Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.
Stromy se kácejí zpravidla v období vegetačního klidu, tedy zhruba od podzimního opadu listí do jarního rašení. Ani strom na vlastním pozemku ale nesmíte pokácet jen tak: u větších stromů potřebujete povolení obecního úřadu, v některých případech stačí kácení oznámit. Přinášíme přehled pravidel, výjimek a pokut a radíme, jak vzrostlý strom bezpečně odstranit.
Jelikož se, jak jsem si právě ověřil, v biologii používá pojem invazní a nikoli invazivní (pojem využívaný medicínou), zůstaneme u této terminologie. Co jsou invazní rostliny, které jsou u nás nejnebezpečnější, co je to introdukce, jak je nebezpečí invazních rostlin zakotveno v naší legislativě a hrozí nám pokuty?
Všech 27 v Česku vyskytujících druhů netopýrů patří mezi ohrožené. Vypadá to s nimi bledě, a na rozdíl od jiných roztomilých zvířátek nikdo nepospíchá s tím, nějak jim pomoci. Můžete to změnit. Třeba úplnou maličkostí. Tím, že svou zahradu nebo nemovitost „otevřete“ i netopýrům.
Redaktorka jednoho zahrádkářského magazínu se vydala do lesa nasbírat pár šišek a něco mechu, aby si z hrstky těch přírodnin mohla doma vyrobit podzimní dekorativní věnec. Z lesa se vrátila, ale bez šišek a mechu, a k tomu ještě chudší o pětistovku. Jak je to možné?
Ještěrky nám v zahradě pomohou s likvidací hmyzích škůdců i ve stádiích larev, s mouchami, vosami, ale i s plži a mláďaty hlodavců. Navíc nejde jen o ještěrky, užiteční jsou všichni plazi. A bohužel jsou všichni naši plazi ohrožení, někteří kriticky.
Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.
Snadné to není. Jako každá změna k lepšímu je to vlastně docela pracné, a žádá si to vaši pozornost, účast a jistou disciplínu. Kočka je totiž šelmou a touha lovit k její pudové povaze prostě přirozeně patří. Změnit její chování příliš nelze, ale znemožnit jí lovit malé savce a ptáky možné je. Pokud budete chtít.
Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
Květinové louky mizí z přírody a s nimi i hmyzí společenství, a že je úbytek hmyzu doslova alarmující. Přitom si může každý s nás vytvořit ve své zahradě alespoň kousek květinové louky.
Nemusíme jen sypat do krmítek a lít čistou vodu do pítek ptákům, připravit ježkovi, plazům a jiným živočichům nějakou tu hromádku s listím, kameny a trouchnivějícím dřevem, přilákat můžeme na zahradu i tvory, jejichž dovádění rády pozorují nejen děti, ale i dospělí. Totiž veverky. A dokonce mohou přestat býti zcela plaché, na blízkost člověka si zvyknou. A nebo jim můžeme naopak nosit něco dobrého do míst, kde se vyskytují. Svátky vánoční jsou pro výlet za veverkami s dobrotami ideální.
Trojúhelníková hlava, dlouhé tělo a přední nohy složené jako k modlitbě: kudlanka působí exoticky, ale dnes ji lze potkat i v Čechách a na Moravě. Nebodá a rostlinám neškodí. Jako zvláště chráněný druh však patří do přírody, ne do terária.
Kolega našel doma štírka a natočil krátké video. Poznamenal přitom, že štírci jsou užiteční, živí se kromě jiného hmyzu roztoči a například chrání včely před kleštíkem včelím. Štírek je v ČR velmi častý zástupce řádu pavoukovců, kteří jsou sice štírům trochu podobní, ale společného s nimi nemají zhola nic. Podoba je patrná pouze ve dvou makadlech zakončených klepítky, na jejichž koncovém článku ústí jedová žláza. Klepítka štírek používá k lovu kořisti, mezi ni však patří roztoči včetně kleštíka včelího, chvostoskokové, pisivky, larvy hmyzu a jiní titěrní živočichové. Je sice štírek jedem ochromí, ale nás nemůže. Je příliš malý, jedu má příliš málo a bariéru lidské pokožky by nepřekonal. A proč by to také dělal, od toho na světě není.
Láska ke kočkám nás nutí přehlížet, že tihle naši miláčci jsou jednou z největších hrozeb pro živou přírodu kolem nás. V Evropě ročně kočky zahubí víc ptáků, než kolik zvládnou dráty vysokého napětí, pesticidy hnané zemědělství, a střelci i pytláci dohromady.
Mozaiková seč trávníku je k přírodě šetrnější než plošné sekání travních ploch, pomáhá zadržet vodu v půdě a chrání biodiverzitu. Ovšem tento pojem také přinesl tak trochu zmatení pojmů. V jedné diskusi jsem dokonce narazil na názor, že by bylo lepší používat výraz například „etapová seč“, což i více odpovídá původnímu (starému) způsobu sečení luk. Slovo mozaika je v tomto případě zavádějící. Úřady je však vzaly za své.
Chráněným houbám naše legislativa zajišťuje ochranu ve všech jejich vývojových stádiích, dokonce včetně ochrany jejich biotopu. Vyhláška přitom upřesňuje, které druhy jsou chráněné. Vyjmenovává jich 46 a řadí je do kategorií kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Jednoduše a prostě řečeno, houby místo proklínaného polystyrenu. Je to vůbec možné? Díky otevřeným hlavám se podhoubí již stává součástí udržitelné budoucnosti, jak je dnes moderní říkat. A je to docela slušné tempo, jaké začalo nové odvětví nabírat. První startupy jsou již i v ČR. A ve světě se myceliem začalo také nahrazovat maso a kůže či koženky.
Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?
Každý zahrádkář i pěstitel pokojovek pravidelně plní kompost nebo bioodpad zdánlivě nepotřebným materiálem. Odlámané bramborové klíčky, vyštipované zálistky rajčat, vzdušné kořeny monster či uschlé květy afrikánů však nepředstavují pouhý odpad. V pletivech těchto částí se koncentrují silné fytohormony, obranné alkaloidy, esenciální minerály a přírodní fungicidy či insekticidy. Při správném zpracování se z nich stávají účinné růstové stimulátory, ochranné postřiky, kořenová výživa nebo kypřidla půdy, čímž plnohodnotně nahradí drahé syntetické přípravky.
