Červenec je měsícem hojnosti. Zahrada hraje všemi barvami, dozrávají první rajčata, sklízíme okurky, cukety a těšíme se z letních květin. Tato idyla má ale i svou stinnou stránku – teplé letní dny představují absolutní vrchol sezóny pro zahradní škůdce. Hmyz se množí raketovým tempem a stačí chvíle nepozornosti, aby vaše celoroční práce přišla vniveč. A kdyby šlo jenom o hmyz...
Zatímco někteří škůdci milují tropická vedra, jiní čekají na přívalové letní deště. Kdo patří v červenci k největším hrozbám a jak před nimi zachránit úrodu?
1. Milovníci letního horka a sucha
Pokud rtuť teploměru šplhá vysoko a dlouho neprší, vytváří se ideální prostředí pro drobné, ale nesmírně destruktivní škůdce.
Svilušky (Neviditelní upíři)
Tito okem sotva viditelní roztoči jsou postrachem každého majitele skleníku. Milují horký a suchý vzduch.
Kde škodí: Skleníkové okurky, papriky, lilky, ale i fazole a jahodníky.
Jak je poznat: Listy začnou ztrácet sytě zelenou barvu, objevují se na nich drobné žluté tečky a listy postupně zasychají. Při bližším pohledu (hlavně na rubu listu) najdete jemnou pavučinku.
První pomoc: Svilušky nesnášejí vlhko. Základem je důkladné větrání skleníků a pravidelné rosení napadených rostlin zespodu. Nasadit můžete i dravého roztoče (Phytoseiulus persimilis).
)
Dřepčíci (Malí skokani)
Drobní, lesklí broučci, kteří při vyrušení hbitě odskakují, dokážou záhon zdecimovat během pár horkých dnů.
Kde škodí: Ředkvičky, rukola, kedlubny, zelí, lichořeřišnice.
Jak je poznat: Listy rostlin vypadají, jako by je někdo prostřílel brokovnicí – jsou plné drobných dírek.
První pomoc: Pomáhá udržování neustále vlhkého záhonu (mokrá půda dřepčíky odpuzuje), případně překrytí náchylných plodin netkanou bílou textilií.
)
2. Zkáza po letních bouřkách
Jakmile po horkém dni přijde vydatný liják nebo večerní bouřka, vylézají ze svých úkrytů ti největší jedlíci.
Plzák španělský (Nenasytný likvidátor)
Zatímco běžní hlemýždi nadělají škody jen lokálně, tento invazivní rezavě hnědý slimák je schopen během jediné noci zlikvidovat celé záhony.
Kde škodí: Sežere prakticky cokoliv – od mladých salátů a cuket přes dozrávající jahody až po okrasné afrikány (aksamitníky).
První pomoc: Nejúčinnější zůstává večerní ruční sběr. Z ekologických metod se osvědčily parazitické hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita) aplikované do půdy nebo návnady na bázi fosforečnanu železitého, které neohrozí ježky ani domácí mazlíčky.
3. Skleníková a záhonová stálice
Tito škůdci se v zahradě objevují už na jaře, ale právě v červenci, v důsledku tepla a vysoké vlhkosti, často zažívají populační explozi.
Mšice (Původci lepivého povlaku)
Mšice se objevují v mnoha barvách (zelené, černé, žluté) a jejich kolonie dokážou z rostliny zcela vysát energii.
Kde škodí: Papriky, rajčata, růže, ovocné stromy, rybíz, bylinky.
Jak je poznat: Shlukují se na mladých výhonech a rubu listů, které se následně kroutí. Rostlina je potažena lepivou medovicí, na které často bují černé plísně. Kolem mšic se také nápadně často pohybují mravenci.
První pomoc: Ostrý proud vody, postřiky ze silného výluhu z kopřiv či mýdlové vody. Skvělou prevencí je přilákat na zahradu slunéčka sedmitečná a zlatoočky (například pomocí hmyzích hotelů).
)
)
Molice (Bílé obláčky)
Drobný hmyz s bílými křidélky, který připomíná miniaturní moly. Pokud zavadíte o napadenou rostlinu, zvedne se z ní doslova „bílý obláček“.
Kde škodí: Rajčata, okurky, papriky (zejména ve sklenících).
Jak je poznat: Podobně jako mšice sají rostlinné šťávy a vylučují medovici. Listy chřadnou a usychají.
První pomoc: Rozvěšení žlutých lepových desek přímo mezi rostliny, které dospělé molice přitahují, a včasné odstranění silně napadených listů.
)
4. Nepřátelé konkrétních plodin
Někteří červencoví škůdci jsou velmi vybíraví a soustředí se pouze na jednu konkrétní skupinu rostlin, rod, dokonce i druh.
Bělásek zelný
Ačkoliv poletující motýli působí romanticky, jejich žlutozelené housenky dokážou během července provést na brukvovité zelenině holožír. Nechají z listů jen silné žilnatiny.
Ohrožené rostliny: Hlávkové zelí, kapusta, květák, brokolice, kedlubny.
První pomoc: Pravidelná kontrola spodní strany listů a mačkání vajíček. Případně zakrytí záhonů sítěmi proti hmyzu ještě předtím, než motýli nakladou vajíčka.
)
Mandelinka bramborová
Zatímco dospělí pruhovaní brouci se dají snadno chytit, v červenci nastupují jejich neukojitelné, sytě červené larvy.
Ohrožené rostliny: Brambory, občas lilky a rajčata.
První pomoc: Důsledný ruční sběr brouků i larev a ničení žlutooranžových vajíček na rubu listů. U velkých ploch se volí ekologické postřiky na bázi bakterií Bacillus thuringiensis.
)
Obaleč jablečný
Právě v průběhu července často létá a klade vajíčka druhá generace tohoto motýlka, jehož housenky mají na svědomí klasická „červivá jablka“.
Ohrožené rostliny: Jabloně, hrušně, ořešáky.
První pomoc: Instalace feromonových lapačů do korun stromů, které zmatou samečky a omezí páření, nebo využití lepových pásů na kmenech stromů.
)
)
Závěrem: Nejsme na to sami
Boj se škůdci v červenci může připomínat předem prohranou bitvu, ale chemie by vždy měla být až tou úplně poslední možností. Zahrada je ekosystém. Pokud na ní vytvoříte přátelské podmínky pro přirozené predátory – necháte hromádku větví pro ježka, připravíte pítko pro ptáky a nevypudíte žáby ani dravý hmyz – příroda velkou část této letní bitvy vybojuje za vás.
Zdroj: Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ; Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV); Časopis Zahrádkář (Český zahrádkářský svaz); Ekozahrady.com; Ochrana rostlin na zahradě (autoři: Milan Hluchý, František kocourek a kol.); ČESKÉSTAVBY.cz
Poznáte nejhorší hmyzí škůdce našich zahrad?
A víte jak se jim bránit? Udělejte si náš kvíz.
