Petr Pojar

Kvíz: Znáte přírodní a umělá jezera na našem území? Proč je jich tak málo?

Nějaké to okrasné či koupací jezírko může mít v zahradě spousta lidí, stejně tak je na našem území mnoho rybníků a mnohé už dokonce zanikly, běžné jsou také přehrady. Ale přírodní jezera, která vznikla bez zásahu lidských rukou, nářadí, strojů a technologií? Těch bohužel není mnoho, protože během čtvrtohor nedošlo na našem současném území k významným klimatickým změnám. Proto také seznam přírodních jezer nafukujeme těmi umělými, která však nepatří ani mezi rybníky, ani přehradní nádrže. Pojďme se v našem kvízu zchladit ledovou vodou českých jezer a jezírek.

Kvíz: Poznáte opadavé listnaté stromy podle různých poznávacích znaků?

Stromy utváří charakter naší krajiny nezaměnitelně. Tvoří základ lesů, parků, zahrad i zemědělské krajiny, poskytují nám stín, umožňují si odpočinout, schovat se před deštěm. Dávají nám či zvířatům chutné plody, když kvetou, sytí svým nektarem i hmyz. Poskytují útočiště mnoha živočišným druhům, chrání jiné rostliny před úpalem, zlepšují okolo sebe klima, vyrábí kyslík. Bez stromů by se prostě nedalo žít. Pro každý druh je typické něco jiného a my jsme se zaměřili na opadavé listnáče, které jsou dominantami naší přírody. Poznáte je?

Kvíz: Rozhledny v naší krajině. Poznáte vybrané skvosty vertikální architektury?

Že jsou televizní věže někdy zároveň rozhlednami, to se ví. Například asi nejikoničtější věž na Žižkově, po které již tradičně šplhají batolata výtvarníka Černého, je opravdu zároveň i rozhlednou. Stejně tak věž na Ještědu a Pradědu. Ovšem naše krajina je doslova protkána rozhlednami, které žádnou jinou funkci neměly a nemají. Rozhlížet se, vyšlápnout si po schodech na vyhlídku. Rozhledny jsou všude, na kdejakém vyšším kopci a nižší hoře. Již více jak před sto padesáti lety si u nás lidé oblíbili lezení do kopců, načež vylezli ještě výš – na rozhlednu. A rozhlédli se po krajině.

Našli jsme na zahradě housenku lišaje smrtihlava. Větší nádheru jste neviděli

Lišaj smrtihlav je noční motýl, který se u nás sice běžně vyskytuje, klade i vajíčka, ale přes naše území pouze migruje z jihu, zřejmě kvůli hledání potravy a nových lokalit pro páření. Většinou v noci spatříme dospělou můru, jejíž navigační smysly zmateme prudkým světlem. Nebo třeba při kopání brambor najdeme již mumiové kukly, ale potkat nádhernou housenku není až tak časté. Jaká tento noční motýl skrývá tajemství?

Brazilská rezidence se vznáší nad krajinou jako plátno pověšené na šňůře na prádlo

Horkou e-mailovou linkou k nám právě dorazily čerstvé fotografie a studie z rozpálené Brazílie. Představa brazilských architektů ze studia Tetro Architecture o luxusní vile Linho House se zhmotnila v rezidenční čtvrti Nova Lima v Minas Gerais. A architekti sami říkají, že nejde jen o rezidenci, ale příběh vytvořený architekturou.

Parazit z bazénu vám může rozpouštět mozek. Napadení slzovičkou je naštěstí vzácné

Stalo se to letos v létě na Slovensku. Jedenáctiletý chlapec ze západu Slovenska ležel v nemocnici v kritickém stavu způsobeném vzácnou nákazou nebezpečným parazitem, kterému se říká „améba požírající mozek“. A nakonec zemřel. Ve skutečnosti jde o slzovičku zhoubnou, kvůli které hygienici preventivně uzavřeli koupaliště Vadaš ve Štúrovu, kde se měl chlapec údajně nakazit. Odebrali vzorky vody, aby potvrdili, nebo naopak vyloučili výskyt parazita. Nenašli nic a koupaliště je zase otevřené, chlapec se mohl nakazit i jinde.

Studenti mapovali výskyt pajasanu žláznatého na Pálavě. Našli jich 50 tisíc

O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.

Proč je v třešních červ, co s ním a proč stromy při sklizni prořezávat?

Červivé třešně není třeba vyhazovat, stačí je namočit do vody. Červ v třešních vlastně není až takový problém. Horší je, když třešním pomrznou květy, když pustí násadu plodů a neurodí nic, když listy začnou černat a když jsou stromy obalené mšicemi. Třešně a višně mají mnoho problémů a neduhů, z nichž červ je opravdu tím nejmenším. Nesmí ho však být moc. Dobrou zprávou je, že i červivost třešní se dá eliminovat. Zcela odstranit ale ne. A jak je to s řezem při sklizni?

Kvíz: Vyznáte se v liškovitých houbách? A víte, že některé z nich slovo liška v názvu vůbec nenosí?

Kolega mi píše, že prý začaly růst houby. Jde o vděčné téma okurkové sezóny a i kdyby vlastně houby nerostly, musíme si to vymyslet, kvůli návštěvnosti... Ne, nebojte se, nic si vymýšlet nebudu, prostě nerostou, ve vyšších polohách začaly hlavně lišky, ale zatím jsou jenom malinké, je jich málo a záleží na počasí, zda se rozjedou. Hnát lidi někam vysoko do šumavských kopců pro pár lištiček opravdu nemá smysl. Napadlo mě ale, jestli vlastně lišky vůbec znáte. Ona je jich totiž spousta, podobně jako hřibů. A stejně tak jako většina lidí nerozezná "koloděje" od "kováře" a "dubáka" od "smrkáče", je to stejné i s liškami. Jdeme na lišky a hotovo… Nebo ne?

Dům LO boduje konstrukcí z konopného betonu, přesahy střechy a propojením s přírodou

Investor domu LO miluje přírodu a lesy. Tento samorost byl vlastně novodobým nomádem, pak ale přišly děti a on hledal se svou partnerkou místo pro život. A jelikož již vlastnil parcelu na samotě moravské vrchoviny Chřiby nedaleko rekreační chaty svých rodičů, bylo jasno. Zadání pro architekty znělo, že investor chce trávit se svou rodinou co nejvíce času venku.