Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?
Do teplé, kypré a nezamokřené půdy
Brambory vysazujeme nejčastěji na jaře, tedy od dubna do začátku května (v chladnějších oblastech). Experimenty s ranými odrůdami zahrádkáři většinou na svých pozemcích nepodstupují. Jistota je jistota a švec se drží svého kopyta, tedy brambor uskladněných na podzim, aby vydržely co nejdéle do zimy. Teplota půdy by v době výsadby brambor měla být alespoň cca 6 až 10 °C, ovšem právě rané odrůdy se vysazují již v půlce března, kdy bývá chladněji. Pro hlavní odrůdy brambor musí být půda teplá, prohřátá, stejně tak ale i kyprá, respektive hluboko zkypřená. Má to hluboký smysl, hlízy nepotřebují zbytečný tlak zhutněné zeminy.
)
Obecně také platí, že půda nesmí být nejen studená, ale ani zamokřená, právě taková kombinace vede k hnilobě sadby. A pokud po výsadbě hrozí mrazíky, je dobré záhony zakrýt bílou netkanou textilií. Použít lze třeba i seno či slámu, ale textilie se snadno zatíží po okrajích kameny a cihlami a vítr nám ji nerozfouká všude po zahradě. Volba „netkanky“ je oproti jiným prodávaným zakrývacím materiálům skvělá hlavně z pohledu ceny a výkonu. Naklíčené brambory přitom mohou prorážet půdou na světlo, textilie světlo propouští.
)
Sadba potřebuje k naklíčení chlad, sucho a světlo
Naklíčení brambor je vlastně prastarý trik, který se musí udělat v pravou dobu, a na který potřebujeme vhodné místo. Naklíčením zajistíme, že hlízy se nastartují k vegetaci ještě dříve, než se vůbec dostanou do půdy. Obrazí pak rychleji, rychleji porostou, začnou tvořit hmotu a lépe díky tomu odolají jarním výkyvům počasí. A právě to by se mělo projevit i na úrodě, sklizeň bude dokonce o něco dříve.
Nachystejte si vhodné bedýnky, lísky, prostě jakékoli „nádoby“, třeba i papírové krabice, plata od vajíček apod. Poté zvolte suché a chladné místo, nejlépe třeba nevytápěnou zimní zahradu, garáž, zahradní domek, verandu, suchý sklep či jinak využívaný nevytápěný, ale prosvětlený suterén. Důležitá je právě kombinace světla a mírného chladu, díky které budou klíčky krátké, pevné a zelené, nikoli dlouhé a bílé. Takové se tvoří hlavně při skladování ve tmě.
)
Jelikož hlízy potřebují dostatek prostoru, v bedýnkách je nevrstvíme, ukládáme je v jediné vrstvě. Je to vlastně podobné, jako když správně uskladňujeme jablka. Prostor, kde budou brambory klíčit, by měl mít kromě dostatku denního světla stálou teplotu 10 až 15 °C. Teplota je opravdu velmi důležitá, brambory začínají klíčit za teplot 4–5 °C (5 °C je běžná teplota v chladničce). Za teplot pod 3–4 °C brambory začínají sládnout kvůli přeměně škrobů na cukry, po zmrznutí jsou vyloženě nepoživatelné.
Cíleným nakličováním sadby za vyšších teplot zajistíme rychlejší naklíčení, na druhou stranu ale nesmí být teploty až příliš vysoké. Naklíčené brambory půjdou do půdy o teplotě cca 6–8 °C, příliš prudký rozdíl není žádoucí. Pokud již pak brambory v půdě rostou, ideální venkovní teploty (vzduchu) jsou pro ně 15–20 °C, při teplotách nad 25 °C se růst hlíz zpomaluje. Období jara je tedy pro růst brambor a tvorbu hlíz klíčové, léto růst zastaví, respektive zpomalí. Ten pak pokračuje v plné míře opět až při ochlazení. A to až do sklizně, kdy nať úplně zaschne a zhnědne.
