Zahradnictví - články, návody, rady a tipy

Záhonová sci-fi: Když se zahradničení zvrtne v extrémní sport

Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.

Největší městské parky na světě, kde si odpočinete uprostřed rušné civilizace

V dnešních vysoce modernizovaných a industrializovaných městech člověk hledá místo, kde by se mohl nadechnout čerstvého vzduchu a na chvíli si odpočinout od davů. Zatímco v mnoha městech to možné téměř není, jinde představují plochy zeleně vyhledávané oázy klidu a pohody. Někde takové parky fungují dokonce velmi dlouho.

Nejčtenější články

Proč se vám sazenice vytahují? Okenní parapet není dobré místo pro výsev

Zimní návrat mrazů zaskočil nejen silničáře, ale i nadšené zahrádkáře. Sazenice vyseté v dobré víře, že jaro už klepe na dveře, se na okenních parapetech vytahují za nedostatkem světla a rychle slábnou. Proč k tomu dochází a jak mladé rostlinky zachránit dřív, než bude pozdě?

Kdy je nejlepší čas na podzimní úklid zahrady? Až napřesrok na jaře

Zahradnické dogma velí: na podzim uklidit, shrabat, ostříhat, připravit na jaro. Jenže co když to není tak úplně správně? Co když zvířata, hmyz a samotná půda potřebují, abychom jim spíše dali trochu pokoj? Přehodnotit „pořádek“ na zahradě totiž znamená přehodnotit i vlastní vztah k přírodě.

Jak spolehlivě zabít strom. Návod, který se vám nevyplatí

Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.

Anglicismy v zahradách. Jde jen o prázdná marketingová hesla, nebo mají skutečný obsah?

„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.

Nezalévejte jahodníky přes listy, nejste déšť. Nechte listy a plody při zálivce suché

Riziko největších nočních a ranních mrazíků už snad pominulo a odolné jahodníky, které ostatně přečkaly v mnoha zahradách zimu, nabírají na síle. Právě byly bohatě zalité dešti, ale co potřebují nejvíce, abychom se dočkali bohaté úrody jahod, a co naopak nesmíme dělat? Největší chybou je zálivka jahodníků na listy a plody. Ne že by tyto rostliny vodu nepotřebovaly, naopak vyžadují zálivku častou a bohatou, ale ke kořenům. Listy a plody sprchovat nesmíme, abychom nepodporovali šíření šedé plísně.

Komerční sdělení

TIP! Firmy, které se vám mohou hodit

FLORAVIL, s.r.o.

Nabízíme květináče a jejich sestavy pro výzdobu měst a…

Zahradnictví Ing. Volák

Provoz zahradnictví a prodej zahradnických potřeb.

Zahradnictví SAK -…

Naše firma se zabývá pěstováním skalniček, trvalek,…

IMPEKA s.r.o.

Nabízíme tvarované okrasné stromy, neboli zahradní…

Zahradnictví Hruška

Zahradnictví, produkční školka ovocných stromků,…

Zobrazit dalších 305 firem z oboru Zahradnictví

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Kterou zeleninu stačí v zahradě jednou vysadit a pak ji můžeme pěstovat dlouhé roky?

Se zeleninou je v zahradách potíž. Potřebuje výživnou půdu, proto musíme hodně hnojit. Nejlépe na podzim zapravovat do půdy dobře uleželý hnůj, přidáváme NPK a dusíkaté vápno. Musíme ale také hodně zalévat a plít. Každý rok je třeba kupovat nová semínka a sazeničky, teplomilné druhy pak držíme nejméně do půlky května v teple. Rychlíme je, předpěstováváme, protože nesnášejí teploty nižší než 15 stupňů Celsia. Aby toho nebylo málo, z biologického hlediska jde u některých druhů vlastně o ovoce. Proč? Protože všechny rostlinné druhy, které vytvářejí jedlé plody se semeny uvnitř, jsou vlastně podle botaniků ovocem. Přesto ale existují druhy zeleniny, které v zahradě vydrží dlouhé roky a jejichž části můžeme sklízet každoročně. Které to jsou?

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!

