Novodobá zlatá horečka a výnosná recyklace elektroniky

Novodobá zlatá horečka a výnosná recyklace elektroniky

Typů na snadné zbohatnutí uslyšíte za den spoustu. Jejich vadami na kráse bývá, že ke zbohatnutí zpravidla nevedou. Domácká těžba zlata ze staré elektroniky je v tomto ohledu příjemnou změnou. Svou upřímností. Není totiž úplně jednoduchá a zbohatnout se jí také moc nedá. Zábava to ale je.

Jak využít PET lahve v zahradě? Nápaditá řešení, která ušetří spoustu peněz

Jak využít PET lahve v zahradě? Nápaditá řešení, která ušetří spoustu peněz

PET lahve v zahradě, laciná náhražka skla, která vydrží velmi dlouho. Možnost využití odpadu povalujícího se v přírodě celého světa, vznášejícího se na vlnách oceánů a moří, proudícího řekami. Vtipná řešení, která si už vyzkoušelo mnoho lidí. Proto jsou také galerie využití PET lahví v zahradách velmi pestré a nápadité. Nejinak je tomu v našem případě.

Zemělodě architekta Reynoldse učí stavět soběstačné domy. Úsporně, levně a z odpadů

Zemělodě architekta Reynoldse učí stavět soběstačné domy. Úsporně, levně a z odpadů

Zemělodě (Earthship) brázdí krajinu jako zdivočelé koráby šíleného architekta. Američan Michael Reynolds, čaroděj zemělodí, se vzepřel systému a dokonce přišel na nějakou dobu o licenci architekta. Právě to však rozběhlo jeho kariéru. Budovy z použitých PET lahví, plechovek, pneumatik, skleněného odpadu, hlíny, starých okenních rámů a plechů vysloužilých automobilů začal učit stavět v oblastech postižených přírodními katastrofami.

V Ghaně se zbavují plastových odpadů chytře. Staví z nich silnice

V Ghaně se zbavují plastových odpadů chytře. Staví z nich silnice

Ghana je v mnoha ohledech podobná evropským státům. Taky je z vyprodukovaných a použitých plastů schopna recyklovat jen zlomek. A evropské plastové odpadky často doslova končí na těch samých skládkách, jako ty ghanské. Africký stát s třiatřiceti miliony obyvatel už ale nechce být skládkou, a rozhodl se z platových odpadů vyrábět silnice.

Co je a co není sklo, a čím tedy krmit bílé a zelené kontejnery?

Co je a co není sklo, a čím tedy krmit bílé a zelené kontejnery?

Než naplno udeří vánoční svátky, nastane čas ještě na jednu malou katastrofu. Předsváteční úklid. Ona je to sice aktivita všeobecně prospěšná, je dobře si udělat ve věcech pořádek, než si domů nanosíme další. Chybovat ale můžeme třeba s tím, kam ten nepořádek vlastně vyneseme. Typicky u skla, které vlastně sklem není.

Kanibalizace měst zní děsivě, ale je ideální cestou pro budoucnost stavebnictví

Kanibalizace měst zní děsivě, ale je ideální cestou pro budoucnost stavebnictví

Od roku 1900 se objem materiálů nahromaděných ve vystavěných budovách a infrastruktuře po celém světě zvýšil třiadvacetkrát. Badatelé soudí, že naše dostupné zdroje vyčerpáváme bezprecedentním a neudržitelným tempem. A prý bychom měli místo těžby ubývajících surovin z přírody začít využívat materiály dostupné. Je prý třeba začít kanibalizovat naše města.

Desky z nápojových kartonů. Z nepotřebného odpadu žádaný stavební a konstrukční materiál

Desky z nápojových kartonů. Z nepotřebného odpadu žádaný stavební a konstrukční materiál

Odpady dnes v naší zemi třídí až 70 % obyvatel a jednotlivé obce se papírově předhánějí, která že je v tom nejlepší. Je však možné využít vše, co do kontejnerů a popelnic vyhodíme? Mnohý odpad totiž skončí na skládkách a ve spalovnách. Právě nápojové kartony čeká ve většině případů tento osud a míří do spaloven. K dalšímu zpracování a recyklaci se dostane pouhá čtvrtina „tetrapaků“.

