Při výběru osiva se řiďte informacemi na obalu, reklamní fotografie přitom není nejdůležitější. Jedno je navíc jisté, v obchodě si koupíte buďto semena hybridní, nejčastěji označovaná jako F1 (nemá nic společného s automobilismem), nebo nehybridní. Hybridy jsou výborné pro začátečníky, garantují stabilní a vysoký výnos, ale každý rok je třeba kupovat nová semínka. Další generace nebývají geneticky stabilní. Oproti tomu nehybridní osiva vyhledávají zkušenější zahrádkáři, milovníci tradičních chutí a semenaření. A GMO osiva? Ta jsou u nás přísně regulována a v obchodech se s nimi nesetkáte. Většina osiv na našem trhu je konvenčních a pěstování GMO plodin se v praxi omezuje na ojedinělé pokusy. Geneticky modifikované organismy zatím nemají v ČR zelenou, úřady k nim přistupují restriktivně.
F1 hybridy, nebo semínka nehybridních odrůd?
Při této volbě, která je vlastně jedinou možnou, se rozhodujeme mezi maximálním výnosem i odolností rostlin a možností tradičních odrůd původních chutí i semenaření. Hybridní odrůdy označované jako F1 vznikají řízeným křížením dvou geneticky odlišných rodičovských linií, kdy je potomstvo vitálnější než rodičovské rostliny. Navíc všechny rostliny rostou stejně a dozrávají společně, plody jsou stejně velké a mají i stejnou barvu a tvar. Šlechtění se přitom často provádí i s ohledem na rezistenci vůči chorobám, škůdcům a stresu. Například vlivem sucha, případně chladu, chorob a škůdců. Bohužel se však hybridní F1 odrůdy nehodí k semenaření, protože si rostliny již v další generaci (F2) neudrží vlastnosti rostlin rodičovských, jsou různorodé a slabší. Musíme si proto každý rok kupovat nová semínka, která jsou navíc oproti nehybridním dražší. Ovšem vzhledem k obvykle nakupovanému množství osiva vyšší cena nijak neovlivní peněženky zahrádkářů. F1 hybridy nejsou v žádném případě geneticky modifikované organismy (GMO), vznikají tradičními způsoby šlechtění.
)
Nehybridní (tradiční) odrůdy (Open Pollinated, Heirloom) jsou oproti hybridním takové, které si za přirozených způsobů opylování (větrem, hmyzem, samoopylení) zachovávají své původní vlastnosti po generace. Semínka takových odrůd si můžete uschovat pro další sezónu a opět vypěstujete přibližně to samé. Nehybridní odrůdy mají často lepší, aromatičtější chuť (např. staré odrůdy rajčat) a časem se přizpůsobí konkrétním podmínkám právě vaší zahrady. Stinnou stránkou je nevyrovnaná produkce, rostliny mohou být různě veliké a mohou zrát postupně. Navíc jsou méně odolné vůči současným chorobám a škůdcům a mohou také plodit méně.
)
Kdy zvolit hybridní (F1) odrůdy? Pokud chcete maximální sklizeň a jistotu úrody, pokud máte málo místa a proto požadujete spolehlivost (nemůžete si dovolit spoustu sazenic), pokud jsou ve vaší zahradě (lokalitě) náročné podmínky pro pěstování (sucho, plísně, vysoká nadmořská výška).
Kdy zvolit nehybridní odrůdy? Pokud hledáte osvědčenou historickou chuť i vzhled nebo pokud chcete semenařit a být zcela soběstační. Musíte ale mít dost místa a počítat s potřebou většího množství rostlin pro dosažení potřebného objemu produkce.
)
Co najdete na balení semínek
Na balení osiva musí být uvedeny zákonem stanovené údaje, které zajišťují snadnou identifikaci, označují kvalitu produktu a společně s piktogramy usnadňují pěstování. Na prvním místě jsou povinné údaje: název (jméno) druhu a odrůdy; základní informace o výrobci nebo dovozci (nejčastěji jméno a adresa firmy, která osivo zabalila a uvedla na trh); číslo šarže (kvůli sledovatelnosti); datum balení, případně minimální trvanlivost (klíčivost); hmotnost, případně počet semen; informace o případném moření (chemickém ošetření semen).
Na druhém místě jsou piktogramy a návody na pěstování: vhodná doba výsevu a kde vysévat (v teple – rychlení sazenic, nebo venku); informace o sponu (jak daleko od sebe by se rostliny měly pěstovat); informace o hloubce výsevu; informace o době sklizně, případně délce vegetačního období; informace o potřebách rostlin (ikony související s potřebou slunečního svitu, zálivky apod.); výška rostlin (nejčastěji u květin a bylin).
