Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.
Na rohu Sedmé avenue a Christopher Street na Manhattanu leží kousek země, na který se sotva vejde židle. Přesto má hodnotu milionů. Takzvaný Hessův trojúhelník je nejmenší soukromou parcelou v New Yorku. A také pomníkem podivného vzdoru vůči městské radnici.
I tady by příběh zajímavého projektu mohl začít pohádkovým: „Byl jednou jeden dům“. Jde totiž o dům, který si vysloužil neméně pohádkové umístění, na břehu řeky v Sainte-Anne-de-Bellevue v kanadském Montrealu. A rovněž i patřičnou historii.
Ničivé povodně ve Vietnamu nezastaví hráze ani to, že místo nafťáku pojedete do práce elektromobilem. A lidé, které tam velká voda připravuje o živobytí, potřebují řešení hned. Architekti ze studia CTA jedno takové navrhují.
Hledět pozitivně do roku 2026 asi není úplně snadné. Architekti, kteří stojí za projekty nových mrakodrapů, ale s nadějí oči k nebesům upírají. Jaké stavby mají letos vyšplhat do oblačných výšek? Velká očekávání pro letošní rok se pojí se zeměmi, které si zpravidla s mrakodrapy úplně nespojujeme. Například s Kanadou, Pobřežím Slonoviny anebo Albánií.
Co s kamenolomem, který dosloužil svému účelu? Pro švédský vápencový lom Draggängarna našli jeho majitelé docela nové využití. Umělecké, povznášející, přestože se těžební jáma noří šedesát metrů pod terén. Vznikla tu unikátní divadelní aréna, amfiteátr.
Tradiční japonská architektura se po katastrofách 20. století musela vyrovnat s přísnými požárními regulacemi a přechodem od dřeva k betonu. Projekt House M od studia Analogue ukazuje, jak lze tento „betonový kompromis“ citlivě rekonstruovat a znovu propojit s archetypem japonského rodinného domu.
Nejdůležitějším prvkem této rekonstrukce nebyla samotná stavba, ale zahrada, která ji obklopuje. Majitelka detroitské rezidence vtiskla krajině během čtyř dekád osobitý charakter a architekti ze studia Disbrow Iannuzzi jej promítli do nové podoby domu.
Švýcarské federální laboratoře pro materiálové vědy a technologie, známější spíše než pod tímto předlouhým názvem akronymem EMPA, zabodovaly ve vývoji speciálních proti-hlukových bariér. Akustických izolačních prvků, které vynikají v pohlcování hluku dopravy, a přitom samy nezaberou moc místa.
Rekonstrukce městského bytu může být víc než jen citlivou obnovou historického prostoru. Může se stát manifestem práce s barvou, světlem a strukturou. V jednom z pařížských bytů se architekti rozhodli opustit tradiční neutrální paletu a využít barvu jako plnohodnotný nástroj formování prostoru.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