Recyklace je v mnohém jen mýtus, přesto má třídění odpadu smysl

Recyklace je v mnohém jen mýtus, přesto má třídění odpadu smysl

Současný pojem recyklace má mnoho podob. Jednou z nich je podoba grafická, tedy reklamní, marketingová. Zelené logo na plastovém obalu výrobku a vše je na první pohled v pořádku. Tento obal se snadno zrecykluje. Nemusí to tak ale být. Ona vůbec problematika recyklace často jen formuluje plané sliby a ulehčuje našemu svědomí bombardovanému pocity viny, jaké jsme se dopustili na přírodě. Nic víc. Přesto však má třídění odpadu a jeho recyklace ohromný smysl. Když v třídění vytrváme, časem zmizí i zhoubné nádory byznysu s odpadem. A ten, který zůstane, bude dávat smysl. Možná jsem jen zbytečný optimista, ale jinou cestu prostě nevidím.

Půda není sklad. Jaké věci by se tam rozhodně neměly vršit?

Půda není sklad. Jaké věci by se tam rozhodně neměly vršit?

Přecpaná půda je rizikem jak pro samy naskladněné věci, tak i pro požární bezpečnost. Záruka přežití pod střechu odložených je minimální, zatímco to, že se v případě nehody stanou palivem pro oheň – potažmo krmivem a domečky pro hlodavce, je skoro jisté.

Demolice by měly být přímo spojené s následnou recyklací stavebního odpadu

Demolice by měly být přímo spojené s následnou recyklací stavebního odpadu

Když demolice, pak následná recyklace bouraného materiálu. A k tomu slouží recyklační dvůr, který nemá nic společného s běžnými sběrnými dvory, kam ukládáme odpad. Vlastně jde o místo, kde probíhá takzvaný zelený (ekologický) koloběh stavební suti, asfaltu či betonu. Ubouraný materiál je zde zpracován a znova poslán do oběhu jako materiál stavební.

Proč je zpětný odběr elektrozařízení nezbytným posledním krokem jejich životního cyklu

Proč je zpětný odběr elektrozařízení nezbytným posledním krokem jejich životního cyklu

Elektrozařízení jsou běžnou součástí našich životů stejně jako voda, vzduch, potraviny a potřeba tepla. Ve svých domovech, na pracovištích i ve veřejném prostoru na ně narážíme doslova všude. Každé elektrozařízení však doslouží a pak se s ním mohou stát dvě věci. Za prvé se může stát rizikem pro životní prostředí i lidské zdraví anebo za druhé zamíří s naší pomocí na místo zpětného odběru, kde je odpad tříděn a posílán k recyklaci.

V Turecku se zřítily amnestované domy, město bez obětí Erzin však amnestie nepovolilo

V Turecku se zřítily amnestované domy, město bez obětí Erzin však amnestie nepovolilo

V roce 2019 se současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chlubil před volbami takzvanými stavebními amnestiemi, že jimi prý vyřešil problém 144 556 obyvatel provincie Kahramanmaraş. Podobně se pak dle opozičního portálu Duvar chlubil i v provinciích Malatya a Hatay. A právě tyto provincie jsou nyní jedněmi z nejhůře postižených zemětřesením. V provincii Kahramanmaraş se zřítilo či bylo vážně poškozeno více jak 25000 budov. Na opačném pólu však stojí město Erzin v další zemětřesením silně postižené provincii Hatay. Zde totiž stavební amnestie nepovolili a nyní zde nehlásí jedinou oběť na životech.

Mikroplasty jsou doslova všude, máme se jich bát anebo ne

Mikroplasty jsou doslova všude, máme se jich bát anebo ne

Termín „mikroplast“ poprvé v roce 2004 použil anglický badatel Richard Thompson, když popisoval frakci titěrného odpadu vyplavovaného na britských pláží. Škoda jen, že si pojmenování nenechal patentovat. Název se totiž zažil, a dnes tak z definice nazýváme různorodé úlomky a fragmenty plastů, které se jako znečišťující složka, odpad, vyskytují ve vodě, půdě a vzduchu.

Nebojte se třídění a recyklace obalů z vánočních dárků

Nebojte se třídění a recyklace obalů z vánočních dárků

Svátky klidu, pokoje, míru. Čas radosti a štěstí ze setkání, vzácné okamžiky společně strávené s blízkými lidmi, chvíle obdarování. A když se povzneseme nad to jiskřivé kouzlo? Vánoční svátky jsou také dobou, kvůli které přetížíme svůj rozpočet do extrémů, rozcupujeme vlastní kalorické tabulky a vyprodukujeme neuvěřitelnou spoustu odpadků.