Zkuste si své znalosti! Zábavné a poučné kvízy o stavbě, bydlení a zahradě, ale také architektuře, stavebních řemeslech, kutilských znalostech nebo historii bydlení. Ukažte, co máte v hlavě!
Léto, slunce, vedro a místo trávníku sláma. Sucho na zahradě už není výjimka, ale pravidelná zkouška nervů každého zahrádkáře. Zkuste si náš kvíz a zjistěte, jestli umíte zahradu připravit na nedostatek vody, nebo jen zoufale čekáte, až zaprší.
Hraboš, hryzec, myš, potkan, křeček nebo bobr. Někteří škodí na polích, jiní v zahradách, další se nám nejraději nastěhují rovnou domů. A pak je tu krtek, kterého sice často házíme do jednoho pytle se škůdci, ale ve skutečnosti mezi hlodavce vůbec nepatří. Zkuste si v našem kvízu, jestli tyhle nezvané návštěvníky opravdu poznáte.
Voňavé, červené a sladké jahody. Kdo by je nemiloval? Někdo pro ně skočí do obchodu, někdo si je pěstuje na zahrádce. Ale co o nich vlastně víte? Zkuste náš kvíz a zjistěte, jestli jste skuteční znalci.
Brambory máme za samozřejmost… jenže jejich příběh je plný zvratů. V kvízu narazíte na jejich původ, první pěstitele, evropské předsudky, irský hladomor, jedovaté části i na luxusní odrůdu z Francie, která stojí jak malý šperk. Tak co, zvládnete ho na plný počet?
Jaro vtrhlo do zahrad. Čeká vás hodně práce. Ale víte, jak na to? Otestujte se v předjarním řezu dřevin: které stromy a keře stříhat, kdy začít a jak řez vést, abyste nepřišli o květy ani úrodu.
Jaro je za humny a s ním i kvetoucí zahrady. A v nich okrasné cibuloviny, zahradní evergreen. Tenhle kvíz ovšem neřeší tulipány ani narcisy – čekají vás méně známé druhy. Poznáte je všechny?
Štípance na kůži, svědění hlavy, drobné tečky v posteli nebo mazlíček, který se drbe víc než obvykle – i v běžné domácnosti v České republice se občas objeví nezvaní hosté. Udělejte si rychlý kvíz a otestujte si, jestli je poznáte všechny.
Plápolající oheň v kamnech s prosklenými dvířky nebo v krbu, to není jenom romantika, výmysl útlocitných duší. Především jde o teplo a palivo, které toto teplo vytváří, a kterým můžeme stále ještě topit i v kotlích. Pro mnohé z nás je dřevo dosud relativně dostupným a ekonomicky smyslupným zdrojem tepla. Používáme ho ale správně? Nevhodné dřevo a způsob vytápění zvyšují náklady, znečišťují spotřebiče i spalinové cesty. Přesvědčte se v našem kvízu, že vám právě palivové dřevo říká „pane/paní“.
Stačí jediný pohled a děje se něco zvláštního: mozek bez námahy přiřadí obraz ke konkrétnímu místu, i když jste v daném městě nikdy nebyli. Panoramata metropolí fungují jako vizuální zkratky. Ověřte si to v rychlém obrázkovém kvízu.
Prahu a Brno v našem kvízu nečekejte, stejně tak ani ostatní velká krajská města. Zaměříme se na městečka menší, vůbec to však nemusí znamenat, že mladší. Současnou optikou totiž nemůžeme poměřovat města, která vznikala a prosperovala ve středověku. Vždyť vlastně úplně prvním královským městem byl Bruntál a svého času po Praze druhým největším Jáchymov. Kde je dnes těmto „titánům“ v českých měřítkách konec, že? Jenom tak je navštívit jako turista napadne málokoho. A hledat zde práci, uplatnění, bydlení? Pro někoho třeba z Prahy, Brna a Plzně bláznovství. V kvízu jsme zvolili města a městečka v zimním hávu, protože právě ten je mění k nepoznání. Tím jsme vám kvíz ztížili.
Kamenný, ocelový, betonový, dřevěný? Obecně je známo, že mosty jsou stavební prvky, které nám pomáhají překonávat různé překážky. Řeky, zátoky, potoky, přehrady, údolí. A také na našem území najdeme spoustu mostů postavených v různých stylech. Jenom silničních mostů je u nás cca 18 000, ovšem dalších více jak 18 000 mostů na místních komunikacích není centrálně evidováno. Ví se ale, že Ředitelství silnic a dálnic spravuje zhruba 5 000 mostů na dálnicích a silnicích I. třídy, zatímco kraje mají na starosti skoro 13 000 mostů na silnicích II. a III. třídy, z nichž bylo v roce 2020 označeno 2 862 ve špatném nebo havarijním stavu. S mosty je prostě potíž jako s jinými stavbami, stárnou. Ovšem ty nejslavnější a nejikoničtější bychom měli znát. Troufnete si na náš „mostový kvíz“?
Rčení o zlatých českých ručičkách je spíše horoucím snem malého národa, s realitou má však v mnoha případech málo společného. Nebo jinak, za jednoho skvělého řemeslníka a stavebního odborníka se dovedou schovat další jednotlivci, ale i desítky až stovky „ostatních“ ve smyslu průměru až podprůměru. Zkusil jsem obvolat několik známých, kteří se nějakým způsobem profesně realizují ve stavebnictví. Mladý stavební podnikatel, vystudovaný stavař a zároveň úředník stavebního úřadu, stavební inženýr - projektant zapsaný v ČKAIT, architekt a také celoživotní živnostenský řemeslník. Ferda mravenec, práce všeho druhu, ale šikovný. Jména nechme jmény, raději si však představme, na co poukázali a na co jsme společně přišli. A nakonec to bude chtít v kvízu trochu odvahy. Pravda může bolet.
