Hmyzí hotely se staly symbolem péče o opylovače, jejich skutečný přínos je ale omezený. Jak ukazuje nedávný text na Ekolist.cz, běžně prodávané „domečky“ se slámou či šiškami pomáhají jen malé části hmyzu a často fungují spíš jako dekorace než účinné opatření na podporu biodiverzity.
Nejvyšší dostupné hmyzí blaho
Dělat reklamu docela jinému internetovému deníku, to je věc ošemetná. Ale esej, kterou 8. dubna zveřejnil Ekolist.cz - který se věnuje zprávám o přírodě, životním prostředí a ekologii - si protentokrát vaši pozornost zaslouží. Čtveřice autorů v tom zlořečeném textu totiž cupuje to, co nemálo lidí nejspíš považuje za nejvyšší dostupné blaho, které sami mohou nabídnout polétavému hmyzu, opylovačům, na své zahradě.
Hmyzí hotely.
)
Rozebrat něco, co nefunguje, není na škodu
Ten zmíněný článek ovšem cupuje tyhle líbivě vypadající domečky pro „malinkaté včeličky a čmeláčky“ na jednotlivá stébla, sušiny a kousky kůry. Doslova je rozebírá na součástky a nenechává z nich mnoho, co by zůstalo k obdivování. Podstatné přitom je, že autoři toho textu působí v oblasti praktické ochrany přírody a výzkumu hmyzu, takže o problematice rozhodně něco vědí. A celým tím rozebíráním fenoménu hmyzích hotelů na součástky škodu ani nepáchají. Rozebrat něco, co nefunguje, totiž vada není. A hmyzí hotely samotné nijak zvlášť dobře nefungují.
Mnohem důležitější je krajina kolem hmyzího hotelu
I když tedy asi záleží na tom, jak si jejich fungování vlastně představujeme, jaký má být jejich cíl. Nedá se totiž příkře říct, že by hmyzí hotely byly zbytečné samy o sobě. Ovšem nejsou podstatné natolik, aby přírodě jako takové nějak pomohly. Zkrátka fungují spíš jako doplněk a vzdělávací nástroj, ne jako univerzální řešení úbytku opylovačů.
Můžeme-li odcitovat z poetického závěru celého tak kritického textu: „Hmyzí hotel může být dobrý začátek. Neměl by být konec. Hotel sám nestačí. Mnohem důležitější je krajina kolem něj.“
)
Tohle hmyz nespasí
Pokud bychom to „cupování hmyzích hotelů“ chtěli postihnout v bodech a odrážkách?
Předně, pomáhají jen malé části hmyzu. Využívají je hlavně některé samotářské včely a vosy, hnízdící v dutinách. Ten standardní hmyzí hotel, doplněk zahrádky ekologicky uvědomělého majitele pozemku, tedy podporuje jen malý zlomek biodiverzity. Navíc – když už k tomu dojde, což pravidlem nebývá – takový hmyzí hotel často osidlují běžné druhy. Ty přizpůsobivé, obyčejné. Ne ty ohrožené a chráněné, jež mají mnohem specifičtější nároky.
Prostřený stůl pro parazity a predátory
V praxi dokonce může dojít k tomu, že se hmyzí hotel stane jakýmsi utečeneckým táborem pro druhy nepůvodní. Takové, které „těm našim“ druhům konkurují a bylo by lepší je v zájmu přírody raději moc nepodporovat. Zrovna tak zabydlený hmyzí hotel může selhat v tom, že se stane výběrovým krmítkem, chutně prostřeným stolem pro parazity a predátory.
To už je ovšem příroda se vším všudy, a za zápor se to vyloženě považovat nedá.
)
Není to tak, že by hmyzí hotely neměly reálný přínos. Ten existuje, ale je řekněme silně omezený. Protože může podpořit běžné druhy ve městech a zahradách, trochu pomoci lokálním populacím hmyzu anebo mírně přispět k navýšení opylování v lokalitě. Ale určitě tenhle domeček z nebozezem vyvrtaných dutin a stébel nepřispěje k záchraně vzácných druhů a nepřinese ani zásadní změnu biodiverzity ve svém okolí.
)
Komerční dům pro opylovače? Raději ne
A když už tak zmiňujeme vrtavý nebozízek: manuální a domácká výroba takových hmyzích hotelů je dnes spíše zřídkavou vzácností. Pořizovány jsou spíš jako komerční produkt, líbivá dekorace. Která v sobě více než často nese materiál, který hmyzu nemá co nabídnout.
Šišky, slámu ani kůru „ten správný“ hmyz nijak zásadně nevyhledává. A vyfrézované dutiny komerčních (elegantně vypadajících) hmyzích hotelů? Ty mají tendenci vynikat špatným provedením.
Například vlhkem, nevhodnými rozměry, obecně nestabilitou. Nenabízí hmyzu to, co hledá. Podobně jako kdyby vám mimozemský stavební inženýr nabídl byt k obývání, ale bez ložnice, zato s desítkou koupelen. Lidé se přeci často myjí, ne? Tím chceme naznačit, že to provedení hmyzích hotelů je řešeno jako strojová zakázka, a ne promyšlený záměr, designovaný přímo na své obyvatele.
)
Co se musí hmyzím hotelům nechat, a autoři článku na Ekolistu (s chytlavým titulkem: Hmyzí hotely - pomoc opylovačům, nebo jen dobře vypadající dekorace?) to jasně deklarují? Že ty budníky a bydlíky pro hmyz neselhávají jako nástroj vzdělávání.
Tak nějak obecně přibližují lidem skutečnost, že tu cosi jako hmyz existuje, že taky nějak potřebuje bydlet. A nahrávají tomu, že umožňují lidem sledovat život hmyzu zblízka, pochopit základní ekologické vztahy.
Ovšem jako neudržovaná krabice z hobby-zahradnického supermarketu, kterou jen tak zapíchneme do záhonku, aby to zachránilo hmyzí svět?
To už se neděje.
)
Je o živé krajině, ne o jedné hmyzí nemovitosti
Proč? Protože důležitější než hmyzí hotel je jeho okolní prostředí. Bez květů, dostupné vody a vhodné struktury stanoviště zůstávají spíš viditelným gestem, než skutečně funkčním opatřením.
Tou pestrou strukturou se myslí například odhalená půda, dřevo, vegetační kryt. To „okolí“, které má větší váhu, než jeden hmyzí apartmán uprostřed neživé pouště. Jde o to, že biodiverzita jako taková vzniká na úrovni celé krajiny, ne jedné jediné budky. A smutné je, že často raději v dobré víře investujeme nemalé prostředky do toho, abychom zakoupeným hmyzím hotelem učinili líbivé gesto, než abychom za srovnatelně menší prostředky pomohli třeba tím, že hmyz podpoříme lepší strukturou stanoviště.
)
Než hotely vyráběné a kupované bude lepší přístupná odkrytá půda, volně ponechané staré stromy a mrtvé dřevo, suché stonky rostlin a květnaté louky. Taková vize pomoci se ale prodává mnohem hůř, než jednorázovka hmyzího hotelu.
Zdroj: Ekolist.cz, Wikipedia.org, Lihneme.cz
