Při podzimním úklidu záhonů nebo kontrole dřevěného plotu můžete narazit na útvar, který připomíná trochu zaschlou stavební pěnu, miniaturní vosí hnízdo či hliněný zámotek. Než ale sáhnete po špachtli, zadržte. Narazili jste na ootéku – geniální schránku, která dokazuje, že se ve vašem okolí usadil fascinující a vysoce užitečný predátor: kudlanka nábožná. Je to živočich, který se na našem území nevyskytuje v přírodě příliš dlouho, a u něhož nebyla pozorována invaznost.
Cesta teplomilného lovce ze stepí až k našim domům
Ještě před několika desetiletími představovala kudlanka nábožná (Mantis religiosa), jediný český zástupce řádu kudlanek, pro většinu českých entomologů i zahrádkářů vzácný úkaz. Její přirozený výskyt byl vázán výhradně na nejteplejší stepní lokality jižní Moravy, jako jsou Pálavské vrchy či Pouzdřanská step. Šlo o chráněný relikt, který vyžadoval specifické mikroklima a horká léta.
Postupující klimatické změny, mírnější zimy a delší periody teplého počasí však otevřely kudlankám cestu dále na sever. Hmyz začal migrovat podél velkých říčních toků, dálničních tahů i železničních koridorů. Kudlanky postupně osídlily Polabí, pronikly do středních Čech a dnes se s nimi běžně setkávají lidé na zahradách v podhůří i přímo v městských aglomeracích, které fungují jako vyhřáté tepelné ostrovy.
Co je ootéka a z čeho se skládá
Právě s kudlankou nábožnou se pojí onen záhadný pěnovitý útvar, kterému se v odborné terminologii říká ootéka. Jde o speciální vaječné pouzdro, které dospělá samička vytváří v průběhu září a října. Vzniká vylučováním speciálního bílkovinného sekretu ze zadečkových žláz, který samice pomocí kladélka mechanicky našlehá do nadýchané pěny podobné bílkovému sněhu. Do této pěny pak v pravidelných řadách precizně ukládá sto až tři sta vajíček.
Na vzduchu pěna během několika desítek minut ztuhne a vytvoří pevnou, houbovitou a pergamenově tuhou schránku slámové až šedohnědé barvy. Ootéka funguje jako dokonalý izolační skafandr. Zárodky uvnitř spolehlivě ochrání před třeskutými mrazy, deštěm, plísněmi i hladovými zobáky ptáků. Samičky tyto schránky umisťují na osluněná místa, nejčastěji na pevné stonky divizen a vysokých trav, na dřevěné pergoly, kamenné zídky, ale také přímo na rámy oken a fasády domů.
Životní cyklus: Od jarní nymfy po podzimní rituál
Kudlanka nábožná prochází takzvanou proměnou nedokonalou, což znamená, že v jejím vývojovém cyklu nenajdete stádium kukly. Cyklus začíná a končí právě u ootéky. Přes zimu přežívají výhradně oplozená vajíčka skrytá v pěnovém pouzdře, zatímco dospělá generace s příchodem prvních mrazů hyne.
Jakmile jarní slunce v květnu či začátkem června schránku dostatečně prohřeje, začnou se z komůrek líhnout drobné, sotva několik milimetrů dlouhé nymfy. Ty se okamžitě rozlézají do okolní vegetace a začínají lovit drobný hmyz. Během léta procházejí pěti až šesti svlékáními, při kterých postupně rostou, mění odstíny mezi zelenou a hnědou barvou a dorůstají jim křídla. V srpnu dospívají, dochází k páření a samičky následně nakladou novou ootéku, čímž se koloběh uzavírá.
Neúnavný pomocník bez chemie
Přítomnost kudlanky v zahradě je velkou výhrou pro každého pěstitele. Tento hmyz se živí výhradně masitou stravou, a je proto vysoce efektivním regulátorem škůdců. Na rozdíl od ptáků nepoškozuje dozrávající plody a na rozdíl od býložravého hmyzu neokusuje listy zeleniny či okrasných květin. V jejím jídelníčku končí kobylky, sarančata, mouchy, komáři, mšice i obtížné ploštice a vosy.
Pokud ootéku na svém pozemku objevíte, nechte ji bez zásahu na původním místě. Jestliže se nachází na větvi určené k prořezu, odřízněte ji i s kusem dřeva a bezpečně připevněte provázkem na suché, osluněné místo v zahradě. Zásadní chybou by bylo odnést ootéku do tepla domova; pokojová teplota by vyvolala předčasné líhnutí uprostřed zimy, kdy drobné nymfy bez venkovní potravy nepřežijí.
Zdroj: ireceptar.cz; NATURE - HISTORY; AOPK ČR; ČESKÉSTAVBY.cz; Wikipedie
Poznáte podivné návštěvníky na své zahradě? Otestujte se v našem obrázkovém kvízu
Vypadají jako kolibříci, sršni, malí hadi nebo tvorové z tropů. Ve skutečnosti mnohé z nich běžně potkáte i na české zahradě. Poznáte je pouze podle fotografie?


