Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?

Hra o salát: Poznáte slimáky na své zahradě? Který je ten hodný a který zlý?

Potkat na Frýdavě slimáka popelavého je v podstatě přírodovědecké štěstí. Přesně takové potkalo kolegu Jirku Březinu, který si slimáka popelavého vyfotil. Pro zahradu je to navíc užitečný parťák, ne škůdce. Pozor tedy, neházejte všechny slimáky do jednoho pytle, české zahradní a lesní podsvětí má své hrdiny i padouchy. Když totiž průměrný zahrádkář spatří na záhonu cokoli slizkého a bez ulity, propadá panice a sahá po zbrani hromadného ničení. Jenže chyba lávky! Ne každý naháč vám přišel zlikvidovat úrodu špenátu. Pojďme si představit hlavní hrdiny české slizké scény.

Od neolitického kýble po dotační terno: Jak staletí chytáme vodu a proč za to stát dneska zaplatí

Od neolitického kýble po dotační terno: Jak staletí chytáme vodu a proč za to stát dneska zaplatí

Déšť. Pro básníky zdroj melancholie, pro milence záminka ke sdílení jednoho deštníku, pro cyklisty sprcha v přímém přenosu, ale pro zahradníky? Logistická operace srovnatelná s vyloděním v Normandii. Od chvíle, kdy náš prapředek zjistil, že z nebe padá něco, po čem mu lépe roste jeho piplané obilí, se lidstvo snaží tu padající tekutinu polapit. A buďme k sobě upřímní – většinu historie to byla docela slušně lopotná groteska.

Není nad špatné rady. Škodlivá opatření, která vám neprospějí, se nikdy neomrzí

Není nad špatné rady. Škodlivá opatření, která vám neprospějí, se nikdy neomrzí

Nakloní se přes plot, chvilku se rozhlíží a pak znalecky pokývají hlavou. Ne, nepřišli vám pochválit zahradu. Přišli vám dát dobrou radu. Sice prý děláte dobře Y, ale mohli byste dělat i X. A to by bylo, panečku, kdybyste dali na jejich doporučení. Zahradnická sezóna je, zdá se, v plném proudu. A spolu s těmi rostlinkami, které se vám úspěšně rovnají do řádků na záhoncích anebo vykukují z květináčů, se kolem najednou objevují i lidé, kteří to s vámi myslí opravdu dobře. Chtějí vám poradit.

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.

Barkitecture: Když mají váš pes a kočka v zahradě přednost

Barkitecture: Když mají váš pes a kočka v zahradě přednost

Všichni to dobře znáte. Investujete majlant do dokonalého anglického trávníku, načež váš čtyřnohý miláček během pěti minut usoudí, že nejlepším novým designovým prvkem je padesáticentimetrová kráterová zóna přesně uprostřed pozemku. Na místě, které shora zastiňuje obrovská trampolína. Místo neustálého (a předem prohraného) boje s přírodou a zvířecími instinkty ale internet ovládl nový trend: Barkitecture. Zjednodušeně řečeno jde o zahradní architekturu, kde jsou hlavními VIP klienty vaši mazlíčci. A ne, neznamená to, že máte udělat ze zahrady blátivé cvičiště. Barkitecture kombinuje zvířecí potřeby s vysokým estetickým standardem, takže sousedi nebudou koukat s hrůzou, ale se závistí.

Bydlím, tedy jsem: Festival Den architektury přináší proměny bydlení v čase i v aktuálních výzvách

Bydlím, tedy jsem: Festival Den architektury přináší proměny bydlení v čase i v aktuálních výzvách

„Bydlím, tedy jsem“ je motto 16. ročníku celorepublikového festivalu Den architektury, který se uskuteční od čtvrtka 1. do středy 7. října 2026 ve více než stovce měst a obcí po celé republice. Největší tuzemský festival o architektuře opět zve na stovky zdarma přístupných akcí: od komentovaných procházek, exkurzí, cyklistických vyjížděk a přednášek až po workshopy a akce pro děti. Letošní program se zaměří na bydlení, jedno z nejzásadnějších témat současné společnosti a obzvláště pak mladé generace. Ukáže, jak se v českých zemích bydlelo v minulosti, jak bydlíme dnes a jaké podoby může mít domov v budoucnosti.

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Představte si našeho pravěkého předka. Kolem jeskyně mu běhali šavlozubí tygři, mamuti s náladou pod psa a jiná nebezpečná stvoření. Strach byl tehdy jeho nejlepší přítel – udržoval ho naživu a varoval před skutečnými predátory i jiným nebezpečím. Dnes ale panikaříme i z tvorů, kteří by nám mohli ublížit leda tak tím, že nám zaskočí v krku. Toxické housenky nočního motýla bourovčíka toulavého byste však nepozřeli. I jen pouhý kontakt vaší pokožky s jejich chloupky vám dovede pořádně zkazit náladu.

Nejdivočejší bruselské ekologické rozbušky roku 2026: Masivní změna kurzu

Nejdivočejší bruselské ekologické rozbušky roku 2026: Masivní změna kurzu

V současné době (v roce 2026) zažívá Brusel v ekologické agendě masivní změnu kurzu. Období bezbřehého zeleného optimismu vystřídala tvrdá realita průmyslové stagnace a politického posunu Evropského parlamentu doprava. Výsledkem je, že ty „nejdivočejší“ bitvy se už nevedou o to, jak cíle zpřísnit, ale co všechno z Green Dealu se stihne na poslední chvíli zrušit, odložit nebo radikálně osekat. Pokud bychom měli vybrat absolutního krále bruselských kontroverzí, jsou to dvě úzce propojená témata, která právě teď polarizují unijní politiku na maximum. Jsou jimi revize zákazu spalovacích motorů a blížící se start ETS 2.

Skořápkový paradox: Proč drcené skořápky rajčatům nepomůžou a jak z nich vyrobit „raketové palivo“

Skořápkový paradox: Proč drcené skořápky rajčatům nepomůžou a jak z nich vyrobit „raketové palivo“

Ruku na srdce, kolikrát už jste slyšeli nebo četli radu, že máte nasušit vaječné skořápky, rozdrtit je a nasypat do jamky k rajčatům nebo paprikám? Případně jimi alespoň posypat povrch záhonu? Dělá to možná až polovina zahrádkářů v dobré víře, že rostlinám dodají tolik potřebný vápník. Dnes si tento hluboce zakořeněný zahradnický mýtus zboříme. Dobrá zpráva však je, že skořápky už nemusíte vyhazovat. Pouze s nimi začnete dělat kouzlo, které vaše úroda pocítí už do druhého dne od aplikace ve vodě rozpustného hnojiva (vzniklého naředěním koncentrátu) s vysokým obsahem vápníku.

Záhonová sci-fi: Když se zahradničení zvrtne v extrémní sport

Záhonová sci-fi: Když se zahradničení zvrtne v extrémní sport

Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.

Anglicismy v zahradách. Jde jen o prázdná marketingová hesla, nebo mají skutečný obsah?

Anglicismy v zahradách. Jde jen o prázdná marketingová hesla, nebo mají skutečný obsah?

„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.

Připravte zahradu na novou klimatickou realitu. Jak ji ochránit před suchem bez hektolitrů vody?

Připravte zahradu na novou klimatickou realitu. Jak ji ochránit před suchem bez hektolitrů vody?

Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.