Až na třetím místě jsou další užitečné informace: čárový kód, stále častěji i QR kód; ilustrační fotografie; popis odrůdy (barva, chuť, doba zrání apod.). Obzvláště QR kód je velmi praktickým řešením, protože umožňuje sdílet velké množství dat bez potřeby tisknout velký obal. V některých zemích je zavedení QR kódů dokonce povinné, protože zajišťuje maximální sledovatelnost osiva. Na malé, nejčastěji papírové pytlíky se semínky, se nemůže vejít mnoho informací o rostlinách. Nemluvě o odkazech na videa a interaktivní návody na pěstování.
)
Na obrázku výše jsou číselně označeny různé druhy informací na balení osiva. Hobby balení osiv zeleniny značky SEMO je složeno ze dvou obalů. Barevný papírový přebal s vyobrazením odrůdy na přední straně a informacemi o pěstování na zadní straně, a z vnitřního sáčku s osivem. Tento způsob balení zajišťuje zákazníkům dostatek informací pro výběr vhodné odrůdy a osivu dostatečnou ochranu proti vnějším vlivům. Na obrázku uvedená čísla znamenají:
- Cenová skupina
- Kód - katalogové číslo
- Název druhu, heslovitý popis a latinský název
- Vlastníkem odrůdy je SEMO a.s.
- Označení kolekce odrůdy
- Název odrůdy
- Označení hybridní odrůdy
- Klíční rostlina
- Obrázek z přední strany sáčku
- Gramáž, záruka, kategorie osiva
- Recyklační symboly
- EAN - čárový kód
- Číslo partie, odrůda, mořidlo a účinná látka
- Vícejazyčný základní popis odrůdy
- Bezpečnostní doporučení
- Piktogramy s doporučeným způsobem pěstování
Geneticky modifikovaná osiva (GMO)
Na českém trhu jsou GMO plodiny a osiva přísně regulována. Označována musí být v souladu s platnou legislativou Evropské unie, ovšem v praxi se s nimi v zahradnických prodejnách a hobby marketech český zahrádkář nesetká. Osiva na českém trhu jsou konvenční (nehybridní a F1 hybridy). EU navíc schvaluje GMO plodiny hlavně pro dovoz krmiv a potravin, nikoli primárně pro pěstování v ČR a jiných zemích unie. Významní dodavatelé osiv na českém trhu přitom běžně deklarují, že jejich osiva nejsou geneticky modifikovaná. Pěstování je pak pod dohledem Ministerstva zemědělství ČR a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).
)
Pokud osivo obsahuje nebo potravinářský výrobek (0,9 % GMO) sestává z GMO, musí být na obalu (etiketě) jasně uvedeno, že jde o geneticky modifikovaný organismus nebo geneticky modifikovanou plodinu (název plodiny). Značení musí mít tzv. jednoznačný identifikační kód (unikátní identifikátor), který přesně určuje použitou genetickou modifikaci. Informace o obsahu GMO musí být navíc uvedena i v průvodních dokumentech k zásilce osiva. Pro spotřebitele a pěstitele hledající produkty bez obsahu GMO pak existuje značení „Bez GMO“ (GMO-free). To zaručuje, že produkt nebyl geneticky modifikován v žádné fázi výroby.
Problematika geneticky modifikovaných organismů (GMO) v České republice se řídí přísnou legislativou Evropské unie a českými zákony (především zákonem č. 78/2004 Sb.). ČR ale přistupuje k pěstování GMO restriktivně a pěstování komerčních GM plodin je minimální až žádné. Omezuje se pouze na vědecké účely a experimenty.
Dříve se v ČR pěstovala například geneticky modifikovaná kukuřice (MON 810) s odolností proti zavíječi kukuřičnému. Její pěstování ale v posledních letech až téměř ustalo. ČR využívá možnost zakázat na svém území pěstování GM plodin. I těch, které byly v EU povolené.
V současnosti (2025/2026) se na úrovni EU intenzivně diskutuje o regulaci nových technik genomové editace (tzv. NGT - New Genomic Techniques) směřující k rozdělení NGT rostlin na ty, které by byly regulovány obdobně jako konvenční plodiny, a na ty, které by podléhaly přísné GMO legislativě.
Zdroj: SEMO, Wikipedia, Illinois Extension, foodnet.cz, MŽP, Just Agriculture, Scalion, Masarykova univerzita, biotrin.cz, Veterinární univerzita Brno, novinky.cz, Sathguru Management Consultants
)
)
