Chcete poznat invazivní druhy rostlin a živočichů, na které můžete narazit v naších zahradách, polích, v přírodě, ale také doma? Jak se invazním druhům bránit? A věděli jste, že správně se o takových druzích říká "invazní", nikoli "invazivní"?
Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.
Jelikož se, jak jsem si právě ověřil, v biologii používá pojem invazní a nikoli invazivní (pojem využívaný medicínou), zůstaneme u této terminologie. Co jsou invazní rostliny, které jsou u nás nejnebezpečnější, co je to introdukce, jak je nebezpečí invazních rostlin zakotveno v naší legislativě a hrozí nám pokuty?
Kněžice mramorovaná je invazní ploštice z východní Asie. Lidově se jí i dalším kněžicím říká smradlaví brouci, ve skutečnosti ale o brouky nejde. Na podzim se kněžice slétají na fasády a hledají zimoviště ve škvírách kolem oken, na půdách i v bytech, kde obtěžují zápachem a hlučným letem. Na zahradě a v sadu škodí sáním na listech a plodech ovoce i zeleniny, stejně jako příbuzná kněžice zeleninová. Poradíme, jak obě ploštice poznat, jak se kněžic zbavit v domě a jak chránit úrodu.
Invazivnost, divoký růst, obtížná likvidovatelnost, ale i nebezpečná jedovatost včetně možných poškození pokožky a alergických reakcí. To jsou charakteristické rysy některých rostlin, které by bylo lepší v některých případech do zahrady vůbec nepořizovat. Představme si některé z nich.
V zahradách a parcích jsou stále častěji preferovány více cizokrajné okrasné dřeviny než původní druhy, ovšem výsledek pak může být tristní. Které z okrasných dřevin nejvíce zamořují naši přírodu?
Bolševník je rostlinným rodem z čeledi miříkovitých, který zahrnuje okolo 60 druhů dvouletých a víceletých rostlin. Na našem území se běžně vyskytuje méně problematický bolševník obecný a velmi nebezpečný invazní druh bolševník velkolepý. Oba druhy přitom spolu mohou tvořit hybridy, byť vzácněji, což představuje další problém.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Trnovník akát má více předností, pro které byl dříve často vysazován. Dnes se však již od jeho okrasných výsadeb ustupuje, stejně jako od jiných, protože jde o silně invazní rostlinu. Šíří se kořenovými výmladky, alelopaticky omezuje růst ostatních rostlinných druhů a odstranit porosty této dřeviny je velice obtížné.
Dejte si pozor na invazní druhy ve svých zahradách. Nejenže budou trápit vás samé, ale dokonce můžete být finančně postiženi za jejich šíření, pokud překročí hranice vašeho pozemku.
Stačí jediná čárka nad samohláskou ve stejném slově a význam slova je zcela odlišný. A vlastně tam v některých případech ani nemusí být. Tak je tomu ve slově ambrozie. Pro botaniky, zahradníky a zahrádkáře jde o rostliny a to dokonce dosti nebezpečné ve dvou ohledech. Pyl ambrozií je metlou alergiků, rostliny samotné dovedou zároveň být silně invazní.
Proč se nevyplatí šíření invazivních druhů rostlin a jak se v zahradě zbavit těch, které se zde proti naší vůli rozšířily?
S novými invazními škůdci se poslední dobou roztrhl pytel. Kombinace teplejšího klima a lidské přepravy, tedy přepravy nejen osob, ale především zboží všeho druhu z různých míst planety na jiná, způsobují čím dál tím většímu počtu pěstitelů vrásky na čele. Novým hitem je velmi nebezpečná vrtule ořechová, Američanka, která dovede zdecimovat úrodu oblíbených vlašských ořechů. Výzkumníci proto žádají o pomoc veřejnost.
Se změnou podnebí se na místech, kde dříve nežily, objevují nové, migrující, invazní druhy života. A platí to i pro hmyz včetně sršní, kterých žije na světě přibližně okolo pětatřiceti druhů. Kdo se bojí jako čert kříže, jak se lidově říká, naší sršně obecné, měl by nyní zbystřit.
Zimostráz neboli buxus zná určitě každý, můžeme z tohoto stálezeleného keře tvarovat nádherné topiary a tvořit nízké i vyšší živé ploty. Problém však je, že roste velmi pomalu a při pravidelném tvarovacím řezu se zdá být doba dosažení požadované velikosti a tvaru nekonečná. Trvá to dlouhá desetiletí. A když pak takové krasavce napadne škůdce, který je může zahubit, to nepotěší nikoho. Dejte si proto dobrý pozor na zavíječe zimostrázového, tento invazní druh hmyzu pocházející z orientu je již na celém našem území. Zasáhněte již nyní na podzim!
Tvrzení, že u nás nejsou žádné invazní druhy hub, rozhodně neplatí. Aktuálně se studuje invazní potenciál tuláka z Ameriky, hřibu štíhlotřenného. To je však jen mediálně nejvděčnější druh. Proč? Protože chutná, má klobouk a houbaři si ho nosí domů. Ekologicky nejdestruktivnější druhy hub jsou však téměř neviditelné mikroskopické organismy. Pojďme si je představit, začneme však přece jen nejpopulárnější z nich, právě novým hřibem v českých lesích.
Český svaz včelařů, z. s., varuje včelaře i veřejnost před šířením invazní sršně asijské (Vespa velutina). Tento obávaný dravý hmyz představuje přímou hrozbu pro tuzemská včelstva, která dokáže masivně lovit a zcela zdecimovat. V současnosti probíhá intenzivní pátrání po hnízdě na Mělnicku, na kterém se podílejí odborníci i Hasičský záchranný sbor.
Jedu za soumraku domů autem z Českého Krumlova směrem na Prachatice. Na silnici mezi Křenovým dvorem a Křenovem, která v tomto místě vymezuje hranici CHKO Blanský les, musím náhle prudce zabrzdit. Kousek před reflektory vyskočí na silnici dva mývalové, skotačí, prohání se, prostě jako jakákoli jiná mláďata. Běžně zde potkáte mladé lišky, hned vedle je klikatý meandr Chvalšinského potoka s podemletými břehy. Že se u nás invazní mýval severní v přírodě vyskytuje, to jsem již v minulosti zaznamenal, ale tohle bylo moje první osobní setkání. Asi jsem si ho vysloužil kvízem na téma invazních druhů rostlin a vůbec tím, že o invazních druzích dost často publikuji. Zvířata úmyslně nepřejíždím, myslivec nejsem a pušku s sebou nevozím, mývalové přežili. Ani jsem však nestihl nějakou fotodokumentaci, kameru na palubní desce také nemám. Škoda.
Vysadit si v zahradním jezírku vodní hyacint je v mnoha oblastech světa dosti nebezpečné. Tato rostlinka tropických a subtropických vodních ploch je totiž označována za nejinvazivnější vodní rostlinu na světě. A můžete ji mít i vy na hladině své malé zahradní plochy, díky mrazům se však úniku do přírody bát nemusíte.
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Před klejichou, tedy konkrétně klejichou hedvábnou, která je jedním z až 200 druhů klejich, varují nejen ochránci přírody z Pálavy. Ohroženy jsou celé teplé oblasti jihu Moravy. Tato původem výhradně americká kvetoucí kráska si dovede velmi razantně podmanit lokalitu, na které se vyskytne. Půvabně kvetoucí a přesto agresivně invazní druh. Nezabírá přitom vůbec nic, jedině herbicidy, ty však zahubí i další rostlinstvo v místech aplikace.
