Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Jílovitá půda v zahradě nevěstí nic dobrého. Přestože existuje mnoho rostlinných druhů včetně dřevin, které si s ní poradí, určitě je vhodnější tuto těžkou půdu změnit, zlepšit. Jak?
Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.
K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.
Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.
Buk lesní je známá dřevina, která v minulosti sloužila v mnoha směrech. Skvělé palivo, vynikající i na uzení, skvělý stavební materiál a surovina pro truhláře, z bukvic, které jsou jedlé, si chudina dokonce připravovala mouku. Málo lidí však ví, že jde také o skvělou volbu pro živé ploty.
Nemáte zahrádku, nebo chcete obohatit své okenní parapety, jedlý balkón, lodžii či terasu o neobvyklé okrasné exempláře, které i výborně chutnají, když odkvetou a plody dozrají? Ano, právě jahody v květináčích a truhlících, nejlépe převisle rostoucí, budou zdobit a plodit zároveň. Chce to však vhodnou péči, a že jahody náročné jsou. Kromě slunce především na vodu a živiny.
Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.
Zahrada by měla spíše připomínat nedbalou eleganci tuláka okolní přírodou, neměla by se stydět za druhy typické pro dané místo, naopak by je měla vyzdvihnout a citlivě zapojit. S tuláckou holí v ruce, šátkem okolo krku, kloboukem a fotoaparátem vymyslíte mnohem lepší koncepci zahrady, než když si nakoupíte tuny moudrých knih.
Některé staré živé ploty už vůbec nemusí vypadat dobře. A ne všechny je možné zachránit, respektive radikálně zmladit právě hlubokým řezem. Každá dřevina to nesnese a není nic horšího, než když radikálně zmlazený živý plot vypadá jako měsíční krajina, kde se tu a tam něco jen zazelená. Na druhou stranu jsou živé ploty téměř bezúdržbové, když je necháme růst volně, jenže i to neplatí pro každou dřevinu a ne vždy je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky a více jak 2 metry do výšky. Volba druhu keřů a stromů pro živé ploty je zásadně důležitá, když ale zvolíte správně, váš živý plot poroste do krásy i po radikálním zásahu.
Zimní řez rybízu je základem bohaté letní úrody. U každého druhu se ale provádí jinak. Jak správně střihat rybíz keřový a stromkový, rybíz černý, červený a bílý? Kdy se k zimnímu řezu rybízů odhodlat a proč? Jak hluboko vysazovat nové sazenice a proč je po výsadbě radikálně seříznout?
Pěstování jabloní ve vlastní zahradě může být nejen radostí, ale také skvělým způsobem, jak si dopřát čerstvé ovoce přímo z vlastních stromů. Při výběru jabloně je však důležité zvážit několik faktorů, aby se konkrétní druh co nejlépe přizpůsobil vašim potřebám a podmínkám. A nakonec i chuti a možnostem skladování.
Zelenina a ovoce pro psa? Zbláznili jste se? Vůbec ne, stačí pozorovat. Kdo pejsky chová a to dost dlouho a už mu pod rukama prošla celá řádka psích osobností, určitě si vypozoroval, že mnozí rádi louskají vlašské ořechy a dobývají z nich na tuky bohatá jádra, jiní šílí po přezrálých švestkách spadlých na zem, někteří se dokonce zakousnou do jablka a hrušky. Co ale dělají všichni, to je občasné okusování travního porostu a po čase tuto hmotu zase vydáví. Proč to dělají? Pomáhá jim při trávení. Jde o zvyk zakódovaný v jejich genetice.
Dobré nápady nestárnou. A když se omrzí, stejně se k vám po čase vrátí jako bumerang. To je také přesně případ pařezových zahrádek. Ze zahradnické módy už vyšly nejméně třikrát, ale už jsou zase zpátky. Protože oplývají tajemnou krásou, jsou nenáročné, odolné. A dají se vytvořit na minimální ploše.
Začaly se vám v zahradě právě nyní, v druhé polovině zimy, objevovat krtince? Pak zajásejte, protože zemina, kterou vám krtek vyhrabal, je kvalitní, z hloubky 30 až 40 cm pod povrchem, provzdušněná a lehká. Prostě ideální k prvním výsevům a výsadbě. Krtek za vás vlastně dělá spoustu lopotné práce a přitom je to jeho živobytí. A co víc, vyhrabaná zemina neobsahuje zárodky plevelů.
Loni v únoru jsme se zabývali tématem rostlinného vědomí v návaznosti na výzkumy a dílo molekulárního biologa Daniela Chamovitze. Chamovitz si všiml, že i rostliny jsou schopné integrovat různé informace pro svou efektivní adaptaci vůči okolí, mozek a nervovou soustavu však na rozdíl od lidí nemají. Můžeme tedy hovořit o jisté inteligenci? Vědění? Anebo dokonce vědomí? Po podobných drahách se neustále vydávají i další odborníci a například dvojice vědců z univerzity v Missouri přišla se studií, ve které se zaobírá zdánlivě nenápadným huseníčkem rolním, u něhož prokázali schopnosti podobné sluchu.
Z krmítek vypasení ptáci se stávají až příliš silnými, nepřirozenými konkurenty jiným ptačím jedincům. Navíc ptactvu neprospívá jakékoli krmivo, mnohé ani nepřijmou. A některé druhy se ke krmítkům uchýlí až když z přírody zmizí jejich přirozená strava, jiné se ani nepřiblíží. Nejlepší je vlastně vysazovat v zahradách původní druhy dřevin a jiných rostlinných druhů, které ptáky v zimě zasytí. A místo krmítek raději na podzim stavět a rozvěšovat ptačí budky.