Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.

Jak sanovat zahradu zasaženou povodní. Co je nejdůležitější a co se vyplatí nepřehlédnout

Jak sanovat zahradu zasaženou povodní. Co je nejdůležitější a co se vyplatí nepřehlédnout

Nejmenší problém mohou pro zahrady představovat přívalové deště, pokud voda pouze spadne na plochu vaší zahrady, nebo rychle steče z nejbližší okolní nekontaminované přírody. Povodeň s nánosy toxického bahna v zahradě je však problémem vážným. Navíc toho po ní v zahradě často mnoho nezůstane a z těch rostlin, co zbydou, je třeba mnohé zničit dodatečně. V každém případě dovede napáchat velké škody jak přívalový déšť, tak povodeň. Jak sanovat postiženou zahradu?

Octomilky teď mají mejdan. Jak ukončit jejich rojivé hemžení?

Octomilky teď mají mejdan. Jak ukončit jejich rojivé hemžení?

Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?

Přivezli jste si domů nepříjemný suvenýr jménem štěnice? Máte problém!

Přivezli jste si domů nepříjemný suvenýr jménem štěnice? Máte problém!

Štěnice bohužel patří k nejobtížnějším parazitům, jací se vám doma mohou vůbec objevit. Množí se rychle, nekontrolovaně. A v podstatě vás vystěhují. Jediným možným řešením je přivolání firmy, která se zabývá dezinsekcí, spoustu věcí přitom budete muset vyházet, spálit, prostě zničit. Hlavně matrace.

Věci, které jste o vosách vědět možná ani nechtěli

Věci, které jste o vosách vědět možná ani nechtěli

Lezou vám drze do pití, chtějí ochutnávat z vašeho talíře a místo poděkování se vám odmění žihadlem. Vosy se, alespoň podle zpráv v domácích médiích se letos staly prvořadým problémem. Počasí jim totiž skutečně přeje, potravy dosud měly dost a dobře se množí.

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.

Deratizace měst? Krysí antikoncepce vypadá dobře na papíře, ale jinak je to propadák

Deratizace měst? Krysí antikoncepce vypadá dobře na papíře, ale jinak je to propadák

Překrásná historická města i velkolepé moderní metropole často trpí problémem, s nímž se veřejně raději nechlubí. Kanalizace, chodníky a opuštěné stavby tu zabydlují nezvaní hosté. Hlodavci. V Evropě spíše potkani, jinde se až nepříjemně dobře daří krysám. Co s nimi? Že ne každé deratizační řešení je v takové situaci spolehlivé dokládá i případ návnad s antikoncepcí.