)
Znamená to, že rostlina ukončila vegetaci a veškerou energii přesunula do hlíz. V přírodě by tyto zásobní orgány zůstaly v zemi a v další sezóně by vyrostly nové brambory. Kdo si chce ještě trochu pohrát, může si provést zkoušku slupky. Přejeďte prstem silně po slupce náhodně odhrnuté hlízy, pokud je slupka pevná a nejde nehtem lehce seškrábnout, jsou brambory vyzrálé a vhodné k dlouhodobému uskladnění. Pokud sice brambory ukončily vegetaci, ale slupka se snadno loupe nebo odírá, jde o takzvané "nové" brambory, které jsou určené k rychlé spotřebě. Nedají se dlouhodobě skladovat. Ale to bychom měli mít vyjasněno již při nákupu sadby.
)
Při uskladnění v bedýnkách k předklíčení je třeba dbát na to, aby očka směřovala vždy vzhůru. Jednoduše proto, aby klíčky měly kam růst. Za několik týdnů se na hlízách objeví silné, kompaktní výhonky, které jsou právě ideální pro výsadbu. Může to být za 2 až 6 týdnů, ideální je tedy zhruba průměr 4 týdny, stačit by mohly i 3. Nejlepší je předklíčení sladit s předpokládaným počasím, pokud se však o týden či 2 zpozdí, nic se neděje, akorát klíčky budou větší, křehčí a my s nimi budeme muset zacházet o to opatrněji. Do půdy mají jít předklíčené brambory za teplot 6–8 °C.
)
Jak poznáte, že hlízy jsou správně naklíčené?
Zdravý klíček je pevný, krátký a má zelenou až nafialovělou barvu. Dlouhé, tenké a bílé klíčky nám pak říkají jediné, že jsme pro předklíčení zvolili nevhodné místo s nedostatkem přirozeného denního světla. A bohužel, start takových brambor bude ještě horší, než kdyby nebyly naklíčené vůbec. Není od věci při předkličování brambory kontrolovat a trochu pootáčet, aby se klíčky vyvíjely rovnoměrně. Zároveň vyhazujeme poškozené a hnijící hlízy, stejně by z nich mnoho dobrého nevzešlo, navíc předejdeme hnití většího množství sadby.
Předklíčení vlastně není vůbec složité, ale rozhoduje třeba i jenom takový „detail“ jako výběr sadby. Nejlepší je certifikovaná a hlízy nesmí nést známky žádných chorob, nesmí být ani scvrklé (vyschlé). I při předkličování je dobré příliš suchý vzduch ve skladovacích prostorách trochu zvlhčit, nikdy ale nesmíme vlhčit (např. rosit) přímo hlízy.
)
Hlavní přednosti předklíčených brambor
Kromě toho, že vyrazí dříve a rychleji rostou, lépe se vypořádají s chladnější půdou a rychleji zakoření. Obzvláště skvělé řešení pro nestálé počasí. Za opravdu velkého jarního chladu ale doporučujeme výsadbu zakrýt bílou netkankou.
)
)
Jak předklíčené brambory vysazovat
Připravíme si výsadbové řádky, které mají být od sebe vzdálené 60–70 cm a hluboké cca 10 cm. Klíčky směrem vzhůru brambory vysazujeme s odstupem cca 30 cm. Nejlepší je opatrně uložit hlízy do všech výsadbových řádek, pak je opatrně zahrnout, aby vznikly hrůbky s pěšinami přesně mezi výsadbou. Nakonec celý záhon pořádně zalijeme.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, novinky.cz, ireceptar.cz, prirodneazdrave.cz, nkz.cz, denik.cz
Kvíz: Co všechno víte o bramborách?
Brambory. Odkud k nám přišly, kdo je pěstoval jako první, kdy se dostaly do Evropy, proč je Evropané nechtěli dlouho jíst, kdo je největší producent, jaká je nejdražší odrůda, jak vzniklo české slovo brambory, jaké části brambor jsou jedovaté a další otázky a odpovědi na ně. Kaši, nebo vařené? To až podle odpovědí kvízu.
