Petr Pojar

Bydlím, tedy jsem: Festival Den architektury přináší proměny bydlení v čase i v aktuálních výzvách

„Bydlím, tedy jsem“ je motto 16. ročníku celorepublikového festivalu Den architektury, který se uskuteční od čtvrtka 1. do středy 7. října 2026 ve více než stovce měst a obcí po celé republice. Největší tuzemský festival o architektuře opět zve na stovky zdarma přístupných akcí: od komentovaných procházek, exkurzí, cyklistických vyjížděk a přednášek až po workshopy a akce pro děti. Letošní program se zaměří na bydlení, jedno z nejzásadnějších témat současné společnosti a obzvláště pak mladé generace. Ukáže, jak se v českých zemích bydlelo v minulosti, jak bydlíme dnes a jaké podoby může mít domov v budoucnosti.

Když se technologie potká s přírodou: Biosolární střechy jako špička moderní architektury

Při navrhování udržitelných budov se projektanti často dostávají do slepé uličky. Mají drahocennou plochu střechy osadit solárními panely, nebo dát přednost zelené oáze, která zadržuje vodu a ochlazuje okolí? Moderní architektura našla elegantní odpověď: biosolární střechy. Tento koncept spojuje živou vegetaci se špičkovou fotovoltaikou. Místo toho, aby si oba systémy konkurovaly, fungují v dokonalé symbióze – jeden prvek zásadně podporuje efektivitu druhého.

Evoluční nedorozumění: Útočící toxické housenky a proč nás děsí i to, co nás nesežere

Představte si našeho pravěkého předka. Kolem jeskyně mu běhali šavlozubí tygři, mamuti s náladou pod psa a jiná nebezpečná stvoření. Strach byl tehdy jeho nejlepší přítel – udržoval ho naživu a varoval před skutečnými predátory i jiným nebezpečím. Dnes ale panikaříme i z tvorů, kteří by nám mohli ublížit leda tak tím, že nám zaskočí v krku. Toxické housenky nočního motýla bourovčíka toulavého byste však nepozřeli. I jen pouhý kontakt vaší pokožky s jejich chloupky vám dovede pořádně zkazit náladu.

Zahradničit bez rašeliny jde snadno. Většině rostlin stačí kompost, listovka nebo kvalitní substrát

Rašelina dlouho patřila k běžným složkám zahradnických substrátů. Její těžba ale ničí vzácná rašeliniště, která vznikají tisíce let a zadržují obrovské množství uhlíku i vody. Dobrá zpráva je, že se bez ní na zahradě většinou obejdeme. Jak na to?

Architektura stínu: Průvodce zahradního stratéga, který odmítá žít na rozpálené pánvi

Letní idylka na vlastní zahradě má jednoho velkého nepřítele – fyziku. Moderní trendy nás sice naučily obklopovat se elegantním betonem, velkoformátovou dlažbou a minimalistickými gabiony, ale v červenci se tato architektonická nádhera mění v obří akumulační kamna. Jakmile teploměr olízne třicítku, vaše terasa už neslouží k odpočinku, ale k polnímu testování odolnosti lidského organismu proti sálavému teplu. Než ale poběžíte do hobbymarketu pro stínicí sítě a další hučící elektrickou klimatizaci do bytu (na zahradě by se bez valného efektu pořádně prodražila), zauvažujte o řešení, které nestojí ani korunu za elektřinu, neroztrhá se, skvěle vypadá a funguje tisíce let. Pojďme se zaměřit na architekturu stínu – tu zelenou.

Pravda o vodě na Lipně je docela obyčejná: Proč umírají psi a odkud se berou letní střevní potíže?

Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.

Nejdivočejší bruselské ekologické rozbušky roku 2026: Masivní změna kurzu

V současné době (v roce 2026) zažívá Brusel v ekologické agendě masivní změnu kurzu. Období bezbřehého zeleného optimismu vystřídala tvrdá realita průmyslové stagnace a politického posunu Evropského parlamentu doprava. Výsledkem je, že ty „nejdivočejší“ bitvy se už nevedou o to, jak cíle zpřísnit, ale co všechno z Green Dealu se stihne na poslední chvíli zrušit, odložit nebo radikálně osekat. Pokud bychom měli vybrat absolutního krále bruselských kontroverzí, jsou to dvě úzce propojená témata, která právě teď polarizují unijní politiku na maximum. Jsou jimi revize zákazu spalovacích motorů a blížící se start ETS 2.

Česká cena za architekturu 2026: Mezinárodní porota vybrala 25 nejlepších staveb letošního ročníku

Prestižní soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu (ČCA) odhalila nominace pro svůj 11. ročník. Pětičlenná mezinárodní porota musela posoudit rekordní příval přihlášek – z 301 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech vybrala do užšího finále 25 výjimečných děl. Letošní výběr ukazuje, že současná česká architektura se posouvá od izolovaných luxusních solitérů k projektům s hlubokým společenským přesahem, udržitelností a kultivací veřejného prostoru. Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 12. listopadu.

Skořápkový paradox: Proč drcené skořápky rajčatům nepomůžou a jak z nich vyrobit „raketové palivo“

Ruku na srdce, kolikrát už jste slyšeli nebo četli radu, že máte nasušit vaječné skořápky, rozdrtit je a nasypat do jamky k rajčatům nebo paprikám? Případně jimi alespoň posypat povrch záhonu? Dělá to možná až polovina zahrádkářů v dobré víře, že rostlinám dodají tolik potřebný vápník. Dnes si tento hluboce zakořeněný zahradnický mýtus zboříme. Dobrá zpráva však je, že skořápky už nemusíte vyhazovat. Pouze s nimi začnete dělat kouzlo, které vaše úroda pocítí už do druhého dne od aplikace ve vodě rozpustného hnojiva (vzniklého naředěním koncentrátu) s vysokým obsahem vápníku.

Záporné ceny elektřiny: Nová realita i šance pro majitele FVE včetně SVJ

Energetický trh prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Elektřina byla dříve komoditou a životní potřebou, za kterou se platilo vždy a za všech okolností, dnes se ale stále častěji setkáváme s fenoménem záporných cen elektřiny. Tedy situacemi, kdy je elektřiny v síti takový nadbytek, že výrobci platí odběratelům za její spotřebu. Pro majitele fotovoltaických elektráren (FVE) to představuje nový problém, ale i výzvu a zároveň obchodní příležitost. Paralelně s tím zažívá Česko boom v komunitní energetice – zájem o sdílení elektřiny mezi bytovými domy (SVJ) rychle roste.