Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit. Pro skalničky je také specifické, že jsou v horských a podhorských oblastech zvyklé přežívat na půdách chudých na živiny, případně rovnou na skalách, a že si i na vodu musí dost často dlouho počkat. Jiné zase nepatří do hor, ale daří se jim na rumištích, utužených a písčitých půdách. Skalničky mají také společnou zálibu ve slunných stanovištích, proto nebudujeme skalky ve stínu. Ale také se najdou výjimky.
Vybudované skalky většinou vytváří dojem divoké přírody, moderní skalničkáři se s tím však nesmířili a rozhodli se stát architekty kombinujícími na svých skalkách různé materiály. A často jsou to bohužel kýče. Není však žádným tajemstvím, že základ skalek představují kameny a písčitá půda, případně i štěrkem či oblázky mulčované plochy. Skalničky jsou nejčastěji drobnějšího vzrůstu a mají i drobné květy, o to však nápadnější, jelikož kvetou bohatě. Až na výjimky samozřejmě.
)
)
)
)
Navíc je obvyklé, že skalničkáři připravují v různých částech skalky specifické podmínky pro různé rostlinné druhy, které respektují rozličné nároky rostlin na slunce a stín, výživu, pH i vláhu. Kameny na skalkách navíc nejsou jenom dekorací, ale také akumulují teplo ze sluníčka, zároveň brání vysychání půdy a vybraným druhům tvoří přistínění. Specifickým druhem skalek zaměřeným na vysokohorské rostliny jsou alpina.
Skalky začaly na našem území vznikat v první polovině 20. století. Plynulo to ze zaujetí krásou divoce rostoucích (planých) rostlin, především horských. Již bratři Čapkové se s tímto fenoménem při svém zahradničení setkali. Bohužel se ale stalo, že s rozšířením obliby skalek začalo plundrování volně rostoucích rostlin, proto začaly býti v druhé polovině 20. století chráněny zákonem. Divoké přesazování vzácných rostlin z přírody do zahrádek, zahrad a na skalky se již desítky let trestá a je považováno za vandalství. Vlastně jde o obdobu pytláctví, akorát jsou úlovky rostlinného charakteru.
)
)
)
)
Dobrou zprávou je, že se dnes i vzácné druhy skalniček pěstují ve velkém a prodávají. Dokonce došlo k paradoxu, že jsou populace některých vzácných druhů na skalkách mnohem větší než v přírodě. Vliv na to mají i globální změny ekosystémů, ale to se děje odjakživa, od doby, co na planetě Zemi zvítězil život. Prostě a jednoduše platí, že potkat například kvetoucí hořec u souseda na skalce, který si zakoupil u svého zahradníka, je mnohem pravděpodobnější, než si s ním potřást stvoly v přírodě.
)
)
)
)
A jelikož skalničkaření je nemocí a tedy diagnózou, skalničkáři mají své spolky, burzy, výstavy. Kdo propadne skalkám a skalničkám, je ztracen. Poznáte v našem kvízu vybrané druhy rostlin, které se na skalkách často vyskytují?
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, skalnicky.cz, zahradnidenik.cz, izahradkar.cz, novinky.cz
Poznáte nejkrásnější skalničky?
