Které invazivní dřeviny ohrožují naši přírodu?

V zahradách a parcích jsou stále častěji preferovány více cizokrajné okrasné dřeviny než původní druhy, ovšem výsledek pak může být tristní. Které z okrasných dřevin nejvíce zamořují naši přírodu počínaje příměstskými lesy, kam se invazivní druhy dostávají především z parků a konečně okraji lesů, které jsou napadány invazivními dřevinami z našich zahrad?

Všechny živé organismy můžeme z hlediska původnosti jejich výskytu na konkrétním území rozdělit do dvou základních skupin - na druhy původní čili autochtonní a druhy nepůvodní (cizokrajné) čili exotické. Mezi exotickými druhy pak tvoří zvláštní podskupinu takzvané druhy invazní. Z rostlinné říše „nedřevnaté“ mezi ně patří například bolševník (nejde o politický pojem). Na boj s bolševníkem v naší krajině jsou vynakládány ohromné sumy, ale zatím se zdá, že marně. To samé platí na březích řek, potoků a rybníků o netýkavce. Invazní druhy se po svém úmyslném vysazení nebo nechtěném zavlečení začínají velmi rychle a s ohromnou razancí šířit do okolí, načež dochází k vytlačování původních druhů organismů, některé mohou i zcela vyhynout.

Hlavním rysem exotických druhů dřevin, které vytlačují ty původní, je kromě invazivnosti i fakt, že nabízí například místnímu ptactvu mnohem méně potravy než původní druhy. Ovšem nejen ptactvu, ale i jiným živočichům. S rozšiřováním nepůvodních druhů je to v parcích celé Evropy prakticky stejné. Těžko rozeznáte, zda jste ve Finsku, Belgii, Německu, … Dominují například platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, túje a sakury. Vlastně dochází k jakási exotické (nepůvodní) uniformitě (homogenizaci) parkových výsadeb, což je vůbec to nejhorší, co se mohlo původní krajině stát. Tato homogenizace se bohužel skutečně projevuje i na okolní volné přírodě. A nejinak je tomu i s našimi zahradami.

Co se týká ovlivnění populací živočichů, uveďme několik faktů: např. původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh Lavalův jen třem druhům, dřišťál obecný poskytuje plody 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův však jen sedmi druhům a původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen dva druhy. Nejen z těchto důvodů apelují odborníci na výsadbu původních druhů a zavedeny byly též sankce za šíření invazivních druhů. A levné to opravdu není. Představme si několik druhů dřevin, které způsobují naší krajině problémy: nejhoršími jsou trnovník akát, pajasan žláznatý a javorovec jasanolistý, mezi další nepříjemné invazivky patří křídlatky, škumpy, pavlovnie plstnatá, albízie, javor dlanitolistý, morušovník a hrušeň calleryova.

Zdroj: novinky.cz, 21stoleti.cz, sazenicka.cz, CESKESTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com

Další kapitola >