Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.
Óda na bílou netkanou textilii
Každý rok radí zahradníci, aby se teplomilná zelenina vysazovala ven až po ledových mužích (Pankrác, Servác a Bonifác – 12. až 14. května). Jde o lidovou pranostiku, která se dostala svou pravidelností i do učebnic, může se v čase posouvat, a která jednoduše říká, že na jaře se vrací přízemní noční a ranní mrazíky. Pro papriky, okurky, rajčata, lilky, cukety, dýně a další obvykle plodovou zeleninu, která nesnáší nízké teploty, je to špatná zpráva. Všechny sazenice by se ještě měly od večera do rána krčit alespoň v nevytápěném skleníku pod vrstvou bílé netkané textilie. A když už je po půlce května přesadíte na venkovní záhony, prvních několik týdnů se ještě může vyplatit večerní přikrývání „netkankou“.
)
O mrazu, energiích, ztrátách a dotacích
Hrozba náhlého poklesu nočních a ranních teplot je nepříjemná pro spoustu rostlinných druhů, nejen pro teplomilnou zeleninu. V zahradě nám letos například úplně zmrzla jedna hortenzie (nevadí, obrazí od kořenů), pomrzly motýlí keře a květy třešně změnily barvu na odstíny shnilých hrušek. Mráz spálil konce větviček jinanu dvoulaločného pěstovaného jako keř na podsadě, z hortenzií se nízké teploty dotkly vlastně všech. Kupodivu se asi nic nestalo růžím. Jarní mrazíky něco zničí každý rok. Je to zřejmě jakási úlitba přírodě, počasím vynucená obětina, kterou ovšem musíme my lidé ihned vyjádřit čísly. Existuje přece pojištění, dotace a naši úředníci by nám měli pomoci. Ovocnáři vyčíslují, kolik je stály všechny ty ohně a mlžení a kolik z toho museli zaplatit na mzdových nákladech, palivech a energiích, o svá práva se přihlásí každý pěstitel, pro kterého je pěstování rostlinstva obživou.
)
Žádný homo sapiens, český druh „zahrádkář paličatý“
Jenže běžnému zahrádkáři žádnou škodu na jeho rostlinách, do kterých pravidelně vrážel svůj čas (plus pot, mozoly i peníze), nikdo nenahradí. Musí si každý rok poradit sám. Český zahrádkář má však jednu nemilou vlastnost, vlastně dvě, je paličatý až hrůza a je nepoučitelný. Z toho pak plyne, že každý ví všechno mnohem lépe než všichni ostatní okolo. S rostoucím věkem tyto rysy dominují. Ve finále pak dochází až k velmi humorným situacím, například vyklepávání sazenic cuket z kelímků a přesazování na venkovní vyvýšený záhon za denních teplot +5 °C (vyžadují stabilních nejméně +15 °C a na noc raději zakrývání). Technologie výsadby může vypadat třeba tak, že paličatý zahrádkář, který si zrovna usmyslel cukety přesadit, z kořínků důkladně oklepává o kámen veškerou hlínu, pak sazenice sází do země, přihrnuje a zalévá. Do několika hodin je po nich.
)
Prospěšní oři něco stojí
Jiný zahrádkář se vrací potřetí do zahradnictví pro ty samé sazenice v úplně stejném počtu, i když provedl výsadbu technologicky správně. Zahradnice se potutelně usmívají, ušklíbají, šťouchají do sebe. Jedna si neodpustí poznámku: „Jo jo, třikrát, Pankrác, Servác a Bonifác. Jenomže oni se můžou klidně scházet po týdnech jako švábi na pivo, tři dny to netrvá…“ A pak si ten samý zahrádkář přijede v následujícím roce pro sazenice opět třikrát a za rok znova. Jak vidíte, byť není takový zahrádkář kryt žádnou pojistkou, dotací ani vládou, nemá problém si totéž kupovat opakovaně. Těžko můžeme jeho konání nazývat snahou o potravinovou soběstačnost, jde o bohapusté mrhání penězi. Ale jde také o koníčka – a tito obrazní oři jsou v našich životech prospěšní. A také vždy něco stojí.
Nemrznoucí rady pro paličaté zahrádkáře:
- Když vám soused řekne, že už je třeba zajet pro sazenice, podívejte se do kalendáře, udělejte si kávu a nechte ho nervózně pobíhat po zahradě.
- Když vás manželka popichuje, že je už duben a vy ještě nemáte papriky, rajčata a okurky, přivezte jí sazeničky salátu a semínka ředkviček.
