Stačí jediný nákup v hobby marketu nebo zahradnictví a na zahradu si můžete zavléci nenápadného, ale vysoce invazního predátora. Jihoamerická ploštěnka Obama nungara se masivně šíří Evropou v substrátech okrasných rostlin, likviduje užitečné žížaly a po rozseknutí dokáže znovu dorůst. Vědci proto bijí na poplach a radí, jak nezvaného hosta včas odhalit a zlikvidovat.
Půdní predátor zaplavuje západní Evropu
Vypadá jako rozpláclý slimák, šnek bez ulity nebo tmavá pijavice, ale ve skutečnosti jde o jednoho z nejagresivnějších půdních predátorů současnosti. Suchozemská ploštěnka s exotickým názvem Obama nungara pochází z Jižní Ameriky a v posledních letech doslova zaplavila západní Evropu. Podle rozsáhlé studie francouzských vědců se tento druh vyskytuje už ve většině francouzských departementů a rychle postupuje přes Itálii, Španělsko či Německo dál do střední Evropy.
)
Zásadní problém spočívá v tom, jak nenápadně cestuje. Dospělí jedinci i jejich vajíčka se ukrývají v kořenových balech okrasných rostlin, keřů a stromků. Mezinárodní obchod se zahradnickým zbožím tak vytvořil dokonalou dálnici, po které se tento škůdce dostává přímo do soukromých zahrad, skleníků, zimních zahrad i bytů – a výjimkou už nejsou ani záchyty v České republice.
)
Tichý zabiják úrodné půdy
Přestože její jméno svádí k politickým asociacím, s bývalým americkým prezidentem nemá nic společného. Název pochází z jazyka jihoamerických indiánů kmene Tupi, kde slovo oba znamená list a ma zvíře – tedy „listové zvíře“.
)
Pro zahrádkáře a zemědělce však nepředstavuje žádnou roztomilou kuriozitu, ale vážnou ekologickou hrozbu. Obama nungara je nenasytný lovec, jehož hlavní kořistí jsou půdní plži a především žížaly. Právě žížaly přitom hrají klíčovou roli při provzdušňování půdy a tvorbě humusu. Pokud ploštěnka v zahradě zdomácní, dokáže během jediné sezony populace žížal drasticky zdecimovat, což vede ke zhoršení kvality půdy i nižší úrodě.
Rozseknutí ji nezabije a predátoři se jí vyhýbají
Zbavit se tohoto vetřelce není vůbec snadné. Ploštěnky disponují extrémní schopností regenerace. Pokud na ni při rytí záhonu narazíte a přeseknete ji rýčem napůl, nezahubíte ji – z obou oddělených částí během několika týdnů dorostou dva plnohodnotní jedinci.
)
Kromě toho nemá v evropské přírodě téměř žádné přirozené nepřátele. Povrch jejího těla vylučuje nepříjemný sliz obsahující obranné toxiny, kvůli kterým se jí vyhýbají ptáci, ježci i draví brouci. V seznamu 100 nejhorších invazních druhů světa figuruje také její ještě nebezpečnější příbuzná, ploštěnka novoguinejská (Platydemus manokwari). Ta se v Evropě zatím objevuje spíše ojediněle ve sklenících, ale kromě likvidace půdní fauny představuje i přímé zdravotní riziko – může přenášet parazitickou hlístici Angiostrongylus cantonensis, která u člověka vyvolává nebezpečný zánět mozkových blan.
)
Jak ji poznat a co dělat při nálezu
Pokud jste si v poslední době přinesli domů novou rostlinu v květináči, vyplatí se jednoduchá preventivní kontrola. Ploštěnky nesnášejí přímé slunce a sucho, proto se přes den ukrývají na vlhkých a stinných místech.
Jak vypadá: Dospělá Obama nungara měří přibližně 5 až 8 centimetrů. Má ploché, protáhlé a lesklé tělo bez ulity. Hřbet je tmavě hnědý až černý s jemnými podélnými proužky, spodní strana těla je výrazně světlejší (béžová až světle šedá).
Kde hledat: Nadzvedněte květináč a zkontrolujte jeho spodní okraj, odtokové otvory i misku pod ním. Na zahradě se nejčastěji schovává pod kameny, prkny nebo spadaným listím. Aktivní je především v noci a po dešti.
Jak ji bezpečně zlikvidovat: Na ploštěnky nikdy nesahejte holýma rukama a nesnažte se je rozšlápnout ani rozmačkat. Vezměte si rukavice nebo pinzetu a živočicha vhoďte do uzavíratelné nádoby s horkou vodou (nad 50 °C) nebo do vysokoprocentního alkoholu. Spolehlivou metodou je také vložení nádoby na nějakou dobu do mrazáku (údajně 24 hodin, ale mělo by stačit mnohem méně).
)
Odborníci zároveň apelují na veřejnost, aby případné nálezy dokumentovala. Pokud podivného plochého slizáka, jakéhosi slimáka, larvu či červa, na své zahradě nebo v zakoupeném substrátu objevíte, vyfoťte ho (ideálně vedle mince či pravítka pro měřítko) a záznam nahrajte do občanské vědecké databáze iNaturalist nebo kontaktujte pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kteří šíření invazních druhů monitorují. Vážně to není žádná legrace, plzák španělský se také připlazil "z ničeho nic" a náhle je všude!
Zdroj: PeerJ – Life and Environment: Obama nungara; Global Invasive Species Database; iNaturalist; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Poznáte podivné návštěvníky na své zahradě? Otestujte se v našem obrázkovém kvízu
Vypadají jako kolibříci, sršni, malí hadi nebo tvorové z tropů. Ve skutečnosti mnohé z nich běžně potkáte i na české zahradě. Poznáte je pouze podle fotografie?
