Pro někoho nechutný odpad, pro jiné vítaná surovina. Írán vydělal na holubím trusu
Ještě než Írán začal expandovat do byznysu s tekutým černým zlatem, ropou, své bohatství odvíjel od zlata polotekutého, bílého. Holubího trusu.
Ve spolupráci s Kořenovky s.r.o.
Video: Přírodní bazén, to je koupání bez chemie i kompromis pro menší zahrady
Přírodní bazény vnímáme jako moderní způsob, jak si užít koupání bez chemie a zároveň zůstat v souladu s přírodou. Na první pohled připomínají klasický bazén – často mají jednoduchý, obdélníkový tvar – zásadní rozdíl je však ve vodě. Ta je živá, bez chlóru a dalších chemických přípravků.
Vylepšovali jste si desítky let zahradu a teď vás přišláply úřady? Čemu je lepší se vyhnout?
Znáte to, mávnete rukou a řeknete něco v tom smyslu, že „takhle se to dělalo vždycky, zdravý selský rozum si vždy najde nejjednodušší cestu“. Jenže také existuje platná legislativa a ta se mění. A bohužel stejně jako se stále zvyšují pokuty za dopravní přestupky na silnicích, zvyšují se horní i dolní hranice pokut u všeho. Jakým rizikům je lepší se na svých zahradách a pozemcích vyhnout?
Najdi svého křečka. Ukážete ochráncům přírody, kde jste potkali křečky?
Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.
Zrcadlení. Oceněné koupací jezírko dokazuje, že vodní plocha je nejsvětlejším místem v zahradě
Původně vlastně chtěli majitelé koupacího jezírka na zahradě v Kašperkách jenom obyčejnou tůňku, kde by pozorovali živočichy. Zahrada však svými dispozicemi umožnila vytvoření vodního díla, které uhranulo svým citlivým kompozičním začleněním do zahrady i Asociaci biobazénů a jezírek (ABAJ) při profesním sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně. A následovalo ocenění JEZÍRKO ROKU 2024.
Sabina Canaria. Znáte jeden z nejznámějších přírodních symbolů Kanárských ostrovů?
Pravda, s Kanárskými ostrovy to právě v této době není zrovna příliš dobré. Protesty proti turistice zde sílí do té míry, že se nemusí někteří turisté cítit nejlépe. Pro spoustu Čechů ale jde nadále o oblíbenou dovolenkovou destinaci. A kromě toho, že právě na jaře je místní „endemitní“ příroda nejkrásnější, hlavně kvetoucí rostlinstvo, najdeme zde i „trvalky“, které fascinují bez ohledu na roční dobu. Například slavné jalovce. Prastaré stromy zkroucené díky klimatu (hlavně silným větrům) do prapodivných tvarů. SABINA CANARIA, jalovec fénický kanárský.
Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý
V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.
Co platilo a už neplatí. Jak dnes obstojí české pranostiky o počasí?
České pranostiky sloužily po staletí jako jednoduchý návod, jak číst počasí i přírodu. Jenže v době klimatických změn přestává řada z nich odpovídat realitě. Které lidové moudrosti obstojí i dnes a které už patří spíše do minulosti?
Kafferova zahrada. Místo parkoviště nádherná přírodní zahrada s parkem a obnoveným zahradnictvím
Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.
Jak se zbavit mechu v trávníku a je to vůbec vždy a všude třeba?
Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?
Proměny zahrad v čase. Čím starší, tím lepší, o současných domech platí bohužel pravý opak
Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.
Britové nechtějí jíst plevel, bojí se neznámého. Jsme na tom ale lépe?
Studie z anglického venkova odhaluje, jak málo toho moderní lidé vědí o jedlých rostlinách, které jim rostou doslova pod nohama. Zatímco naši předkové běžně doplňovali jídelníček o planě rostoucí rostliny, dnes už je to skoro zapomenuté umění. Už letošní jaro se to ale můžete pokusit změnit.
Na jehnědy se na jaře zapomíná. Znáte tyto nejčastější květy jarní přírody?
Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, břízy, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.
Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém
Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.
Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit
Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?
Dům v Kostarice si pro sebe navrhla a propojila s přírodou česká architektka
Že se po celém světě staví různé domy, o tom nikdo z nás nemůže pochybovat. Ale že navrhne a nechá postavit dům na okraji kostarické džungle česká architektka a ještě k tomu pro sebe, to už tak obvyklé není. Interiér byl navíc vybaven výraznými prvky, které spolu fungují v překvapivé harmonii. Proto také tato realizace zaujala porotu letošní soutěže Czech Grand Design a dům se dostal mezi finalisty nové kategorie prostorový design. A rovnou představíme i další kostarický projekt architekty, originální tropický dům Atelier Villa Costa Rica. Vlastně jde o jednu ze tří unikátních vil v resortu Art Villas, která byla usazena v prudkém svahu džungle. Hned nad pláží Hermosa nedaleko městečka Uvita.
Práce na zahradě není korporát, nesmí vás zválcovat. Nedělejte chybu začátečníků
Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
Ve spolupráci s LandART atelier s.r.o.
Nová zahrada v Posázaví. Přírodě blízký prostor, kde se les, svah a fantazie setkávají v harmonii
Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.
Cibule, hlízy, nebo oddenky? Proč se říká všem rostlinám s podzemními zásobními orgány cibuloviny?
Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.
Na jaře kvetoucí cibuloviny - záplava barev i vůní, osvěžení po dlouhé zimě. Jaké vám nesmí chybět?
Na jaře kvetoucí cibuloviny. To může být v zahradě fantastická sbírka květin kvetoucích od zimy (sněženky) až do konce května. Nejkrásnější záplavy jarních cibulovin přitom očekáváme v dubnu. Náhle vylezou z půdy, rychle rozkvetou a zase rychle zmizí. Některé se dokonce chovají, jako by tu nikdy předtím nebyly. Rychle se zase zatáhnout do země, do svých zásobních orgánů, kde vyčkají na svou další jarní příležitost. Že se však nic neděje, to je jenom zdání, pod zemí se totiž kvetoucí cibuloviny také rozmnožují. Cibulkami, hlízami a oddenky.
