Plíseň na stěnách trápí tisíce českých domácností. Nejde pouze o nevzhledné tmavé skvrny, ale o vážný zdravotní problém, který běžné chemické přípravky řeší jen povrchně. Díky spolupráci českých univerzit a firmy ALPHA CZECH však vzniklo řešení, které odstraňuje samotnou příčinu vzniku plísní – a to trvale.
ABAMAL proti plísním se stal oficiálním Výrobkem roku 2026 v kategorii ochrany staveb, protože jako jediný neodstraňuje pouze následky, ale likviduje samotnou příčinu vzniku plísní. Na rozdíl od běžných chemických postřiků, které plíseň spálí jen na povrchu a za pár týdnů se problém vrátí, ABAMAL mění fyzikální vlastnosti povrchu. Vytváří prostředí, ve kterém plísně a houby nedokážou biologicky přežít. Tato revoluční technologie je stoprocentně ekologická, zdravotně nezávadná a vysoce paropropustná, takže zdivo může volně dýchat.
Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?
Slimáci nejsou jen drobná, slizká pohroma, ale i velký problém pro každého zahrádkáře. Nové výzkumy ukazují, že se tito škůdci nechovají nahodile. Naopak, tvoří stabilní shluky a jejich pohyb nese známky kolektivního chování. Znalost těchto strategií by mohla výrazně změnit způsob, jakým proti nim na zahradě konečně začneme účinně bojovat.
Okusují prostě všechno, na co narazí: stromky, zeleninu, ba dokonce i kořeny stromů. Zahrádkáři neustále hledají nové způsoby, jak se hrabošů (ale i jiných hlodavců) zbavit. Přinášíme vám přehled nejčastěji používaných metod, jak hraboše vyhnat ze zahrady.
Červenec je měsícem hojnosti. Zahrada hraje všemi barvami, dozrávají první rajčata, sklízíme okurky, cukety a těšíme se z letních květin. Tato idyla má ale i svou stinnou stránku – teplé letní dny představují absolutní vrchol sezóny pro zahradní škůdce. Hmyz se množí raketovým tempem a stačí chvíle nepozornosti, aby vaše celoroční práce přišla vniveč. A kdyby šlo jenom o hmyz...
Návodů na to, jak se zbavit krtka, na internetu najdete víc než receptů na palačinky. Jenže na rozdíl od přípravy palačinek celá ta snaha o „zbavení se krtka“ smysl moc nedává. Krtek někde žít musí. A pokud si vybral zrovna vaši zahradu, je to ve skutečnosti spíš příjemný bonus než zásadní komplikace. Proč?
Každý zahradník to zažil. Jeden den vysejete ředkvičky nebo zasadíte krásné sazenice košťálovin a o dva dny později najdete jen smutné zbytky listů, které vypadají, jako by skrz ně někdo střílel z brokovnice. Tento bleskový útok mají na svědomí dřepčíci – drobný, nenápadný hmyz, který dokáže během několika suchých a teplých dnů dohnat k šílenství i ty nejklidnější pěstitele.
Slimák, plzák, slizák… většina zahrádkářů je moc nerozlišuje. Jakmile se něco leskne v salátu a nechává za sebou stříbrnou stopu, je to nepřítel číslo jedna. Jenže mezi bezulitými plži jsou nejen nenasytní ničitelé záhonů, ale i užiteční obyvatelé lesů, kompostů a luk.Otestujte své znalosti.
Zmije, klíště, sršeň, muchnička nebo nenápadný brouk. Česká příroda není džungle, ale i tak umí člověka nepříjemně překvapit. Otestujte si, jestli víte, kterých tvorů se bát, kterým se jen vyhnout a kdy je lepší nehrát si na hrdinu.
Potkat na Frýdavě slimáka popelavého je v podstatě přírodovědecké štěstí. Přesně takové potkalo kolegu Jirku Březinu, který si slimáka popelavého vyfotil. Pro zahradu je to navíc užitečný parťák, ne škůdce. Pozor tedy, neházejte všechny slimáky do jednoho pytle, české zahradní a lesní podsvětí má své hrdiny i padouchy. Když totiž průměrný zahrádkář spatří na záhonu cokoli slizkého a bez ulity, propadá panice a sahá po zbrani hromadného ničení. Jenže chyba lávky! Ne každý naháč vám přišel zlikvidovat úrodu špenátu. Pojďme si představit hlavní hrdiny české slizké scény.
Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.
Riziko největších nočních a ranních mrazíků už snad pominulo a odolné jahodníky, které ostatně přečkaly v mnoha zahradách zimu, nabírají na síle. Právě byly bohatě zalité dešti, ale co potřebují nejvíce, abychom se dočkali bohaté úrody jahod, a co naopak nesmíme dělat? Největší chybou je zálivka jahodníků na listy a plody. Ne že by tyto rostliny vodu nepotřebovaly, naopak vyžadují zálivku častou a bohatou, ale ke kořenům. Listy a plody sprchovat nesmíme, abychom nepodporovali šíření šedé plísně.
Hraboš, hryzec, myš, potkan, křeček nebo bobr. Někteří škodí na polích, jiní v zahradách, další se nám nejraději nastěhují rovnou domů. A pak je tu krtek, kterého sice často házíme do jednoho pytle se škůdci, ale ve skutečnosti mezi hlodavce vůbec nepatří. Zkuste si v našem kvízu, jestli tyhle nezvané návštěvníky opravdu poznáte.
Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.
Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.
Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.
S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?
Bez povodní se to letos zatím na našem území obešlo, zásoby sněhu na horách se tenčí, nové srážky jsou minimální, voda v mnoha přehradách stále chybí. Velká voda se nekoná, vlastně ani ta malá. Když se ale povodně někde objeví, vždy se řeší to samé. Totiž sanace budov, zahrad a celých větších území, ale také hlavně statika domů (resp. obecněji staveb), kolem kterých a kterými voda prošla. Které typy budov a jiných staveb mají větší šanci, že povodně ustojí?
Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.
Štípance na kůži, svědění hlavy, drobné tečky v posteli nebo mazlíček, který se drbe víc než obvykle – i v běžné domácnosti v České republice se občas objeví nezvaní hosté. Udělejte si rychlý kvíz a otestujte si, jestli je poznáte všechny.
Vajíčka se na první pohled tváří jako vítěz velikonočních kvízů. Bez vajec by Velikonoc nebylo a naopak. Jenže ona to není až tak úplně pravda a zrovna o Vánocích a před svátky si bez vajec také příliš „neškrtnete“. Neobalíte kapra, nevyrobíte cukroví, nedozdobíte chlebíčky a nepřipravíte bramborový salát. Tedy ne všichni, ale většina z nás. Vejce jsou prostě nad zlato po celý rok a nyní to platí i pro naše peněženky.
Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
