Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.
Hmyz jako komáři, včely, vosy a blechy, nejrůznější pavouci a pavoukovci jako klíšťata, dokážou překrásný letní den změnit v nepříjemný nebo znepokojivý zážitek. To když si po návratu všimnete nápadného zarudnutí, svědění nebo „záhadné“ vyrážky na své kůži. Co se to na vás vyřádilo, kdo vás kousnul a poštípal? Dá se říct, že typ svědění, jeho intenzita a vzhled štípance vám mohou napovědět, jaký hmyz se na vás podepsal. Jak je od sebe rozeznat a kdy si skutečně začít dělat starosti?
)
Co vás kouslo?
V klidu můžete být u komárů, kteří si na vás budou chtít pochutnat asi nejčastěji. Příznaky jejich zásahu jsou zarudnutí, mírný otok a docela intenzivní svědění. Samo kousnutí, onen svědivý štípanec, obvykle zmizí samo během tří dnů. A jaká péče se při nich doporučuje? Omýt postižené místo mýdlem a vodou, při silném svědění použít chladivý obklad a lokální antihistaminika.
Bodavé setkání s vosou nebo včelou obvykle nepřehlédnete, takže u určování původce štípance budete mít méně práce. Příznakem je okamžitá (intenzivní) bolest, mírné zduření, intenzivní pálení. Po včelách často zůstává v ráně odtržené žihadlo s jedovým váčkem, po vosách nikoliv, ale svůj útok mohou opakovat. Co s tím? Pochopitelně poté, co se vzdálíte od nazlobeného roje? Odstraňte žihadlo, přiložte led. Při lokální reakci užijte antihistaminika a opatrněji sledujte možné známky alergické reakce.
)
Co se naopak přehlédne skoro vždy, je kousnutí klíštětem. Cítit to nejde, a proto často unikne pozornosti. Po odpadnutí klíštěte může zůstat červená skvrna ve tvaru terče. Klíště se neodtrhává, ale odstraňuje se pinzetou. Bez kroucení nebo mačkání. Nic jako proti směru nebo po směru hodinových ručiček. Postižené místo dezinfikujte a sledujte „pacienta“. Pokud se v dalších dnech vyskytnou horečky nebo vyrážky, budete mít asi problém.
)
Blechy. Myslíte ty psí, které prý na člověka nejdou? Ale jděte. Blecha je prevít a terč si nevybírá. Příznakem kousnutí bývají malé červené skvrnky, které se často vyskytují ve skupinkách. Zatímco klíště vás nejspíš kousne pod oblečením, v záhybech kůže, bleší kousnutí je soustředěno tam, kde končí vaše oblečení: nad ponožkami, nad límcem. Vyvolává intenzivní svědění. Vyrážka může přetrvávat několik dní a kvůli svědivosti hrozí sekundární infekce při škrábání. Doporučením je omýt místo mýdlem a vodou, při silném svědění použít lokální antihistaminika. A hlavně je třeba začít pátrat po zdroji. Tím mohou být domácí mazlíčci nebo textilie.
Doma je skoro určitě nemáte, ale během prázdninových dovolených na ně můžete narazit až překvapivě snadno. V postelích ne až tak dobrých hotelů a v různých bungalovech se totiž štěnicím líbí. Příznakem kousnutí štěnice bývají vícečetná, těsně seskupená kousnutí – obvykle dva zásahy vedle sebe, jako od miniaturního upíra. Co s tím? Omýt postižené místo, použít lokální antihistaminika. A nejspíš změnit hotel. Pozor, ať si tyhle mazlíčky s kufry neodstěhujete k sobě domů.
)
Citelné kousnutí, které v bolesti neustává. Protože se mravenec svými kusadly pevně drží vaší kůže dál. Jau! Navíc jde zpravidla o úrok koordinovaný. Když se posadíte někde na pařezu, nic zlého netuše, mravenci se na vašem těle nejprve rozmísťují a zaútočí společně v jeden moment. To je pak tanec plný otřepávání. Kousance od mravenců naštěstí bolí sice intenzivně, ale jen krátce. Po pár hodinách se připomenou znovu, jako svědivý moment. Co s tím? Kromě chlazení? Nesedat si do mraveniště.
)
Pavouci? Není to problém, na který by se dalo v Česku běžně narazit, i když pár druhů pavouků schopných nepříjemně kousnout u nás už žije. Pro pavoučí kousnutí je typická místní bolest a zarudnutí, někdy s viditelnými dvěma vpichy od kusadel. Neděje se nic, ale při nekróze, horečce nebo celkové nevolnosti je třeba vyhledat lékaře.
Jestli někdo umí udělat z romantického večerního posezení na trávě před chalupou peklo, jsou to muchničky. Co to je? Takové černošedé nic se žlutavými skvrnkami. Malinký tvoreček, který po sobě zanechává drobné krvavé ranky. Které krvácí dál, nepřetahují se strupem. A svědí jako čert. Místo oteče a silně svědí, protože sliny muchniček obsahují agresivní látky (například histamin nebo hormony prostaglandiny). Co s tím? Dezinfikovat, chladit a případně podat antihistaminika.
A nakonec něco, co si spíš na dovolenou odvezete spolu s dětmi ze školy či školky. Vši. Mít za ušima v tomhle případě znamená silné svědění oblasti za ušima a na krku. Toto svědění je reakcí na sliny vší, které se dostávají do rány při sání krve. Škrábání může vést k podráždění pokožky, drobným ranám a v některých případech i k sekundární bakteriální infekci. Co s tím? Vši odstranit mechanicky i šamponem, přeprat oblečení a ložní prádlo.
)
Co dělat, aby to nesvědilo?
Ono je to vlastně pořád stejné. Otok a napínající se kůže se chladí. Babské rady, jako dát na štípanec kousek syrové cibule, klidně vyzkoušet můžete. Ale možná bude lepší se pro letošní sezónu vybavit trochu sofistikovaněji. Takže co jsou to vlastně ta antihistaminika, která tu tolikrát zazněla? Jedná se o chemické látky bránící organizmus před účinky alergenů.
Během alergické reakce tělo uvolňuje histamin, který má na svědomí většinu těch nepříjemných příznaků podráždění. A antihistaminika potlačí působení tohoto hormonu, čímž se postarají o zklidnění. Volně v prodeji je celá řada antihistaminik, speciálně navržených kvůli potlačení těch nepříjemných kousnutí a štípanců.
)
Bodnutí a kousnutí hmyzem jsou v létě běžná. Nelze jim zcela předejít, ale je důležité vědět, jak je rozpoznat, jak na ně správně reagovat a kdy vyhledat odbornou pomoc. Mezi ty nejzávažnější komplikace patří těžká alergická reakce (anafylaxe): obtíže s dýcháním, otok rtů a víček, závratě, ztráta vědomí. Může nastat zpravidla po bodnutí včelou či vosou. To je případ pro záchranku.
Další velkou komplikací může být infekce. Výrazné zarudnutí, otok, pálivé teplo na postiženém místě, výtok hnisu, případně horečka. To je práce pro lékaře, možná dojde na léčbu antibiotiky. A pokud jde o klíšťata? Ta mohou přenášet celou sérii nepříjemných onemocnění. Klasikou z arzenálu hrozeb je například lymeská borelióza. Projevuje se horečkami, bolestmi svalů a kloubů několik dnů po kousnutí. I tady je to na lékaře.
Zdroj: TheConversation.com, webmd.com, Prevention.com