- Nejezděte do zahradnictví od konce března každý den s otázkou, jestli už mají ty sazenice paprik. Udělejte to nejdříve 15. května.
- Když už venku na jaře něco vysadíte nebo vysejete, zakrývejte to na noc bílou netkanou textilií. Nějaké ty kameny a kousky cihel určitě najdete. Textilie musí zůstat u země i za silnějšího větru.
- Předčasně zakoupené sazenice (cca do 15. 5.) teplomilné zeleniny a jiných teplomilnějších druhů rostlin držte v teple, ideálně ve vytápěné zimní zahradě, nebo alespoň pod bílou netkankou v nevytápěném skleníku.
- Pozorujte stále teploměr a předpovědi počasí. Profesionální zemědělci komunikují přímo s meteorology.
- Když už se rozhodnete dát teplomilnou zeleninu ven (na venkovní záhony), ještě raději rostliny na noc zakrývejte netkankou, trvat to může i nějaký týden. Na venkovní teploměr se dívejte hlavně večer, v noci a brzy ráno.
- Pokud vám něco pomrzlo a sousedovi ne, může být rozdíl ve vlastnostech konkrétní odrůdy (kultivaru). Šlechtí se variety odolné vůči chladu, suchu, některým chorobám apod.
- Když v médiích bijí na poplach, že bude v noci mrznout, a že by to mohlo postihnout nejhůře ovocnáře, zakryjte netkankou hlavně jahodníky a choulostivější okrasné trvalky, které si už vytvořily nad zemí značnou rostlinnou hmotu. Všechno ostatní by ještě mělo být v teple, nebo mrazu odolat. Bohužel ovocné dřeviny nezachráníte, profesionální postupy ochrany sadů jsou náročné a také dost drahé. Když nevíte, jak na to, obvykle napácháte více škody než užitku. Buď budete mít své plody, například třešně, nebo ne. Obalit se dají netkankou pouze mladé (malé) sazenice ovocných dřevin a keře.
- Při internetovém studiu zaručených babských triků se nad každým pořádně zamyslete. Mám podezření, že mnohé cílí na důvěřivce, kteří pak zásobují internet historkami k popukání. A prodej reklamy „jede“ na váš úkor…
)
)
)
)
)
)
Co smí do země až po zmrzlých mužích
Mohli bychom nyní vysypat z rukávu nějaký ze zaručených triků, třeba jak vytvořit tunel z kovových oblouků zapíchnutých do země a netkanky, do kterého vložíte v pravidelných rozestupech nádoby s horkou vodou. Ne, nedělejte to, zbytečně se budete tahat s desetilitrovými kbelíky a konvemi. Pomoci to může, ale je otázka, jestli za to stojí vykonaná námaha. To byste rovnou mohli mezi nezakrytými rostlinami dělat ohýnky a většinu zničit popálením. Dobré je ale vědět, jaké rostlinné druhy by měly jít do země až po „zmrzlících“.
)
Po ledových mužích (12.–14. května) a uplakané Žofii (15. května) by půda již měla být dostatečně prohřátá a riziko ranních mrazíků minimální. Od půlky května proto můžeme vysazovat ven do volné půdy nebo truhlíků všechny teplomilné druhy rostlin, které se u nás obvykle pěstují jenom jako jednoletky, i když ve své domovině jednoleté být nemusí. Před samotnou výsadbou je ale dobré sazenice postupně otužovat, to znamená vynášet je ven na několik hodin denně a držet je ve stínu, aby si zvykly na přímé slunce a vůbec venkovní klima. A po výsadbě ještě nějakou dobu na noc zakrýváme sazenice netkankou. Pro jistotu.
)
Z plodové zeleniny můžeme vysazovat rajčata, papriky, lilky a okurky (salátovky i nakládačky), tykve (cukety, dýně a patizony) a melouny (vodní i cukrové). Z dalších druhů jsou to fazole (keříčkové i popínavé), kukuřice a celer. Z okrasných rostlin vysazujeme muškáty (pelargonie), surfinie a petúnie, fuchsie, lobelky a bakopy, afrikány (aksamitníky), lichořeřišnice, ostálky (zinie), jiřiny (hlízy i sazenice) a begonie. Letnit můžeme pokojové rostliny, citrusy, oleandry a další druhy. Z bylinek může ven teplomilnější bazalka, majoránka a rozmarýn.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
Kvíz: Jaký jste zahradník?
Máte "zelené prsty", jak říkají Angličané, nebo spíš obě ruce levé?
