Architekturu měst už z principu dotvářejí prvky, které jsou určeny lidem. I proto je počin německé fotografky a designérky Brigitte Schusterové hodný malé chvilky pozornosti. Přichází totiž se zajímavým „objevem“ ze Švýcarska. Potvrdila a zdokumentovala zde celou sérii prvků netradiční architektury, která lidem primárně neslouží. Žebříky pro kočky.
Český svaz včelařů, z. s., varuje včelaře i veřejnost před šířením invazní sršně asijské (Vespa velutina). Tento obávaný dravý hmyz představuje přímou hrozbu pro tuzemská včelstva, která dokáže masivně lovit a zcela zdecimovat. V současnosti probíhá intenzivní pátrání po hnízdě na Mělnicku, na kterém se podílejí odborníci i Hasičský záchranný sbor.
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Na to, že jste četli něco o pastech v titulku, raději hned zapomeňte. K líčení nějakých nástrah na zloděje se české zákony nestaví vstřícně. Přesto svůj nemovitý majetek skrze cosi, co se dá velmi volně nazvat pastmi na zloděje, chránit lze. Čím a jak?
Srpen v zahradě, to už není jen tak nějaké poklidné léto. Je to vrcholná sezóna, kdy se vaše záhony mění v mix luxusní přehlídkové runwaye, nonstop baru, automatu koruna a mezinárodního letiště zároveň. A hlavními aktéry jsou motýli. Když se na ně podíváte blíž, zjistíte, že jejich chování až děsivě připomíná různé lidské typy, které potkáváte na dovolené nebo v práci. Pojďme si posvítit na jednotlivé polétavé výtečníky v našich zahradách. Přinášíme vám humorný letní seznam 24 hmyzích sousedů, které v srpnu na zahradě zaručeně potkáte, včetně jejich často bizarních dětí (housenek).
Mít dobré sousedy je k nezaplacení, ale mít za plotem vášnivého zahrádkáře vyžaduje specifickou sadu diplomatických dovedností. Pro člověka, který na svém pozemku tráví každou volnou chvíli, totiž záhonky nepředstavují jen zdroj obživy, ale posvátné území plné krve, potu a drahého kompostu. Jako správný zahradní stratég musíte vědět, že plot sice definuje hranici na mapě, ale mír na ní určuje každodenní ohleduplnost. Historie nás totiž učí, že i ty nejkrvavější konflikty často vznikly z drobných hraničních incidentů. Pokud se chcete vyhnout tiché opotřebovávací válce, která začíná ledovými pohledy a končí naschvály, vyhněte se následujícím pěti hlavním hříchům.
Myslíte si, že na vlastním dvoře si můžete dělat, co chcete, v lese patří vzduch i stromy všem a večerní zahradní party s přáteli je vaše ústavní právo? Chyba lávky, vážení! Český právní řád myslí na všechno a cesta od nevinného opečení buřta až po zbankrotování kvůli jedné přerostlé bříze bývá překvapivě krátká. Připravili jsme pro vás velkého průvodce po běžných i méně známých přestupcích, abyste namísto obecního či jiného úřadu raději přispěli do vlastního rodinného rozpočtu.
Návodů na to, jak se zbavit krtka, na internetu najdete víc než receptů na palačinky. Jenže na rozdíl od přípravy palačinek celá ta snaha o „zbavení se krtka“ smysl moc nedává. Krtek někde žít musí. A pokud si vybral zrovna vaši zahradu, je to ve skutečnosti spíš příjemný bonus než zásadní komplikace. Proč?
Všichni to dobře znáte. Investujete majlant do dokonalého anglického trávníku, načež váš čtyřnohý miláček během pěti minut usoudí, že nejlepším novým designovým prvkem je padesáticentimetrová kráterová zóna přesně uprostřed pozemku. Na místě, které shora zastiňuje obrovská trampolína. Místo neustálého (a předem prohraného) boje s přírodou a zvířecími instinkty ale internet ovládl nový trend: Barkitecture. Zjednodušeně řečeno jde o zahradní architekturu, kde jsou hlavními VIP klienty vaši mazlíčci. A ne, neznamená to, že máte udělat ze zahrady blátivé cvičiště. Barkitecture kombinuje zvířecí potřeby s vysokým estetickým standardem, takže sousedi nebudou koukat s hrůzou, ale se závistí.