Nízkoenergetické bydlení

Jak se staví dřevostavba

Katalog rostlin

Zahrada hrou

Nízkoenergetické bydlení

Zobrazit všechny seriály

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.

Velikonoční výzdoba hrobů na poslední chvíli. Hlavně se nestresujte

Floristé a vůbec prodejci velikonočních ozdobných propriet, živých i neživých, nás poučují, že na Velikonoce by hroby měly být hotové zhruba 2 až 3 týdny předem a výzdoba by měla na hrobech zůstat ještě týden po Velikonocích. Ale zkuste si dát na hrob něco, co vydrží měsíc? Navíc když máte rodinný hrob třeba na opačném konci republiky a k cestě tím směrem jste se prokousali až těsně před Velikonoci, nebo až o Velikonocích? Nic se neděje, výzdoba může být i taková, že neurazí křesťany, pohany ani ateisty, o Velikonocích ani po nich. A hmatatelný velikonoční symbol nemusí nést vlastně vůbec žádný.

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?

Kafferova zahrada. Místo parkoviště nádherná přírodní zahrada s parkem a obnoveným zahradnictvím

Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.

Jak se zbavit mechu v trávníku a je to vůbec vždy a všude třeba?

Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?

Velikonoční zahrada a výzdoba. Jaké rostliny a květy symbolizují Velikonoce?

Velikonoce jsou významným jarním svátkem nejen křesťanským, ale i lidovým. Pestrá směs pohanských tradic spojených s vítáním jara, plodností a koncem zimy je o Velikonocích kombinována se zvyky a tradicemi křesťanskými. Křesťané slaví 50 dní, mylně je období křesťanských Velikonoc laiky vnímáno jako 4 dny od Zeleného čtvrtku do Velikonoční neděle (Hodu božího), zatímco vrcholem lidových tradic a veselic je Velikonoční pondělí. O rostlinách a květinách sice velikonoční zvyky přímo nehovoří, přesto s nimi však máme Velikonoce přímo spojované. Které to jsou a proč?

Proměny zahrad v čase. Čím starší, tím lepší, o současných domech platí bohužel pravý opak

Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.

Nevíte, co s víkendem? V Hustopečích a na Petříně kvetou mandloně, na Moravě je to ale velká sláva

V Praze na Petříně nejde v Seminářské zahradě pod americkou ambasádou o žádnou oficiální slavnost. Mandloně prostě vykvetou a my se jimi můžeme při procházce kochat. Zato v Hustopečích v době, kdy mandloně jsou v „plném květu“, probíhají každoročně Slavnosti mandloní, které má rozhodně smysl navštívit. Svých „zachráněných“ mandloňových sadů si v Hustopečích velmi váží, ve skutečnosti však jde o slavnosti nejen mandloní, nýbrž i vína. Proč? Jednoduše proto, že jižní Morava. Chybět nebude ani folklór.

Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém

Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.

Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit

Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?

Práce na zahradě není korporát, nesmí vás zválcovat. Nedělejte chybu začátečníků

Zahrada bývá útočištěm před světem korporátů, porad a manažerských pouček. Přesto existuje jeden jejich termín, který by se mezi záhonky hodil znát: scope creep, tedy plíživé rozšiřování práce. Začnete malým úkolem – postavit zídku, vytrhat plevel – a najednou zjistíte, že jste si přidělali půl dne práce navíc.

Kdouloň nebo kdoulovec? Ovoce našich babiček do zahrad patří a na stůl také

Na podzim se čeká na plody kdouloně i kdoulovce hodně dlouho. Sklízí se často až když přemrznou, ale jenom málo lidí už dnes ví, že se dají konzumovat. A že jsou doslova natřískané zdravím. Většinou se u nás v dnešní době pěstují jako okrasné a kdouloně také jako podnože hrušní. Zapomeňte však na to, že se jednoduše zakousnete jako do jablka nebo hrušky, pokud se pro výsadbu rozhodnete. Kdoulovec má navíc jedovatá semena, která musíme odstranit.

Cibule, hlízy, nebo oddenky? Proč se říká všem rostlinám s podzemními zásobními orgány cibuloviny?

Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.