Rašelina dlouho patřila k běžným složkám zahradnických substrátů. Její těžba ale ničí vzácná rašeliniště, která vznikají tisíce let a zadržují obrovské množství uhlíku i vody. Dobrá zpráva je, že se bez ní na zahradě většinou obejdeme. Jak na to?
Ruku na srdce, kolikrát už jste slyšeli nebo četli radu, že máte nasušit vaječné skořápky, rozdrtit je a nasypat do jamky k rajčatům nebo paprikám? Případně jimi alespoň posypat povrch záhonu? Dělá to možná až polovina zahrádkářů v dobré víře, že rostlinám dodají tolik potřebný vápník. Dnes si tento hluboce zakořeněný zahradnický mýtus zboříme. Dobrá zpráva však je, že skořápky už nemusíte vyhazovat. Pouze s nimi začnete dělat kouzlo, které vaše úroda pocítí už do druhého dne od aplikace ve vodě rozpustného hnojiva (vzniklého naředěním koncentrátu) s vysokým obsahem vápníku.
Jahodová pyramida je nejlepším způsobem, jak pěstovat jahody na co nejmenší ploše. A její výstavba není nijak složitá. Kromě dřeva se přitom nabízí i jiné materiály a stavební systémy.
Brambory se vlastně dají pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem. Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené.
Mulčovací kůra je vlastně v zahradách celoročním pomocníkem. Prospěje rostlinám v zimě i v létě, má však i své stinné stránky. V každém případě omezí (nikoli zamezí) růst plevelů a sníží potřebu pletí, mulčovaná plocha navíc vypadá upraveně. Nejčastěji jde o kůru (borku) z borovice či smrku, velmi často je to směs obou druhů. Tato kůra je nadrcena na tak velké kousky, aby působila na površích záhonů přirozeným a nerušivým dojmem. Pořídit si lze frakce jemně drcené i hrubší, přičemž kůra drcená na jemno se hodí pro drobnější rostliny, ta hrubá pro dřeviny.
Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.
Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.
Zahrada potřebuje hlavně vodu a sucho je v tomto směru přímým opakem ideálního stavu. Pomůže zadržování vody v zahradě, kypření, mulčování, výsadba stínicích stromů, budování větrolamů z keřů, kompostování, pěstování v polykulturách, střídmé, ale vydatné zalévání po ránu či k večeru, preference zálivky ke kořenům rostlin, vyšší sečení trávníku a sázka na rostliny s nižšími nároky na závlahu.
Vyvýšené záhonky už dávno nejsou jen dřevěné bedny z hobby marketu. Na zahradách se objevují v nejrůznějších podobách a často vznikají z materiálů, které by jinak skončily jako odpad. Staré vany, pařezy, palety nebo cihly – možností, jak si vytvořit originální pěstební prostor, je překvapivě mnoho.
Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.
Hnojiva nemusíte složitě vybírat v obchodě a utrácet za ně peníze. Většinu z nich už máte k dispozici přímo na své zahradě. Stačí je jen začít vnímat trochu jinak. Kompost, listí, posekaná tráva nebo třeba hnůj totiž nejsou odpad, ale plnohodnotné zdroje živin.
Vyvýšené záhony jsou všudypřítomné. Ne že by nedávaly smysl. Je spousta míst, kam záhon jinak než v nějaké objemné nádobě nedostaneme. Často je pak setřena hranice mezi vyvýšeným záhonem a mobilní nádobou (květináčem). Všude ale být nemusí, natož na místech, kde by mohl být obyčejný záhon. A obzvláště v případech, kdy nám nevadí ohýbání a klekání při péči o záhon a rostliny na něm pěstované, vyvýšený záhon vlastně nepotřebujeme. Trend je trend, ale už vám neřekne, že je někdy úplně zbytečný. A kromě spousty práce nebývají vyvýšené záhony ani levné.
Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.
Ještě než Írán začal expandovat do byznysu s tekutým černým zlatem, ropou, své bohatství odvíjel od zlata polotekutého, bílého. Holubího trusu.
S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?
Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.
Řeknete si, že zrovna mrzne a napadla spousta sněhu, ať nestrašíme s péčí o trávníky. Jenže ono právě záleží na počasí a jeho predikce jsou na příští týden přesně opačné. Dokonce meteorologové slibují prudké a výrazné oteplení. A zima se už nemusí vrátit. Zalito bude, o vláhu se bát nemusíme, sníh to svým táním zajistí. Co ale dál? Do čeho se můžeme pustit už nyní a na co bude lepší počkat až do jara? Respektive března až dubna?
Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?
Je to jen drobný střípek historie, nicméně podnětný. Souvisí totiž s historickým vývojem a kulturou vlastnických práv k nemovitostem. K pozemkům a parcelám, které vám patří. A o hranicích, které je funkčně vymezují v trojrozměrném prostoru.
Vyvýšené záhony jsou oslavovány jako nefalšovaný hit sezóny. Možná jste na ně letos vsadili i vy. A dost možná právě zjišťujete, že vám to s nimi nejde tak, jak jste si představovali. Mají totiž spoustu kladů, ale pojí se s nimi též několik neduhů.
Měl by to být ideální start pro výsadbu: kupovaný substrát už obohacený hnojivem. Zdá se to jako praktická pomoc, jenže v zahradničení je to často spíše medvědí služba. Proč mohou tyto „vylepšené“ zeminy v květináčích způsobit víc škody než užitku a jak se vyhnout zbytečným problémům s vašimi rostlinami?
Být či nebýt, rýt či nerýt, orat nebo neorat. Orba byla odjakživa stavovským právem i povinností selského lidu, později jednotných zemědělců a dnes farmářů. Zahrádkáři pak nahrazují orbu rytím, protože na malých plochách záhonů a záhonků to jinak ani nejde. Jenomže jsou i tací, kteří říkají, že je vůbec otázkou, zda má orba (rytí) nějaký smysl. Například vědci na Slovensku na výzkumném poli u Piešťan. A ptají se již 25 let. Proč? Protože se snaží odpovědět na horký světový trend, nebo tam prostě jen pijí spoustu borovičky.
Chcete mít zahradu, která vypadá upraveně, působí harmonicky a zároveň nevyžaduje neustálé pletí a zalévání? Řešením je mulčovací kůra – přírodní zázrak, který si oblíbili jak hobby zahrádkáři, tak profesionálové. Je to jednoduchý a ekologický způsob, jak půdě i rostlinám dodat vše, co potřebují a vám ušetřit čas i práci.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
