Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.
Škodí, je nebezpečný nebo snad užitečný? Než ho rozmáznete po stěně, přečtěte si o něm něco. Sice vám mezitím uteče, je totiž docela hbitý, ale nadlouho se vám neschová. Dorůstá totiž velikosti šesti až deseti centimetrů, takže je těžké ho ztratit nebo přehlédnout.
Jak jeho přídomek napovídá, v Česku původním druhem není. Za jeho domovinu se dají považovat sluncem prohřáté regiony na pobřeží Jaderského moře. K nám si našel cestu už před lety. Nejprve se nesměle zabydloval na jihu Moravy, kde jeho výskyt splýval s oblastmi pěstování vinné révy.
)
Poměrně záhy to lokalizované rozšíření ale porušil, a začal expandovat na území celého státu. Teď už je prakticky všudypřítomný. K nemalé nelibosti těch, kteří na něj narazí. Skutečně to není žádný drobeček, a vlnění jeho nožek spojené s poměrně rychlým pohybem mu na popularitě nepřidává.
Stejně jako jeho schopnost velmi citelně „štípnout“. To cvaknutí může být bolestivé méně i více. Protože disponuje jedem, který při obraně neváhá použít. A pokud se tento jed dostane pod vaši kůži – strašník je k tomu kusadly v přední části svého těla docela dobře disponovaný – bolí to podobně jako bodnutí včelou.
Což je něco, čím si kamarády mezi lidmi asi neudělá. Přitom by mohl.
)
Jed i rychlost pohybu totiž zpravidla nevyužívá k tomu, aby vás pronásledoval po pokoji. Jeho primárním cílem jsou totiž bezobratlí. A vzhledem ke své velikosti si umí troufnout i na docela velké exempláře. Kromě drobných rybenek, mušek, mravenců, kteří se v domácnostech shlukují, umí zatočit i s pavoukovci. A když je při síle, venku před domem klidně zatočí i se slimákem.
Je postrachem všech housenek, larev hmyzu. Není vybíravý a skvěle „čistí“ od hmyzu prostor kolem vás. Ve světě bezobratlých v našem okolí je tygrem, dravou šelmou. Jenže ani taková šelma se neobjeví tam, kde nemá dostatek potravy. A právě v tom tkví největší přínos strašníka.
Zbavuje vás nezvaných hostů, o nichž často ani nemáte zdání.
)
Dá se říct, že strašník je potvrzením toho, že si u vás dávají dostaveníčko nepříjemní a obtěžující hmyzáci. A on je efektivně vyprovází na věčnost. Až svou práci dokončí, sám odejde. Protože by bez potravy přežít nedokázal. Strašníci za vás dokáží vyřešit i takové nechutnosti jako invazní asijské šváby obecné.
Vhodné je také zmínit, že strašníci jsou aktivní hlavně v noci. Takže často ani nemusíte tušit, že s ním sdílíte jednu domácnost a jeho přítomnost vás nemusí nijak obtěžovat. V kontrastu s tím pak může být větší váš úlek, až na něj někde – má rád stinné, tmavé a vlhké kouty – narazíte.
)
Rozhodnutí, zda ho nechat být (anebo ho bít) zůstává pochopitelně na vás. Ale z těch bezobratlých imigrantů, kteří k nám v posledních letech dorazili, se dá určitě počítat k těm méně nepříjemným a docela užitečným. I když je to strašník, strach ve vás vyvolávat nemusí. Jen se u vás zastavil na svačinu.
Zdroj: AnimalDiversity.org, Wikiepdia.org
)
