Zálohované plechovky a PET lahve v roce 2026: kde je v Česku vrátit a proč tu zálohy zatím nejsou

Zálohový systém pro PET lahve a plechovky od nápojů v Česku zatím nefunguje. Při nákupu nápoje žádnou zálohu nezaplatíte a obchody vám za prázdný obal peníze nevracejí.

Původní plán přitom počítal se spuštěním od 1. 1. 2026. Tehdejší vláda v říjnu 2024 schválila novelu zákona o obalech, podle níž se měla platit záloha 4 Kč a obaly měly vykupovat prodejny a čerpací stanice s plochou nad 50 metrů čtverečních. Sněmovna ji ale do konce volebního období v roce 2025 neschválila: první čtení v březnu 2025 bylo přerušeno a dál už se nepokračovalo.

Zálohu dnes v Česku běžně zaplatíte jen u vratných skleněných lahví, hlavně od piva. PET lahve a plechovky patří do tříděného odpadu, plechovky můžete také prodat ve výkupně kovů.

Na části plechovek a PET lahví prodávaných v Česku najdete u čárového kódu písmeno Z v recyklačních šipkách a nápis ZÁLOHOVANÉ. Je to označení slovenského zálohového systému, který funguje od 1. 1. 2022. Na Slovensku se při nákupu platí záloha 15 eurocentů za PET lahve a plechovky o objemu 0,1 až 3 litry. Vrací se po odevzdání prázdného a nezmačkaného obalu s čitelným čárovým kódem na odběrném místě, většinou v automatu.

Pokud jste nápoj koupili v Česku, zálohu jste nezaplatili, a v Česku vám ji tedy nikdo nevrátí. Slovenské ministerstvo životního prostředí k tomu uvádí, že PET lahev nebo plechovku koupenou v zahraničí, za kterou nebyla zaplacena záloha, je třeba dát do žluté nádoby na tříděný odpad. Plechovku nebo PET lahev se symbolem Z koupenou v Česku proto vytřiďte stejně jako ostatní obaly.

Zálohy na jednorázové nápojové obaly mají i další sousední země. V Německu funguje záloha (Pfand) od roku 2003, dnes činí 25 centů za lahve a plechovky s logem DPG. Obchody, které prodávají nápoje v jednorázových obalech, ji musejí vyplatit, i když jste nápoj koupili jinde. Rakousko vybírá od 1. 1. 2025 zálohu 25 centů na plastové lahve a plechovky o objemu 0,1 až 3 litry. V Polsku funguje zálohový systém (system kaucyjny) od října 2025: za plastovou lahev do 3 litrů nebo plechovku do 1 litru se platí kauce 50 groszy, za vratnou skleněnou lahev do 1,5 litru 1 zlotý.

Zálohu vám vrátí jen systém země, ve které jste ji při nákupu zaplatili. Rakouské ministerstvo například výslovně uvádí, že obaly koupené v zahraničí v Rakousku vrátit nelze a rakouské obaly zase nejdou vrátit v cizině. Plechovku s německým, rakouským nebo polským označením zálohy, kterou jste koupili v Česku, proto také vytřiďte.

PET lahve patří do žlutého kontejneru na plasty. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM doporučuje dávat je tam sešlápnuté. U plechovek záleží na obci. Patří do šedého kontejneru na kovy, stále více obcí ale dovoluje dávat kovové obaly i do žlutých kontejnerů spolu s plasty. Rozhoduje nálepka na kontejneru: když na žluté nádobě kovy uvedené nejsou, plechovka do ní nepatří. Podrobnosti najdete v článku Plechovky od nápojů můžete házet i do žlutých kontejnerů. Ale ne všude.

Větší množství plechovek můžete odvézt i do sběrného dvora. A pokud si u některého odpadu nejste jistí, kam patří, pomůže přehled nejčastějších mýtů o třídění a recyklaci odpadu.

Hliníkové plechovky můžete prodat ve výkupně kovů (sběrných surovinách). Ceny se liší podle provozovny a mění se. Podle zákona o odpadech si výkupna zapíše vaše údaje, může chtít vidět občanský průkaz a peníze pošle jen převodem na účet nebo poštovní poukázkou, v hotovosti je vyplatit nesmí.

Dobrovolný zpětný odběr PET lahví a plechovek zkoušely i některé obchody. Řetězce Lidl a Kaufland spustily pilotní automaty v únoru 2023 a podle iROZHLAS nabízely v říjnu 2025 zpětný odběr dva obchodní řetězce dohromady ve 24 prodejnách. Peníze zákazníci nedostávali, jen slevové kupony na další nákup. Zda automat ve vašem okolí funguje i dnes, si ověřte přímo v obchodě.

