Trocha kravského hnoje se dá posbírat i na pastvině, na louce (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 11 fotek

Hnojiva nemusíte složitě vybírat v obchodě a utrácet za ně peníze. Většinu z nich už máte k dispozici přímo na své zahradě. Stačí je jen začít vnímat trochu jinak. Kompost, listí, posekaná tráva nebo třeba hnůj totiž nejsou odpad, ale plnohodnotné zdroje živin.

Co v článku najdete

Musíme hnojiva kupovat?

„Hlavně aby to dobře rostlo,“ říkáme si většinou, když mezi regály v obchodě hledáme to nejlepší hnojivo pro zahradu. Nic překvapivého na tom není. Hnojiva nehledáme proto, aby nám to rostlo špatně nebo nerostlo vůbec. Je to přímočaré, jednoduché myšlení. Vybereme, koupíme a ono to pomůže. Jenže až příliš často přitom zapomínáme na to, že taková podpůrná hnojiva pro zahradu mezi regály vlastně hledat vůbec nemusíme. Ani je někde kupovat.

Prodej zahradních hnojiv (Zdroj: Shutterstock)
Prodej zahradních hnojiv (Zdroj: Shutterstock)

Zdravá půda a krásná, produktivní zahrada

Proč? Protože je nejspíš celou dobu máme k dispozici. Vážně, na zahradě už to všechno máte. Jen se to možná na první pohled úplně jako hnojivo netváří. Má totiž přírodní, řekněme organické balení. Ale ve výsledku nefunguje o nic hůř než odborně namíchané přípravky. S pomocí takových „domácích“ hnojiv můžete udržovat celou zahradu, bez potřeby mnoha, pokud vůbec nějakých, externích vstupů. Navíc používáním těchto nabízejících se zdrojů můžeme udržovat zdravou půdu a zachovat zahradu krásnou a produktivní, aniž bychom museli utrácet peníze za komerční produkty.

Stačí rozmístit... (Zdroj: Shutterstock)
Stačí rozmístit... (Zdroj: Shutterstock)

Kompost je základ

Která že hnojiva to jsou? Můžete to brát jako malé opakování na začátku sezóny, protože s většinou z nich se jistě už dobře znáte. Jedničkou je totiž domácí kompost. Ten je jednou z nejdůležitějších metod, jak recyklovat živiny na zahradě a udržet zdravý půdní ekosystém. Z odpadu, nevyužívaných částí, zbytků a třeba i plevele, děláte něco s přidanou hodnotou. Vracíte živiny do půdy, z ničeho děláte něco. Vypadá to jako věda, ale není. Kompostování není nijak složité. A sympatické na něm je, že jde o proces, který probíhá neustále i bez našeho zásahu.

Kompost je základ (Zdroj: Shutterstock)
Kompost je základ (Zdroj: Shutterstock)

Můžeme kompostovat přímo na místě, mezi záhonky, v systémech bez rytí. Můžete mít jednoduchou hromadu nebo kompostér pro studené kompostování. Proces lze také urychlit pomocí teplého kompostování. Dá se to celé vylepšit tím, že kompostovaný odpad rozmělníte. Anebo že ten rozkládaný substrát vložíte do kompostovacího bubnu. Nebo si vypomůžete zapojením speciálních kompostovacích žížal, vermikompostováním. Možností a variant je spousta.

Pomalu se uvolňující hnojivo pro rostliny

U všech ale platí, od té nejjednodušší hromady po ten nejkomplexnější systém, že je to vždy vlastně o tom samém. Získat jednoduchým procesem přirozeného rozkladu skvělý zdroj organické hmoty, která doplňuje živiny v půdě a funguje jako pomalu se uvolňující hnojivo pro rostliny.

Kvalitní kompost je nejdůležitější (Zdroj: Shutterstock)
Kvalitní kompost je nejdůležitější (Zdroj: Shutterstock)

Listovka i zelený mulč

A co tam máme dál? Dvojkou v pořadí je listovka. Skvělý zdroj živin pro rostliny, výborný půdní „zlepšovač“, jehož zásoba se vám každý rok znovu a znovu obnovuje. Jde o částečně rozložený materiál vytvořený z podzimního listí, které se shromáždí a nechá rozkládat. Rok nebo dva. Rozprostření listovky na půdě nebo její použití jako vrchní vrstvy v květináčích a nádobách usnadňuje postupné uvolňování živin z materiálu nahlodaného rozkladem. Materiálu nadupaného energií, kterou rostliny mohou průběžně přijímat.