Sukulenty jsou krásné, odolné a ideální i pro ty z nás, kdo doma občas zapomínáme zalít květiny. Udělejte si náš poznávací kvíz a zjistěte, jestli poznáte živé kameny, tlustici, delfínky nebo měsíční kamínek na první pohled!
Kolega napsal: „Mohl bys, prosím, připravit nějaký trefný článek (a k němu kvíz) na téma současné české architektury?“ No jo, ale co je vlastně současná česká architektura? Architektů, dobrých architektů, je u nás spousta, ale jak všichni dobře ví, přece jen jsme „malý“ český plácek s omezenými možnostmi. A odkazovat se pořád na avantgardu 20. století a dokonce ještě starší architekturu, to už přece nemá smysl. Je současná moderna vůbec současnou, z čeho vychází a kam směřuje? Jak se vůbec dnes navrhuje a staví?
Jablka byla u nás odjakživa jedním z neoblíbenějších druhů ovoce. Dala se skladovat dlouho do zimy, bylo jich všude hodně, mohli jsme si je, hladoví a žízniví, utrhnout i podél cest. A právě letos se jablek urodilo opravdu hodně, nejvíce za poslední roky, dokonce třikrát tolik než loni. Pomohla kombinace slunce, tepla a dostatečného množství srážek, ani kratší ochlazení v červenci neuškodilo. Očekává se úroda okolo 110 tisíc tun, s tím je však také spojena otázka, co s nimi? Pěstitelé si navíc často stěžují, že plody jsou poškozené, uškodilo jim jarní počasí, na řadě je proto zpracování na mošt a pálenky, marmelády, kompoty, křížaly a jiné dobroty. Co všechno víte o jablkách?
Právě u nás i jinde ve světě dozrávají a sklízí se obří dýně, které mnohdy trhají rekordy. Kdybychom volili místo politiků dýně (a možná by to dávalo smysl), zřejmě by vítězily ty největší či jinak nejkurióznější. Ale pozor, dýně, to vlastně nejsou jenom dýně. Klíčem je totiž slovo tykev. A vůbec nejde jen o ty největší. Tykve. Možná by byla lepším politikem dýně špagetová, nebo máslová, cuketa, případně patizon. Nebo dýně okrasná? Ostatně by se snáze převážely na různá zasedání než třeba světový rekord Travise Giengera z roku 2023. Jeho dýni vážící 1246,9 kg a s obvodem 642,6 cm by totiž museli nakládat hydraulickou rukou na korbu náklaďáku a do poslanecké sněmovny přemisťovat jeřábem pomocí speciálně vybouraného okna. Nepraktický legislativní přítěžek. Zatímco běžné intelektuální (neduté) hokkaido se lehce vejde do síťovky (Pozn. red.: S Japonskem nemají dýňová hokkaida nic společného, ani s přímou demokracií.).
Necháte se oklamat AI, nebo si na vás žádný myslící stroj nepřijde? Poznáte, co je skutečný dům a co jen výtvor umělé inteligence? Vyzkoušejte si náš krátký test.
K roku 2022 bylo oficiálně popsáno cca 150 000 druhů hub, ale ve skutečnosti je jich více dokonce řádově (odhaduje se nejméně 6,28 milionů druhů), čili většinu hub na světě jsme ještě nestačili popsat, poznat, zdokumentovat a studovat. Většinu houbařů, tedy těch svátečních, ale zajímají hřiby. A že je právě zářijová houbařská sezóna a rostou, i když ne tolik, jak bychom si asi představovali, pojďte si v našem kvízu vyzkoušet, jestli poznáte alespoň nejznámější z hřibů. Roste jich totiž u nás přibližně 50 druhů a všechny samozřejmě do deseti otázek kvízu nedostaneme.
Září je již měsícem, který spadne přesně 21.9. do podzimu, přesto ale v zahradách právě v září spatříme spoustu kvetoucí nádhery. Některé rostliny poznáme na "první dobrou", jak se lidově říká, u některých musíme chvíli přemýšlet a pak se raději zeptat, nebo si název oné květeny ověřit jinak. Mně se třeba stále "motají" dohromady jména weigelie a bugenvilea. Nevím proč. Což o to, ony jsou si dost podobné a dokonce mohou kvést v září vedle sebe, protože některé druhy weigelií nastartují v srpnu druhé kvetení a mohou pak kvést až do konce září, jenže pořád nechápu, proč si pletu jejich názvy, když obě rostliny dobře znám. A co vy, jak jste na tom? Otestujte se v našem kvízu.
Zloději, lupiči, loupežníci, kradaři, čorkaři. Verbež nenechavá, žijící z jiných a proti jejich vůli. Je jich spousta, různého ražení. A tu a tam si někdo z nás vytáhne "Černýho Petra", lapkové ho navštíví a vyloupí. Stát se to může i přes sebelepší zabezpečení a dokonce i připojení k PCO. Nepomohou ani krokodýlové v hradním příkopu a lvi na nádvoří. Přesto se ale dá riziko vloupání alespoň částečně snížit, eliminovat, minimalizovat. A napoví už jen drobné skutečnosti, které si vlastně ani neuvědomujeme. Jak velká je pravděpodobnost, že zloději vykradou právě vás? Otestuje si v našem kvízu svou připravenost.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
