Domácí mazlíčci na cestách. Jak s nimi absolvovat letní dovolenou, aby netrpěli?

Domácí mazlíčci na cestách. Jak s nimi absolvovat letní dovolenou, aby netrpěli?

Cestování je dobrodružstvím především pro nás lidi. A to ještě ne pro každého. Pro domácí mazlíčky, tedy na mysli mám hlavně pejsky, se může letní dovolená stát utrpením. Už jen proto, že je vláčíme do exotických končetin, kde se neumí orientovat, nepoznají mnohá nebezpečí a také trpí vysokými teplotami, dokonce v kombinaci s úmornou vzdušnou vlhkostí. Co ale dělat, když se přece jen rozhodnete vzít psíka proti jeho vůli s sebou?

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?
Kvíz

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Potravinová soběstačnost je cestou Česka do Guyany. Proč?

Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.

Biodynamické zemědělství přepálilo start. Organický kumšt pomíchalo s magií

Biodynamické zemědělství přepálilo start. Organický kumšt pomíchalo s magií

Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.

Strunovec. Děsivý vetřelec, který vyžírá, ovládá a zabíjí své hostitele

Strunovec. Děsivý vetřelec, který vyžírá, ovládá a zabíjí své hostitele

Tasemnice, škrkavka, roup, motolice. Zní to jako nějaké čarodějné zaříkávadlo, které na nás má přinést pohromu. A přidat můžeme ještě slovo strunovec. Jediný rozdíl mezi ním a předchozími střevními parazity je v tom, že tento vetřelec nesužuje lidské orgány a zdraví. Ale pokud by mohl, a že naštěstí nemůže, protože v těle člověka uhyne, vyžral by nás zevnitř, ovládal a nakonec donutil, abychom se zabili utopením. Jako to dělá se svými hostiteli z řad hmyzu, měkkýšů a korýšů. Opravdu není o co stát, ale nebojte se, pro lidské tělo je opravdu neškodný, stejně tak pro vaše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata.

Kompostovat kočičí trus můžete, ale jen na vlastní nebezpečí

Kompostovat kočičí trus můžete, ale jen na vlastní nebezpečí

Že tam jednou musíme všichni? To neplatí jen pro lidi, ale také pro kočky. S tím, že kočky domácí tam zpravidla musí jednou až třikrát denně. A byť některé micky stahují průměr, když chození na toaletu odbývají obden, nic to nemění na tom, že po jednom až čtyřech týdnech je třeba obsah kočičího záchodu vyměnit. Tehdy ovšem nastává čas na otázku klasiků. Kam s tím?

Jedovaté druhy pokojovek, které jsou nebezpečné domácím mazlíčkům

Jedovaté druhy pokojovek, které jsou nebezpečné domácím mazlíčkům

Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.

Tvrdá věda kolem vajec natvrdo. Jak je zbavit skořápky?

Tvrdá věda kolem vajec natvrdo. Jak je zbavit skořápky?

Naprostá banalita, chtělo by se říct. Ale jestli jste se více než jednou pokoušeli oloupat, zbavit skořápky, vejce uvařená „natvrdo“, možná jste zjistili, že to někdy může být docela nervy napínající kumšt. Proč? Zatímco napoprvé to jde třeba hladce a bez námahy je vyloupnete, jindy se skořápka nepoddajně drží tuhého bílku, který trhá.

Motýli. Rozeznáte v našem kvízu vybrané druhy denních a nočních motýlů?
Kvíz

Motýli. Rozeznáte v našem kvízu vybrané druhy denních a nočních motýlů?

Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?

Netradiční bydlení s kočkami na tchajwanský způsob

Netradiční bydlení s kočkami na tchajwanský způsob

Život se zvířecím mazlíčkem volí raději než život s lidským protějškem nemálo z nás. A právě těm, kteří se rozhodli dát přednost bydlení s kočkami, je tahle realizace určená. Architekti ze studia AODADesign se pokusili vytvořit dokonalé zázemí pro lidi a kočky v jednom bytě.

Zákony jsou pro kočku. Vlastně nejsou, toulavé kočky nemají práva

Zákony jsou pro kočku. Vlastně nejsou, toulavé kočky nemají práva

Ze všech koček, co se u nás doma objevily za posledních 20 let, byla naprostá většina nalezenci. Přišly a měly štěstí, i když byly některé ve zbědovaném stavu, díky péči se vylízaly z nejhoršího a začaly prosperovat. První, co jsme vždy udělali, byla návštěva veterináře, zaléčení nemocí a poté kastrace a očkování. Nemá smysl řešit každou chvíli, co s koťaty, stejně by většina z nich skončila na ulici, i když si pro ně někdo přijede… Vsaďte na to, že si kotě nechají...

Kvíz: Stěhovaví ptáci. Poznáte, kteří se k nám právě vracejí?
Kvíz

Kvíz: Stěhovaví ptáci. Poznáte, kteří se k nám právě vracejí?

S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?