Listovka (Zdroj: Shutterstock)
Listovka (Zdroj: Shutterstock)

Do třetice se nevyplatí zapomínat na mulčovací materiály. Kromě „hnědých“ organických materiálů, jako je kompost a listovka, se vyplatí myslet i na „zelený“ mulč, tedy posekaný rostlinný materiál. I ten hraje významnou roli při udržování úrodnosti a podporování zdravého růstu celé zahrady. Zelené listnaté materiály, jako je posekaná tráva nebo čerstvé listy rostlin – dokonce i plevel, který se poseká a nechá na povrchu půdy – se rozkládají a vracejí živiny zpět do systému.

Některé rostliny dokážou shromažďovat určité živiny a ukládat je ve svých pletivech. Tyto rostliny mohou být obzvlášť účinné jako mulč v konkrétních situacích – například při řešení nedostatku živin v určitých částech zahrady nebo při dodání konkrétní živiny rostlinám, které ji potřebují. Přizpůsobení mulče typu půdy a pěstovaným rostlinám pak pomáhá hnojit zahradu přirozeně a velmi efektivně.

Využít lze i zelené listnaté materiály (Zdroj: Shutterstock)
Využít lze i zelené listnaté materiály (Zdroj: Shutterstock)

Tekutá hnojiva účinkují rychleji

Zmínit pochopitelně musíme i tekutá rostlinná hnojiva. Ne, žádná kupovat nemusíte. Ze zbytků organických materiálů, odpadu anebo meziproduktů při vzniku kompostu (proto je jednička) si vlastní tekutá hnojiva můžete vyrobit sami.

Slouží ovšem k jinému účelu než mulč z organické hmoty. Zatímco mulč anebo kompost uvolňují živiny pomalu, tekutá hnojiva je rostlinám zpřístupňují mnohem rychleji. Pro rostliny je takové hnojivo okamžitou vzpruhou. Jsou obzvlášť užitečná při pěstování v květináčích a nádobách, ale mohou zvýšit výnosy i na záhonech. Opět je důležité přizpůsobit typ tekutého hnojiva potřebám konkrétních rostlin – například zvážit, zda potřebují hnojivo bohaté na dusík, vyvážené anebo s vyšším obsahem draslíku.

Bylinná, nejčastěji kopřivová jícha, účinné tekuté hnojivo s okamžitým účinkem (Zdroj: Shutterstock)
Bylinná, nejčastěji kopřivová jícha, účinné tekuté hnojivo s okamžitým účinkem (Zdroj: Shutterstock)

Dobře vyzrálý hnůj

A na závěr nesmíme opomenout ani dobře vyzrálý hnůj. Připouštíme, že ten už dnes asi nemusí mít doma na zahradě každý. Ale povětšinou platí, že ti, co chovají hospodářská zvířata, se obvykle nebrání dodání hnoje, mají ho nadbytek. Pro ně je to často odpad k zavážce. Pro vás je to ovšem hodnotný poklad. Zajímavý přitom není jen jakostní koňský hnůj, svou kvalitu má i fosforem nadupaný trus drůbeží (a pro kompostování se jako přídavek docela hodí králičí trus). Porozhlédnout se někde po okolí po takovém zdroji není vůbec k zahození.

Vyzrálé chlévská mrva připravená na využití v zahradě (Zdroj: Shutterstock)
Vyzrálé chlévská mrva připravená na využití v zahradě (Zdroj: Shutterstock)

Co z toho tedy plyne?

Jistě, v regálech zahradnických potřeb a různých hobby obchodů narazíte na přepestrou škálu nejrůznějších hnojiv, z nichž si můžete vybírat. Ale v zásadě z nich většinu můžete nechat být. Protože si docela snadno dokážete stejně kvalitní hnojiva vyrábět i vy sami. Nepotřebujete k tomu žádnou chemičku ani rafinérii, postačí vám docela obyčejný kompostér nebo pár pytlů na listovku.

Králičí hnůj (Zdroj: Shutterstock)
Králičí hnůj (Zdroj: Shutterstock)

Zahradní hnojiva tak nemusíte složitě hledat ani kupovat. Většinu z nich máte doslova na dosah. Kompost, listí, rostlinné zbytky nebo živočišný hnůj nejsou odpad, ale plnohodnotné zdroje živin, které dokážou dlouhodobě udržet půdu zdravou a úrodnou. A právě v tom je jejich největší síla – v jednoduchosti a přirozeném koloběhu, který funguje bez zbytečných složitostí i bez chemie.

Zdroj: TreeHugger.com, ČeskéStavby.cz

Slepičince, stačí naložit do vody, nechat kvasit a na konec pořádně zředit (Zdroj: Shutterstock)
Slepičince, stačí naložit do vody, nechat kvasit a na konec pořádně zředit (Zdroj: Shutterstock)