Živá, přírodní zahrada otevřená divokým živočichům

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.

Připravte zahradu na novou klimatickou realitu. Jak ji ochránit před suchem bez hektolitrů vody?

Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.

Benešova vila v Sezimově Ústí: Symbol pohnuté historie a jihofrancouzského šarmu se otevírá lidem

Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.

Zapomeňte na módní hadníky a podobné nesmysly, zmije v zahradě nechcete. Jak je nepřilákat?

Při brouzdání internetem může mít zahrádkář nebo majitel profesionálně udržované okrasné zahrady pocit, že kdo nemá na svém pozemku hadník, ve kterém se to jen hemží užovkami, zmijemi a slepýši, nejde s dobou. Není „in“. Možná existují zástupy mladých maminek kupících hromádky klacíků, kamení a listí, aby jejich děti rozeznaly zmiji od užovky, těžko ale může soudného člověka uklidnit tvrzení, že zmijí uštknutí je sice nebezpečné, ale málokdy smrtelné. Nemusíte trpět ofidiofobií (strachem z hadů), abyste zmije na svém pozemku nechtěli. Jak toho ale dosáhnout? Hlavně nevytvářet prostředí, které je pro tyto hady ideální.

Zákeřnice domácí. Zákeřně číhá a maskuje se, vypadá jako vytvarovaný chuchvalec špíny

Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.

Ve spolupráci s Kořenovky s.r.o.

Video: Kořenové čistírny představují přírodní čištění a recyklaci vody, která nikdy nedojde

Kořenové čistírny odpadních vod jsou chytré řešení pro všechny, kdo chtějí čistit vodu přirozeně, úsporně a s respektem k přírodě. Hodí se třeba tam, kde není možné napojení na kanalizaci, tedy k chatám, chalupám a rodinným domům. Kořenové čistírny vyčistí odpadní vodu úspěšně i menším obcím nebo firmám. Stále častěji si je ale pořizují také majitelé domů, kteří chtějí vodu na pozemku udržet a znovu ji využít. Kořenové čistírny, to je vlastně čištění vody pomocí přírody.

Při osvětlování zahrady je důležitá bezpečnost, rozmístění svítidel i nízká úroveň světelného smogu

Vaše zahrada nemusí v noci zářit jako Burdž Chalífa v Dubaji, kasino Marina Bay Sands v Singapuru nebo věž Tokio Skytree. Vlastně by ani příliš svítit neměla a z určitých úhlů pohledu dokonce nesmí. Když přehodíte pořadí důležitých vlastností osvětlení zahrad uvedených v nadpisu článku a dáte na první místo potřebu dosažení co nejnižší hladiny světelného smogu, znamená to především ohleduplnost vůči sousedům, živým organismům v zahradě i sobě samým a své rodině. Jak si na zahradu posvítit citlivě?

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.

Jak zabránit hnilobě posbírané dešťové vody a množení komárů v sudech a barelech?

Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.

Kdy je zadržování dešťovky povinné a můžeme ji používat, jak se nám zlíbí?

Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?

Kámen do zahrady rozhodně patří, do každé se ale každý nehodí. Jak si s kameny poradit citlivě?

Při výběru kamene do zahrady je velice moudré zohlednit celkovou koncepci návrhu zahrady. Ideální je samozřejmě projekt od zahradního architekta, který vám typ kamene, místa a četnost jeho použití přímo doporučí. I když si ale se svou zahradou hrajete sami a zvelebujete ji postupně, je možné využít vhodným způsobem právě i kámen. Ale tak, aby působil přirozeně a ne jako kýč.

Čím vyplnit a jak navrstvit vyvýšené záhonky? Na hlínu zapomeňte

Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.

Vyvýšené záhony pod drobnohledem. Opravdu je tak nezbytně potřebujeme, že se staly hitem?

Vyvýšené záhony jsou všudypřítomné. Ne že by nedávaly smysl. Je spousta míst, kam záhon jinak než v nějaké objemné nádobě nedostaneme. Často je pak setřena hranice mezi vyvýšeným záhonem a mobilní nádobou (květináčem). Všude ale být nemusí, natož na místech, kde by mohl být obyčejný záhon. A obzvláště v případech, kdy nám nevadí ohýbání a klekání při péči o záhon a rostliny na něm pěstované, vyvýšený záhon vlastně nepotřebujeme. Trend je trend, ale už vám neřekne, že je někdy úplně zbytečný. A kromě spousty práce nebývají vyvýšené záhony ani levné.

Hmyzí hotely jinak. Zakoupené krabičky se slámou a šiškami opylovačům nepomohou

Hmyzí hotely se staly symbolem péče o opylovače, jejich skutečný přínos je ale omezený. Jak ukazuje nedávný text na Ekolist.cz, běžně prodávané „domečky“ se slámou či šiškami pomáhají jen malé části hmyzu a často fungují spíš jako dekorace než účinné opatření na podporu biodiverzity.

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.

Pro někoho nechutný odpad, pro jiné vítaná surovina. Írán vydělal na holubím trusu

Ještě než Írán začal expandovat do byznysu s tekutým černým zlatem, ropou, své bohatství odvíjel od zlata polotekutého, bílého. Holubího trusu.

Ve spolupráci s Kořenovky s.r.o.

Video: Přírodní bazén, to je koupání bez chemie i kompromis pro menší zahrady

Přírodní bazény vnímáme jako moderní způsob, jak si užít koupání bez chemie a zároveň zůstat v souladu s přírodou. Na první pohled připomínají klasický bazén – často mají jednoduchý, obdélníkový tvar – zásadní rozdíl je však ve vodě. Ta je živá, bez chlóru a dalších chemických přípravků.

Vylepšovali jste si desítky let zahradu a teď vás přišláply úřady? Čemu je lepší se vyhnout?

Znáte to, mávnete rukou a řeknete něco v tom smyslu, že „takhle se to dělalo vždycky, zdravý selský rozum si vždy najde nejjednodušší cestu“. Jenže také existuje platná legislativa a ta se mění. A bohužel stejně jako se stále zvyšují pokuty za dopravní přestupky na silnicích, zvyšují se horní i dolní hranice pokut u všeho. Jakým rizikům je lepší se na svých zahradách a pozemcích vyhnout?