Pokud vám v těchto letních dnech zahradu zdobí husté, opojně vonící hrozny květů obsypané desítkami barevných křídel, nejspíš máte co do činění s komulí Davidovou (Buddleja davidii), lidově známou jako motýlí keř. Tento opadavý keř pocházející z horských oblastí Číny se stal absolutním hitem moderních zahrad. A není se co divit – málokterá rostlina dokáže přilákat do zahrady tak živou kulisu motýlích křídel mnoha druhů. A právě teď, během července a srpna, prožívá komule svůj absolutní vrchol. Nabízí se ale otázka: Je tento úchvatný keř pro naši přírodu jen požehnáním, nebo má i svou temnější stránku?
Jak motýlí keř pěstovat a proč tak krásně kvete
Komule Davidova je pěstitelsky nenáročný druh. Miluje plné slunce a dobře propustnou, spíše suchou až normální půdu. Snese i chudší zeminu a městský úpal, v polostínu však kvete o poznání méně. Aby keř bohatě kvetl a udržel si pěkný tvar, vyžaduje radikální jarní řez. Komule totiž kvete na nových, letošních výhoncích. V březnu (jakmile pominou silné mrazy) je potřeba celý keř seříznout poměrně nízko nad zemí (cca 20–50 cm). Keř velmi rychle obrazí a během pár měsíců vytvoří nové, metrové až dvoumetrové větve zakončené obřími latami květů v odstínech od bílé přes růžovou, tmavě fialovou až po téměř černofialovou.
Může se stát, že později již výrazně obrostlý motýlí keř opět pomrzne, obzvláště za květnových mrazů. Nic se však neděje, pomrzlé části odřežte a nechte dřevinu znova obrazit. I přes takto radikální zásah počasí motýlí keř v létě bohatě vykvete. Letos nám v květnu pomrzla více než polovina veškerého obrostu, teď už dřevina bohatě kvete a láká motýly.
)
Mince má dvě strany: Ekologická past a invaznost
Ačkoliv je pohled na komuli obsypanou motýly úchvatný, odborníci a ochránci přírody z ní až tak nadšení nejsou. Motýlí keř má totiž několik významných „ale“:
- Agresivní invazní potenciál: Komule produkuje obrovské množství drobných, větrem snadno šířených semen. V teplejších oblastech (a v důsledku klimatických změn čím dál více i u nás) nekontrolovaně uniká ze zahrad do volné přírody. Kolonizuje železniční násypy, lomy, břehy řek a opuštěná místa, kde vytlačuje původní druhy rostlin. V mnoha zemích západní Evropy je již vedena jako nebezpečný invazní druh.
- Jednostranná „rychlá strava“: Květy komule nabízejí dospělým motýlům obrovské množství sladkého nektaru, což je skvělé. Problém je, že neslouží jako živná rostlina pro jejich housenky. Housenky drtivé většiny našich motýlů potřebují k životu původní české druhy – kopřivy, bodláky, trávy, vrby či trnky. Zahrada plná pouze motýlích keřů je tak pro motýly sice skvělou „čerpací stanicí“, ale jako domov pro novou generaci nefunguje.
- Narkotický efekt: Nektar komule bývá tak bohatý, že motýli často ignorují okolní původní květy, které pak zůstávají neopylené.
)
Jak komuli pěstovat zodpovědně?
Pokud se komule nechcete vzdát, dodržujte jedno základní pravidlo: Ihned po odkvětu poctivě odstraňujte odkvetlá květenství, než stihnou vysemenit. Zamezíte tak nekontrolovanému šíření do okolí a jako bonus podpoříte tvorbu dalších nových květů ještě během téhož léta. Další možností je volba sterilních kultivarů nebo zakrslých odrůd, které tvoří jen minimum životaschopných semen.
)
Kdo přijde na návštěvu? Motýlí štamgasti komule
Květy komule mají dlouhé trubky naplněné nektarem, k nimž se dostanou pouze opylovači s dostatečně dlouhým sosákem. Včely na nich uvidíte zřídka, zato motýlí přehlídka bývá dokonalá.
Zde jsou nejčastější druhy motýlů, které na keři v těchto dnech zaručeně potkáte:
- Babočka paví oko (Aglais io) – Jeden z nejznámějších návštěvníků. Jeho hnědočervená křídla s výraznýma modrýma „očima“ jsou na fialových květech nepřehlédnutelná.
- Babočka admirál (Vanessa atalanta) – Elegantní stěhovavý motýl s černými křídly, oranžovými pruhy a bílými skvrnami. Na komuli dokáže hodiny doplňovat energii po dlouhém letu.
- Babočka kopřivová (Aglais urticae) – Menší, jasně oranžovo-černá babočka s modrým lemováním křídel, která patří k nejčastějším letním hostům motýlího keře.
- Babočka osiková (Nymphalis antiopa) – Vzácnější, ale majestátní host s tmavě sametovými křídly lemovanými žlutým až krémovým okrajem a modrými perličkami.
- Otakárek fenyklový (Papilio machaon) – Skutečný drahokam mezi motýly. Velký, žluto-černý motýl s charakteristickými ostruhami na zadních křídlech si nektar z komule nenechá ujít.
- Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – Podobně úchvatný jako jeho příbuzný, vyznačuje se světlejším zbarvením a delšími „špičkami“ křídel.
- Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) – Často mylně považovaná za kolibříka. Jde o lišaje, který létá ve dne a s neuvěřitelnou rychlostí se vznáší přímo před květem, do nějž zasunuje svůj dlouhý sosák bez dosednutí.
Vysaďte vedle komule bylinky
Pokud chcete motýlům dopřát to nejlepší, zasaďte vedle komule do kouta zahrady i trochu kopřiv, diviznu nebo sázejte mateřídoušku – zajistíte jim tak nejen sladkou svatbu, ale i kolébku pro další generace!
Cesta komule Davidovy do Evropy a českých zahrad
Cesta komule Davidovy (Buddleja davidii) ze společenstev na okrajích čínských hor do evropských a českých zahrad je příběhem o obrovském zahradnickém úspěchu, ale také o postupné přeměně z obdivované exotiky v potenciálně rizikového přírodního „utečence“.
1. Objevení v Číně a botanický název
Druh byl pro západní vědu objeven ve 2. polovině 19. století na pomezí Číny a Tibetu. V roce 1869 poslal první herbářové položky do Francie baskicko-francouzský misionář, cestovatel a přírodovědec Pére Armand David. Na jeho počest rostlina dostala druhové jméno davidii. Rodové jméno Buddleja však odkazuje na anglického botanika a klerika Adama Buddlea, který žil o staletí dříve (1662–1715).
)
2. Vstup do Evropy: Od sběratelství ke šlechtitelské mánii
- Konec 19. století (1890–1893): První živá semena do Evropy poslali francouzští misionáři a britský sběratel rostlin Dr. Augustine Henry. Kolem roku 1895 se komule poprvé objevila v nabídce francouzských a britských školek.
- Začátek 20. století: Rostlina si okamžitě získala srdce zahradníků. Rostla neuvěřitelně rychle, kvetla v době, kdy většina keřů už odkvetla, a do zahrad lákala mraky hmyzu. Zahradníci začali divoký druh křížit a šlechtit na různé odstíny (od čistě bílé přes růžovou až po tmavě purpurovou a modrofialovou).
- Doba poválečná (Boom v západní Evropě): Významný krok v šíření keře nastal během 2. světové války a po ní. V rozbombardovaných městských centrech Německa a Velké Británie našla komule ideální podmínky. Jako pionýrský druh osidlovala sutiny, štěrkové náspy a rozpadlé zdi, což byl první varovný signál její mimořádné odolnosti, a tedy i invazního potenciálu.
)
3. Historie komule na území ČR
První výsadba v Průhonicích: 1911
Do tehdejšího Rakouska-Uherska přivezl komuli Davidovu hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. První keř v ČR byl vysazen v proslulém Průhonickém parku, který sloužil jako testovací místo pro exotické dřeviny.
Rozšiřování do zámeckých parků a zahrad: 20.–80. léta 20. stol.
Komule se postupně šířila z botanických sbírek do soukromých zahrad a městské zeleně. Vzhledem k chladnějším zimám v centrální Evropě se však držela převážně uvnitř zahradních plotů.
První oficiální nálezy zplanění: 2000
Botanici poprvé oficiálně potvrdili nekontrolované zplanění a spontánní růst komule ve volné české krajině. Keř začal utíkat ze zahrad do teplejších oblastí.
Šíření podél toků a infrastruktury: Současnost
Vlivem mírnějších zim se zplanělé populace objevují na železničních násypech, v lomech a nově i v říčních korytech (např. nedávno zaznamenané zplanění v Podbeskydí).
)
Proč se u nás motýlímu keři tak daří a jaký je dnešní pohled?
Zatímco v 80. letech byla komule vnímána výhradně jako nedostupný nebo luxusní prvek okrasné zahrady, dnes na ni odborníci nahlížejí s větší opatrností:
- Adaptace na lidská stanoviště: V Číně rostla na kamenitých náplavách horských řek. V Evropě a ČR našla totožné podmínky na železničních štěrcích, rumištích a betonových zídkách.
- Klimatická změna: Zatímco dříve u nás v tuhých zimách komule často vymrzaly až k zemi (což brzdilo jejich samovolné šíření), současné mírnější zimy a teplejší léta jí vyhovují a usnadňují klíčení semen v divoké přírodě.
I z toho důvodu dnes zahradnictví stále častěji nabízejí moderní šlechtěné kultivary, které jsou sterilní (netvoří semena) nebo zakrslé, čímž si zachovávají svou krásu pro motýly, ale nenesou riziko pro českou krajinu.
Zdroj: Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, Praha; Květena České republiky 6. Academia, Praha; AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR); Botanický ústav AV ČR; Motýli České republiky; Česká společnost entomologická (ČSE)
Barevná křídla nad záhony: Kvíz o našich nejběžnějších motýlech
Poznáte návštěvníky, kteří poletují kolem vašich květin? Otestujte si své znalosti o fascinujícím světě českých motýlů, od nápadných baboček až po vznešené otakárky!
