Tasemnice, škrkavka, roup, motolice. Zní to jako nějaké čarodějné zaříkávadlo, které na nás má přinést pohromu. A přidat můžeme ještě slovo strunovec. Jediný rozdíl mezi ním a předchozími střevními parazity je v tom, že tento vetřelec nesužuje lidské orgány a zdraví. Ale pokud by mohl, a že naštěstí nemůže, protože v těle člověka uhyne, vyžral by nás zevnitř, ovládal a nakonec donutil, abychom se zabili utopením. Jako to dělá se svými hostiteli z řad hmyzu, měkkýšů a korýšů. Opravdu není o co stát, ale nebojte se, pro lidské tělo je opravdu neškodný, stejně tak pro vaše domácí mazlíčky a hospodářská zvířata.
Vodní paraziti podobající se tenké nitce
Strunovci (Nematomorpha) jsou obvykle vodní živočichové, kteří vypadají jako tenká nitka, tkanička od panenkovských bot. Jsou mnohonásobně tenčí než žížaly a dovedou se při své délce obvykle až cca 25 cm stočit do působivého klubíčka, jakési malé kuličky. Co je to za živočicha? Strunovců bylo nalezeno přibližně 500 druhů. Jde o rozsáhlý kmen nitkovitých vodních živočichů, ze kterých žije přibližně 330 druhů ve sladkých vodách Evropy, a kteří jsou běžní i u nás. Akorát je kvůli jejich zvláštnímu životnímu cyklu většinou nespatříme.
)
Hostitel odsouzený na smrt
Z vody se na souš dostávají díky vytrvalým dešťům, takže je pak můžeme najít třeba v trávníku, nebo na záhonech. Domovským prostředím těchto parazitoidů je ale voda. Takže když trávníky a záhony vyschnou, strunovci umírají. Přežít mohou v hlubší nevysychavé kaluži, vodní nádrži (třeba zahradním jezírku), v chemicky nečištěném bazénu, sudech a barelech na vodu, kde stále nějaká zůstává, v tůních a mělčinách řek. A co zde dělají? Larvy strunovce tady čekají na hostitele. A pokud je pozře nějaký dravec, třeba hmyz, měkkýš nebo korýš, rovnou se stává z predátora kořistí. Hostitelem, ale odsouzeným na smrt.
Larva začne svého hostitele nemilosrdně vyžírat zevnitř. Dělá to tak, že vstřebává tkáň živého organismu okolo sebe celým svým tělem. Rychle roste a sílí, začne kontrolovat svůj živý obal a co víc, začne ho ovládat pomocí chemických signálů. Nakonec hostitele donutí, aby se sám zabil, tedy utopil. Proč? Protože dospělec, který po vyžrání a usmrcení hostitele vyleze z mrtvé a téměř prázdné schránky, potřebuje pro svůj život vodu.
Tento parazit se tedy na svém hostiteli pouze neveze a nebere si jen malý kousek z něj, ale vezme si hostitele celého. Zahubí ho. Nitkovití dospělci strunovce pak již nepotřebují přijímat živiny, musí pouze naklást až miliony vajíček, ze kterých se stanou mikroskopické larvy, které opět čekají na to, až budou sežrány nějakým dravcem, načež ho zevnitř vyžerou, donutí spáchat sebevraždu utopením a tak se to celé opakuje stále dokola. Je to vlastně jako z nějakého vesmírného hororu. Larvy se ale nejprve zapouzdří v larvách hmyzu žijících ve vodě do cyst a v této podobě čekají na koncového hostitele. Mají tak velmi blízko sebe svého budoucího predátora a kořist zároveň. Ten totiž „zblajzne“ larvu hmyzu spolu se zapouzdřeným strunovcem, aniž by tušil, co ho čeká.
)
Dobrou zprávou je, že podmínky jsou v lidském trávicím traktu takové, že i kdybyste strunovce pozřeli třeba s listovou zeleninou, ve vašich vnitřnostech nepřežijí. Uhynou a rozloží se. Stanou se pro vás živinami, titěrným kouskem výživy. Díky Bohu!
)
Konkrétně se u nás vyskytuje často strunovec vodní (Gordius aquaticus), červ z kmene strunovců (Nematomorpha), zástupce rodu Gordius. Jde dokonce o první popsaný druh strunovce.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
)
