázrak v zahradách. Přežijí v půdě zimu v podobě zásobních orgánů (nejčastěji cibulek, hlízek a oddenků) a na jaře se začnou drát z půdy opět na povrch. Některým stačí před zimou trochu mulče, případně chvojí, jiné přežijí pod zemí i bez ohledu na teploty a počasí. A jedno mají trvalky společné, většina z nich nádherně kvete. Některé brzy na jaře, jiné později, mnohé druhy vydrží kvést od jara až po celé léto, jiné vykvetou až na konci léta, nebo až na podzim.
Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?
Zimní návrat mrazů zaskočil nejen silničáře, ale i nadšené zahrádkáře. Sazenice vyseté v dobré víře, že jaro už klepe na dveře, se na okenních parapetech vytahují za nedostatkem světla a rychle slábnou. Proč k tomu dochází a jak mladé rostlinky zachránit dřív, než bude pozdě?
Když už zapomenete na květinu k Mezinárodnímu dni žen, měla by být náprava velkolepá. Ideálně taková, která se měří na metry, váží kilogramy a kvete jen jednou za desítky let. Svět rostlin naštěstí skrývá květinové rekordmany, kteří rostou právě pro takové situace.
Floristé a vůbec prodejci velikonočních ozdobných propriet, živých i neživých, nás poučují, že na Velikonoce by hroby měly být hotové zhruba 2 až 3 týdny předem a výzdoba by měla na hrobech zůstat ještě týden po Velikonocích. Ale zkuste si dát na hrob něco, co vydrží měsíc? Navíc když máte rodinný hrob třeba na opačném konci republiky a k cestě tím směrem jste se prokousali až těsně před Velikonoci, nebo až o Velikonocích? Nic se neděje, výzdoba může být i taková, že neurazí křesťany, pohany ani ateisty, o Velikonocích ani po nich. A hmatatelný velikonoční symbol nemusí nést vlastně vůbec žádný.
Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.
Jarní péče o jahodníky není v zásadě nijak složitá. Přes zimu zůstala na rostlinách v záhonech spousta listů, které se ale obvykle jara v dobré kondici nedožijí. Musíme je odstranit stejně jako zbytečné šlahouny. Zároveň plejeme, okopáváme, hnojíme a pokud neprší, bude potřebná i pravidelná závlaha, jahody potřebují hodně vody. V zásadě tedy můžeme jarní péči o jahodníky rozdělit na čištění a řez, úpravu půdy a hnojení. Je toho ale o "malinko" víc.
Jak souvisí populární výrobce vysavačů a možná budoucnost zemědělství na planetě Zemi? Překvapivě o dost víc, než by se zdálo. A možná o dost míň, než bychom asi chtěli. Proč?
Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?
Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.
Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.
Studie z anglického venkova odhaluje, jak málo toho moderní lidé vědí o jedlých rostlinách, které jim rostou doslova pod nohama. Zatímco naši předkové běžně doplňovali jídelníček o planě rostoucí rostliny, dnes už je to skoro zapomenuté umění. Už letošní jaro se to ale můžete pokusit změnit.
Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.
Co je vlastně exotické ovoce? Na začátku totiž není slovo, ale rostlina. Když pojem přeneseme až do „absolutní logiky“, je na jakémkoli místě naší planety exotickým ovocem takové, které zde není původní a typické, neroste zde a lidé na ně nejsou zvyklí. Jenže hranice toho, co je a není exotické, se v čase mění.
Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?
Na zahradě existují bylinky, které si vzájemně škodí, soutěží o živiny nebo mají natolik odlišné nároky na pěstování, že společně prospívat nebudou. Níže naleznete seznam nejznámějších „nepřátelských“ kombinací bylinek.
První předjarní bylinky v zahradě? Ne, opravdu nečekejte meduňku, šalvěj, libeček, tymián, levanduli a jiné výtečníky. Přesto ale ze zahrádky a přírody nepřijdete s prázdnou ani od konce února do půlky března. Některé na vás čekají pod zemí, jiné při jejím povrchu a další už rovnou vystrkují své „pichlavé růžky“ od dost výš, i když jenom v řádech centimetrů.
Jaro je za humny a s ním i kvetoucí zahrady. A v nich okrasné cibuloviny, zahradní evergreen. Tenhle kvíz ovšem neřeší tulipány ani narcisy – čekají vás méně známé druhy. Poznáte je všechny?
Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.
Na jaře kvetoucí cibuloviny. To může být v zahradě fantastická sbírka květin kvetoucích od zimy (sněženky) až do konce května. Nejkrásnější záplavy jarních cibulovin přitom očekáváme v dubnu. Náhle vylezou z půdy, rychle rozkvetou a zase rychle zmizí. Některé se dokonce chovají, jako by tu nikdy předtím nebyly. Rychle se zase zatáhnout do země, do svých zásobních orgánů, kde vyčkají na svou další jarní příležitost. Že se však nic neděje, to je jenom zdání, pod zemí se totiž kvetoucí cibuloviny také rozmnožují. Cibulkami, hlízami a oddenky.
Stručně a jednoduše. Pokud milujete tulipány a už jste se nemohli při pohledech z oken na bílou a mrazivou krajinu dočkat jara, nadělte si odměnu. Holandská květinová zahrada Keukenhof nabízí každé jaro miliony květů, které Holanďané vyvažují zlatem už od středověku. Navíc jde o druhou největší květinovou zahradu na světě a zároveň snad nejvoňavější místo, jaké kdy a kde vůbec můžete navštívit. Kdy je návštěva ideální? Tulipány kvetou již od března, ale největší nádhera se zde rozprostírá v dubnu. Až vás hlava rozbolí a oči budou přecházet.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
