Proč citlivka stydlivá zavírá při sebemenším doteku listy a jak ji pěstovat

Citlivka stydlivá (Mimosa pudica), někdy také mimoza, je exotická rostlina z čeledi bobovité (Fabaceae), někdy též luštinaté (Leguminosae) či vikvovité (Viciaceae). Pochází z deštných pralesů Střední a severu Jižní Ameriky a díky lidem se rozšířila po tropech celého světa. Původně totiž byla a dosud i je pěstována jako okrasná rostlina, v tropech se však rychle šíří ze soukromých pozemků a zdomácňuje ve zdejší přírodě. V našich podmínkách však můžeme citlivku pěstovat pouze jako dvouletou pokojovou rostlinu, její invazivní šíření v přírodě nehrozí, jelikož zaručeně nepřežije tuzemskou zimu.

Na pěstování je tato rostlina nenáročná, v přírodě tropů je však silně invazivní a vytlačuje původní porosty. V některých zemích je proto její šíření sledováno a potíráno. Ve své domovině se citlivka vyskytuje od mořských pobřeží až do nadmořských výšek 1300 m.n.m.. Preferuje stanoviště s vysokou vzdušnou vlhkostí a ročním úhrnem srážek vyšším jak 1000 mm. Zde se samovolně šíří na lesní okraje, zastíněná ruderální stanoviště, lemy polních cest, obdělávaná pole, plantáže, ovocné sady a pastviny. I přes svou invazivnost je však tato rostlina pěstována jako druh ozdobný a půdopokryvný, kdy napomáhá rekultivaci erodovaných půd.

Citlivka stydlivá má však též jeden půvab, jaký najdeme jen u málokteré rostliny. Chová se totiž jako domácí mazlíček, bezprostředně reaguje na dotyk. A je to vlastně docela příjemná domácí zábava, kterou rostlině nijak neublížíme. Jinak jde o velmi křehkou květinu, která se ale jako pokojová rostlina snadno pěstuje a daří se jí báječně, pokud budeme respektovat její citlivost na přímé slunce a požadavek hojné zálivky.

A proč citlivka při doteku listy sklápí a to dokonce již první listy mladých rostlinek? Tento mechanismus se vyvinul v původní domovině citlivek, kde bylo sklápění listů výhodné. Rostliny tak totiž reagují na množství dopadající vody, aby se jejich listy nezlomily. Když se jich tedy dotýkáte, citlivka neví, že jde o váš prst, chrání se před dopadající vodou. Pokud proto na list citlivky kápnete trochu vody, bude reagovat stejně jako na dotyk vaším prstem. Navíc své listy sklápí i navečer (při soumraku) a nechává je sklopené po celou noc. A než se ráno „probere“ a listy zase rozevře, jí také nějakou dobu trvá. Tato citlivka je prostě i líná. A pozor, pokud se listu citlivky prstem dotknete, raději si ihned umyjte ruce. Látky, které rostlina vylučuje, se používají jako dávidlo.

Reakce citlivky na dotyk prstem (Foto: Shutterstock)

Zpeřené lístky se při „jakémkoli nebezpečí“ sklápějí k sobě směrem k řapíku a poté se skloní dolů i celý list. Pohyb umožňují speciální buňky v listových kolénkách, ve kterých se mění tlak. Popsaný pohyb však nesouvisí v přírodě jen s deštěm, ale i silným větrem, při otřesech, přistání hmyzu apod.. Stačí i hodit na rostlinu trochu písku. Po určité době, kdy již „nebezpečí“ pomine, se listy citlivky opět rozloží do prostoru.

Citlivka stydlivá je polovzpřímený a nebo až do široka rozprostřený polokeř. Jeho silně se větvící lodyhy zdola dřevnatí, bývají dlouhé 50 až 150 cm a jsou porostlé drobnými zahnutými ostny. Citlivka dorůstá obvykle výšky cca 50 cm. Lodyhy jsou v mládí červenohnědé a vzpřímené, později polehávají a nebo tvoří až metr vysokou houštinu postupným proplétáním. Listy mají kopinaté palisty a řapíky dlouhé až 5 cm. Řapíky jsou dvojnásobně zpeřené, jejich vřetena jsou dlouhá 20 až 70 mm a mívají až 15 párů úzkých, zašpičatělých lístků. Ty jsou šedozelené, velké 6 až 15 × 1 až 3 mm. Shora jsou lysé a na rubu srstnaté.

Květy citlivky jsou přisedlé a čtyřčetné, s drobným okvětím, které tvoří stopkaté, kulovité hlávky, které jsou velké cca 1 cm a vyrůstají z paždí listů. Nenápadný kalich květu je velice malý, červená a úzce zvonkovitá koruna s oblými lístky je velká cca pouhé 2 mm. V každém květu najdeme čtyři dlouhé a vyčnívající růžové a nebo světle fialové tyčinky. Semeník je lysý a má nitkovitou čnělku s drobnou bliznou. Citlivka kvete růžově až fialově v prvním dni, další den zbělá a začne odkvétat.

Plodem citlivky je na okraji krátce ostnitý plochý lusk, dlouhý cca 2 cm. Lusk je rozdělen do dvou až pěti segmentů po jednom semeni. Zralý lusk se rozpadá a najdeme v něm hnědá, okrouhlá semena, velká cca 2,5 mm.

Citlivce vyhovuje na živiny chudá půda (vlhká a propustná půda s minimem živin), vyžaduje však pořádnou zálivku. Rostlinu si snadno vypěstujeme ze semen, která snadno zakoupíme především v e-shopech s odpovídajícím zaměřením. Semena je ideální vysít v březnu za teploty 20 °C a vyklíčí nám do čtrnácti dnů.

V našich podmínkách tuto rostlinu pěstujeme jako dvouletku, kdy v prvním roce většinou nevykvete, ve druhém se nám však již svými květy odvděčí. Ve druhém roce začne mohutně růst a květy jsou pak opravdu nádherné již od jara a za dobrých podmínek i po celé léto. Každý květ tedy sice vydrží pouhý den, rostlina však kvete poměrně dlouhou dobu, kdy stále nasazuje na nové květy.

Semena je nejlepší vysít do květináče průměru patnáct až dvacet centimetrů. Pokud vysejeme více semen do jednoho květináče, rostliny později jednotíme. Další přesazování již však není možné, rostlina je velice křehká. Pozor si též dejte na přímé slunce, v deštných pralesech tato rostlina roste ve spodním patře, kde není mnoho světla. V bytě ji však klidně postavte na vnitřní okenní parapet, na který nedopadá přímé slunce, světla sice mnoho nepotřebuje, ale ocení je.

Obzvláště mladé rostlinky vyžadují denní zálivku a to nejlépe rozprašovačem. V druhém roce již rostlina vydrží bez vody i několik dní. Pozor však, pokud by nám začala usychat, již zřejmě neobrazí. Teplotu v místnosti citlivka vyžaduje alespoň 18 až 20 °C a má ráda časté rosení. Pro podporu kvetení se doporučuje přihnojování a vyšší vlhkost vzduchu.

V tradiční medicíně se využívalo extraktů z citlivky jakožto antidepresiva, diuretika a dávidla. Citlivka obsahuje alkaloid mimosin, který nepříznivě působí na býložravce při spásání porostů. Na pastvinách tropů je tedy vyloženě nežádoucí.