Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.
Nemusíte být vyznavačem celostních postupů nebo fanouškem ajurvédské medicíny, abyste v případě nachlazení přednostně místo prášků sáhli po zelené lékárně. Přírodní medicína totiž dokáže mnohé. Jen pozor na vedlejší účinky. Nadměrná konzumace zázvoru, kurkumy nebo skořice totiž může ovlivnit efekt léků na předpis.
Lidstvo kolem nás si můžeme škatulkovat různými způsoby. Tím méně konfliktním by pak mohlo být rozdělení na ty, co si dopřávají sprchu ráno a ty, kteří se do ní vydávají spíše navečer. Podíváme se na to, která doba je pro sprchování nejvhodnější, z netradičního úhlu pohledu. Mikrobiologického hlediska.
Dá se hospodařit na balkoně o pár metrech čtverečních? Samozřejmě. A i když z toho nebudou plné koše úrody ani úspory, pro tisíce nadšených pěstitelů to má nevyčíslitelnou hodnotu. Proč na ně mnozí nahlížejí s úsměšky a co ve skutečnosti hledají v kousku hlíny za oknem?
Krize životního prostředí, klimatické změny nebo globální oteplování. Ani jedno z toho neustalo jen tím, že se v novinách udělalo místo pro titulky zpráv o až absurdních počinech amerického prezidenta. Negativní jevy, které nás strašily ještě před pár lety, pořád pokračují. A spolu s nimi pokračuje debata o tom, jak nacházet na staré problémy nová řešení. Je třeba možné vyrábět BIO BETON?
Máte neposekaný trávník, popelnici po svážení odpadů vstrčenou nešikovně do chodníku a kytky za okny zvadlé? Také se snadno pozná, že máte připojení na satelit, dvě osobní auta, sítě proti komárům jen v oknech do ložnice a nemožný barevný vkus pro výběr omítky na fasádě. Jak to víme? Jednoduše. Podívali jsme se na to v Google Street View. A vy můžete přemýšlet, jestli vám to přijde v pořádku. Co?
Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?
Skoro to připomíná začátek anekdoty: „Když se potká stavební firma, výrobce stavebních materiálů a architekt…“ Tentokrát to ale není vtip, protože rostoucí emise ve stavebnictví jsou docela vážné téma. A zmíněná trojice dala dohromady své expertní znalosti, aby na trh uvedli inovativní, emise snižující produkt.
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.