Představte si našeho pravěkého předka. Kolem jeskyně mu běhali šavlozubí tygři, mamuti s náladou pod psa a jiná nebezpečná stvoření. Strach byl tehdy jeho nejlepší přítel – udržoval ho naživu a varoval před skutečnými predátory i jiným nebezpečím. Dnes ale panikaříme i z tvorů, kteří by nám mohli ublížit leda tak tím, že nám zaskočí v krku. Toxické housenky nočního motýla bourovčíka toulavého byste však nepozřeli. I jen pouhý kontakt vaší pokožky s jejich chloupky vám dovede pořádně zkazit náladu.
Jihočeské moře opět zažívá náročný vstup do letní sezóny. Strach rekreantů i místních obyvatel rozdmýchaly zprávy o záhadných, bleskových úmrtích několika psů a také hromadných zažívacích potížích studentů ubytovaných v jednom z tamních hotelů. Mezi lidmi se okamžitě začaly šířit spekulace: Je voda v Lipně otrávená? Může za to selhávající kanalizace, nebo toxické sinice? Odborné analýzy Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Krajské hygienické stanice ukazují, že realita je složitější – čelíme totiž dvěma zcela odlišným problémům, které spolu paradoxně nesouvisejí. V každém případě je v Lipně už delší dobu málo vody, což se na její kvalitě projevuje nejvíce.
Česká republika dlouhodobě čelí pověsti evropské velmoci v oblasti psích množíren. Obrovský byznys postavený na anonymitě internetu, maximalizaci zisku s minimálními náklady, touze lidí po levných štěňatech oblíbených plemen bez průkazu původu (PP) a utrpení zvířat však dostává zásadní legislativní zásah. Od července vstupuje v platnost povinná Centrální evidence psů. Řešení má mnoho příznivců, ale také odpůrců.
Při brouzdání internetem může mít zahrádkář nebo majitel profesionálně udržované okrasné zahrady pocit, že kdo nemá na svém pozemku hadník, ve kterém se to jen hemží užovkami, zmijemi a slepýši, nejde s dobou. Není „in“. Možná existují zástupy mladých maminek kupících hromádky klacíků, kamení a listí, aby jejich děti rozeznaly zmiji od užovky, těžko ale může soudného člověka uklidnit tvrzení, že zmijí uštknutí je sice nebezpečné, ale málokdy smrtelné. Nemusíte trpět ofidiofobií (strachem z hadů), abyste zmije na svém pozemku nechtěli. Jak toho ale dosáhnout? Hlavně nevytvářet prostředí, které je pro tyto hady ideální.
Hnojiva nemusíte složitě vybírat v obchodě a utrácet za ně peníze. Většinu z nich už máte k dispozici přímo na své zahradě. Stačí je jen začít vnímat trochu jinak. Kompost, listí, posekaná tráva nebo třeba hnůj totiž nejsou odpad, ale plnohodnotné zdroje živin.
Hmyzí hotely se staly symbolem péče o opylovače, jejich skutečný přínos je ale omezený. Jak ukazuje nedávný text na Ekolist.cz, běžně prodávané „domečky“ se slámou či šiškami pomáhají jen malé části hmyzu a často fungují spíš jako dekorace než účinné opatření na podporu biodiverzity.
V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.
Ještě než Írán začal expandovat do byznysu s tekutým černým zlatem, ropou, své bohatství odvíjel od zlata polotekutého, bílého. Holubího trusu.
Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.
S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?
V kanadském Vancouveru navrhla společnost Imu Chan Architecture dům pro klienty s velmi specifickým zadáním. Chtěli kompaktní bydlení pro sebe a pro své kočky. Místa ovšem bylo na stavební parcele jen minimum. A tak tu vzniklo obydlí o rozloze 65 metrů čtverečních.
Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?
Letošní rekordní ptačí hodinky se účastnilo rekordních téměř 40 000 lidí. Celkem bylo zaregistrováno 28 000 hodinových sčítání, při kterých dobrovolníci sečetli celkem více jak 800 000 ptáků. Jde o vůbec nejvyšší čísla ze všech osmi uplynulých ročníků. A jak to dopadlo? První pozice sýkory koňadry je nadále neochvějná, druhý kos černý však posunul sýkoru modřinku až na 3. místo a bohužel se také ukázalo, že ze zimních krmítek mizí zvonek zelený. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
