Ekologie - články, návody, rady a tipy

Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?

Léto na zahradě bez komárů i bez repelentu? Jde to

Strávit léto bez komárů? To vám se zárukou slíbit nemůžeme. Ale můžeme vám alespoň poradit, jak jich v létě potkat co nejméně. S pomocí několika opatření, osvědčených fint a triků, se dá počet svědivých štípanců, co na vás letos čekají, zredukovat na minimum.

Stíny bezobalového hnutí. Skutečně nákupy bez obalů pomáhají životnímu prostředí?

Na první pohled úplně skvělá myšlenka. Minimálně tedy v prospěšnosti pro domácí ekologii a životní prostředí. Na pohled druhý to už tak skvěle nevypadá. Protože s ekologicky příznivým trendem bezobalových prodejen se pojí i nepříjemnosti na straně spotřebitelů.

Našli jste na zahradě obří podivnou sršeň? Sršní můry se bát nemusíte

Syn běhal s kamarády po zahradě a křičí: „Nalítával na mě divnej brouk, vypadá to jako sršeň. Včera taky a vzadu lezou po dřevě.“ Máchal rukou okolo hlavy a já viděl jenom, jak kolem něj prolétlo něco velkého. Zdálo se mi, že je to větší než sršeň, ale nebylo. Nesytka sršňová může měřit oproti maximálním 55 mm našich běžných sršňů až 29 mm a rozpětí křídel má až 48 mm. Větší než sršeň tedy rozhodně není, ale velká je přesto dost.

Kvíz: Otestujte se, jací jste zahradníci. Maximum bodů znamená, že skvělí

O tom, že je skvělý zahradník, a že když to dokáže támhleten, tak já taky, je přesvědčena spousta lidí. Důležitá je i jejich vládnoucí pozice, nemyslím v politice, ale v domě, v domácnosti. Představte si například, že je vaše žena opravdu zahradnice, a že přiveze domů sazenice plodové zeleniny. Dá je do skleníku a čeká, až se oteplí. A že to letos bylo opravdu hodně pozdě, až na začátku června. Po pár dnech zjistí, že její neomylný otec, který je vlastníkem a ředitelem majetku včetně zahrady, si na několika květináčích ve skleníku přečte CUKETA. V noci ještě skoro mráz. Vytáhne sazenice k vyvýšenému záhonu, vyklepne z květináče první a začne z kořínků oklepávat zeminu... Rovná se to rovnou dvojnásobné vraždě. Za prvé se rostliny nechytnou a za druhé do rána stejně zmrznou. Je to zahradník? A co vy?

Budoucnost začíná dnes. Poznejte první ocelovou střechu s až o 60 % nižší uhlíkovou stopou

Finská společnost Ruukki, která vyrábí a prodává krytiny z prvotřídní skandinávské oceli, uvedla na český trh novinku: střechu Ruukki Classic LowCarbon. Ruukki Classic LowCarbon představuje novou generaci střešních krytin s výrazným posunem směrem k ekologickému a odpovědnému stavebnictví.

Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?

Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.

Stromy ve městech umírají napříč planetou. Co děláme špatně a jak je zachránit?

Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.

Kvíz: Znáte pavouky žijící na našem území? A kteří jsou nejjedovatější?

Ti největší z pavouků na světě v naší přírodě nežijí, stejně jako ti nejjedovatější. Uf. Zase tak snadné to ale až není. Třeba taková černá vdova, která patří k nejjedovatějším pavoukům světa, se již zabydlela na jihu Evropy, kam se dostala z Ameriky. A předpokládá se s oteplováním, že bude časem přítomna i u nás. Navíc je u nás spousta chovatelů, kteří si doma hýčkají třeba své sklípkany (nesprávně tarantule), což jsou největší pavouci světa. Takže kdybyste náhodou potkali třeba sklípkana největšího, sice jenom utekl sousedovi, ale to je arachnofobikovi úplně jedno. Zešílí i z takovéto „sousedské návštěvy“.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Oral jsi oral, ale málo, kolečko se ti polámalo. Nebo raději neorat vůbec?

Být či nebýt, rýt či nerýt, orat nebo neorat. Orba byla odjakživa stavovským právem i povinností selského lidu, později jednotných zemědělců a dnes farmářů. Zahrádkáři pak nahrazují orbu rytím, protože na malých plochách záhonů a záhonků to jinak ani nejde. Jenomže jsou i tací, kteří říkají, že je vůbec otázkou, zda má orba (rytí) nějaký smysl. Například vědci na Slovensku na výzkumném poli u Piešťan. A ptají se již 25 let. Proč? Protože se snaží odpovědět na horký světový trend, nebo tam prostě jen pijí spoustu borovičky.

Může být beton BIO? Jistě, když ho vyrábí bakterie

Krize životního prostředí, klimatické změny nebo globální oteplování. Ani jedno z toho neustalo jen tím, že se v novinách udělalo místo pro titulky zpráv o až absurdních počinech amerického prezidenta. Negativní jevy, které nás strašily ještě před pár lety, pořád pokračují. A spolu s nimi pokračuje debata o tom, jak nacházet na staré problémy nová řešení. Je třeba možné vyrábět BIO BETON?

Nové tvárnice posouvají hranice, jsou udržitelné

Skoro to připomíná začátek anekdoty: „Když se potká stavební firma, výrobce stavebních materiálů a architekt…“ Tentokrát to ale není vtip, protože rostoucí emise ve stavebnictví jsou docela vážné téma. A zmíněná trojice dala dohromady své expertní znalosti, aby na trh uvedli inovativní, emise snižující produkt.

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.

Kvíz: Vyznáte se ve skalničkách a poznáte podle fotografií vybrané druhy?

Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit.

Sláva pampeliškám, žlutým královnám šedivé městské džungle

Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.

Kvíz: Víte, které rostliny kvetou právě v květnu? Vyzkoušejte náš fotografický kvíz

Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?

Kvíz: Kompost a kompostování. Co do kompostu patří a co rozhodně ne?

Kompostovat můžete začít kdykoli, stačí vymezit prostor pro kompost, ani nepotřebujete kompostér, kompost může být jenom hromadou rozkládající se hmoty. A když se bude vhodně promíchávat a prokládat větvemi a jinou hnědou hmotou, bude se dobře rozkládat i bez kompostéru. Ověřte si v našem kvízu, jestli opravdu víte, co do kompostu patří a co ne.

Už máte fotovoltaiku? Povinné instalace FVE na veřejných budovách začnou v zemích EU již příští rok

EU začne postupně vyžadovat povinné instalace FVE na střechách některých nemovitostí. Začne to již od příštího roku první etapou podle plánu REPowerEU. Ten vznikl kromě jiného i jako reakce na energetickou krizi z minulých let. Dalšími uváděnými důvody jsou snížení závislosti na fosilních palivech, posílení energetické bezpečnosti EU a podpora přechodu k obnovitelným zdrojům energie. Jaké typy budov nová povinnost zasáhne v první fázi?