Zálohu na nápojové obaly dnes v Česku běžně zaplatíte u vratných skleněných lahví. Její výši stanoví nařízení vlády: za půllitrovou pivní lahev s korunkovým uzávěrem jsou to 3 Kč, stejně jako za litrovou lahev na víno. Kdo prodává nápoje ve vratných zálohovaných obalech, musí je podle zákona o obalech vykupovat bez omezení množství a bez podmínky nákupu, a to v prodejně po celou provozní dobu.

Prodejny s plochou od 200 metrů čtverečních, které mají pivo (stolní, výčepní nebo ležák) v plechovkách či jiných nevratných obalech, musejí pivo těchto skupin nabízet i ve vratných zálohovaných lahvích, pokud se v nich na trh dodává. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se vrací přes 90 % pivních lahví.

Návrh na zálohy je znovu ve Sněmovně. Exministr životního prostředí Petr Hladík předložil s poslanci Václavem Pláteníkem a Gabrielou Svárovskou 22. 12. 2025 novelu zákona o obalech (sněmovní tisk 73). Podle ní by se od 1. 1. 2028 zálohovaly plastové lahve a plechovky o objemu 0,1 až 3 litry, například od vody, limonád nebo piva. Výši zálohy by určila vyhláška, důvodová zpráva počítá nejméně se 4 Kč. Obaly by vykupovaly prodejny potravin a čerpací stanice s plochou nad 50 metrů čtverečních. V říjnu 2026 návrh čekal na první čtení.

Vláda Andreje Babiše s návrhem 19. 1. 2026 nesouhlasila. Zálohy chce zavést jen při prokázání jednoznačného ekologického přínosu a pokud nenaruší fungující obecní třídění. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v září 2026 řekl, že zálohy na PET lahve nechce, protože se jich vytřídí zhruba 80 procent. U plechovek, kterých se podle něj sebere jen 30 až 35 procent, je nevyloučil. Zvažuje systém přes upravené kontejnery na tříděný odpad, který se má vyzkoušet v Moravskoslezském kraji.

Tlak na zálohy přichází z Evropské unie. Nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech platí přímo ve všech členských státech a používá se od 12. 8. 2026. Státy mají do 1. 1. 2029 přijmout opatření, díky nimž se každý rok vytřídí alespoň 90 % hmotnosti jednorázových plastových lahví a kovových nádob na nápoje o objemu do 3 litrů, a zavést k tomu zálohové systémy.

Výjimku může stát dostat, pokud tříděný sběr daného typu obalu dosáhne v roce 2026 alespoň 80 % a do 1. 1. 2028 o ni požádá Evropskou komisi spolu s plánem, jak se dostane na 90 %. Když potom sběr zůstane tři roky po sobě pod 90 %, výjimka skončí. U PET lahví se Česko hranici 80 % blíží, čísla se ale liší: exministr Hladík tvrdí, že po odečtení víček a zbytků nápojů jí Česko nikdy nedosáhlo. U plechovek je od ní daleko. Souvislosti popisuje článek Šampioni v třídění na křižovatce.

• Kde vrátit zálohované plechovky v Česku? Za zálohu nikde, v Česku se zatím neplatí. Plechovky patří do šedého kontejneru na kovy, do žlutého jen tam, kde to povoluje nálepka. Můžete je také prodat ve výkupně kovů.
• Kolik je záloha na plechovku? V Česku žádná. Na Slovensku 15 eurocentů, v Německu a Rakousku 25 centů, v Polsku 50 groszy. Důvodová zpráva k poslaneckému návrhu počítá pro Česko nejméně se 4 Kč.
• Kam vrátit zálohované PET lahve? V Česku do žlutého kontejneru na plasty, a to i lahve se slovenským symbolem Z, pokud jste je koupili tady.
• Mohu plechovku koupenou v Česku vrátit na Slovensku? Zálohu jste za ni nezaplatili. Podle slovenského ministerstva patří obaly bez zaplacené zálohy do tříděného odpadu.
• Kdy začne zálohování v Česku? Termín zatím není. Poslanecký návrh počítá s 1. 1. 2028, vláda ho ale nepodporuje. Evropské nařízení počítá se zálohami od roku 2029, pokud Česko nezíská výjimku.

Článek byl aktualizován 6. 10. 2026. Původní verze z 14. 10. 2024 popisovala vládní návrh zálohování, který Sněmovna neschválila.