Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Ne, opravdu nejde o nějaké spiknutí, jehož záměrem je utajit výskyt kolibříků v Čechách. Když totiž někomu trochu znalejšímu živočišné říše řeknete, že vám po zahradě létají kolibříci, uděláte si z ostudy kabát. Jako kolibřík sice jeden konkrétní živočich svým pohybem a způsobem letu vypadá, ale je to můra z čeledi lišajovití. Dlouhozobka svízelová.
Kdy začíná jaro? Oficiálně prvním jarním dnem, který je určen astronomickým kalendářem. Každý rok to může být trochu jindy, zvláště svým osmnáctihodinovým rozdílem tu mohou v přesném stanovení zamávat roky přestupné. Ve výsledku se zima láme v jaro někdy 20., a jindy zase 21. března. Než se trápit touhle početní anomálií, je lepší soustředit se na neklamná a neměnná znamení. Příchod poslů jara, kteří si z rozmarů lidského kalendáře nic nedělají. Příletu prvních ptáků z teplých krajin.
Koupací jezírko to v žádném případě nebude, ale vybudovat si svépomocí jezírko malé, dostatečně funkční, které zásadně zlepší mikroklima v té části zahrady, kde bude sloužit, není nereálný sen. Vystačíte si přitom s částkou do deseti tisíc korun při rozumné volbě plochy jezírka. Jak na to?
Pokud se vaše zahrada nachází v ježkově lovišti, máte velké štěstí. Stojí za to si ho udržet. Je totiž jedním z největších pomocníků v boji proti škůdcům, jaké představují housenky, hmyz či slimáci. Za jednu noc jich zvládne spořádat tolik, kolik sám váží.
Ještěrky nám v zahradě pomohou s likvidací hmyzích škůdců i ve stádiích larev, s mouchami, vosami, ale i s plži a mláďaty hlodavců. Navíc nejde jen o ještěrky, užiteční jsou všichni plazi. A bohužel jsou všichni naši plazi ohrožení, někteří kriticky.
Módní trend, který je nastavený vůči současné uspěchané době; póza, jež zaujímají líní a neúspěšní zahradníci? Nebo jen oživení přirozeného vztahu člověka k zeleni a přírodě jako takové?
Jaké je to nejlepší krmítko? To, které si sami vyrobíte. Ať už bude z čehokoliv, bude z něj znát, že vám na opeřencích skutečně záleží, a že jste investovali vlastní čas a energii do výroby. Podívejte se, jak snadné je vyrobit nápaditá krmítka.
Škvor obecný nepatří mezi zrovna populární hmyz. Lekaví lidé ho oblíbeností řadí někam mezi pavouky, komáry a vosy. Přesto vám může na zahradě nabídnout pomocnou ruku, chcete-li, klepítko. Zužitkovat to, co vám zdarma nabízí, na principech biologické kontroly, je snadné. Stačí k tomu zřídit malý škvorník.
Nemusíme jen sypat do krmítek a lít čistou vodu do pítek ptákům, připravit ježkovi, plazům a jiným živočichům nějakou tu hromádku s listím, kameny a trouchnivějícím dřevem, přilákat můžeme na zahradu i tvory, jejichž dovádění rády pozorují nejen děti, ale i dospělí. Totiž veverky. A dokonce mohou přestat býti zcela plaché, na blízkost člověka si zvyknou. A nebo jim můžeme naopak nosit něco dobrého do míst, kde se vyskytují. Svátky vánoční jsou pro výlet za veverkami s dobrotami ideální.
Všech 27 v Česku vyskytujících druhů netopýrů patří mezi ohrožené. Vypadá to s nimi bledě, a na rozdíl od jiných roztomilých zvířátek nikdo nepospíchá s tím, nějak jim pomoci. Můžete to změnit. Třeba úplnou maličkostí. Tím, že svou zahradu nebo nemovitost „otevřete“ i netopýrům.
Květinové louky mizí z přírody a s nimi i hmyzí společenství, a že je úbytek hmyzu doslova alarmující. Přitom si může každý s nás vytvořit ve své zahradě alespoň kousek květinové louky.
Zahrada vůbec nemusí vypadat jako „vystřižená ze žurnálu“, pokud necháme zahradu růst divoce, dokonce jde i o určitý styl. Divoké zahrady jsou vlastně zahradami přírodními a dokonce zde vše překypuje životem oproti zahradám opečovávaným až do jakési sterilní podoby.
Postavit správnou budku pro konkrétní ptačí druh je docela věda. Mnozí ptáci jsou totiž právě na místa pro své hnízdění dosti vybíraví. A jiní se vám do budky nenastěhují, i kdybyste se „na hlavu stavěli“, třeba vlaštovky a jiřičky. Prostě budou nadále okupovat místa, kde je zrovna nechcete. I v jejich případě však existuje řešení, dřevocementová hnízda, která zavěsíte tam, kde vám ptačí trus nebude tolik vadit.
Jak v zahradě vytvořit úkryty pro užitečné živé pomocníky? Kam se kteří z nich rádi schovávají a co bychom pro to měli udělat? Jaké materiály, konstrukce a stanoviště jsou ideální?
Je to vlastně jen maličkost, prkotina, řeklo by se. Dáváme ho tam, kde je místo – a kde na něj dobře uvidíme. Tam, kde se nám bude dobře obsluhovat a snadno se do něj bude dosypávat krmení. Je to úplně pochopitelné. Ale zrovna tak to může být ošidné. Proto se pro usazení krmítka, které bude dobře sloužit ptákům – a nestane se pro ně pastí – se vyplatí dodržet pár drobných pravidel.
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
Lišaj smrtihlav je noční motýl, který se u nás sice běžně vyskytuje, klade i vajíčka, ale přes naše území pouze migruje z jihu, zřejmě kvůli hledání potravy a nových lokalit pro páření. Většinou v noci spatříme dospělou můru, jejíž navigační smysly zmateme prudkým světlem. Nebo třeba při kopání brambor najdeme již mumiové kukly, ale potkat nádhernou housenku není až tak časté. Jaká tento noční motýl skrývá tajemství?
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Užiteční živočichové jsou v zahradách opravdu užiteční, tento přívlastek nemají náhodou. Kteří to jsou a jak je do zahrady přilákat?
