Semena užitkových rostlin - články, návody, rady a tipy

Záhonová sci-fi: Když se zahradničení zvrtne v extrémní sport

Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.

Krajina obětí války: Jak japonské technologie vrací život zničené půdě na Ukrajině

Ukrajinská černozem (mollisols) je globálním unikátem. Leží zde až třetina světových zásob této mimořádně úrodné půdy s hlubokým humózním horizontem a ideální schopností zadržovat vláhu. Současný válečný konflikt však tuto „obilnici světa“ vystavuje brutální devastaci. Válečné škody totiž neznamenají jen krátery a utuženou hlínu. Pod povrchem dochází ke strukturálnímu, chemickému a biologickému kolapsu půdního profilu, pro jehož obnovu nestačí pouhé srovnání terénu buldozerem. Klíčovým partnerem Ukrajiny v obnově zničené země se stalo Japonsko.

Nejčtenější články

Nerostou, jak mají? Nejčastější problémy rostlin ve vyvýšených záhoncích

Vyvýšené záhony jsou oslavovány jako nefalšovaný hit sezóny. Možná jste na ně letos vsadili i vy. A dost možná právě zjišťujete, že vám to s nimi nejde tak, jak jste si představovali. Mají totiž spoustu kladů, ale pojí se s nimi též několik neduhů.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

S prostokořennými sazenicemi stromů a keřů se nemazlete. Čím více násilí, tím lépe

Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.

Nezalévejte jahodníky přes listy, nejste déšť. Nechte listy a plody při zálivce suché

Riziko největších nočních a ranních mrazíků už snad pominulo a odolné jahodníky, které ostatně přečkaly v mnoha zahradách zimu, nabírají na síle. Právě byly bohatě zalité dešti, ale co potřebují nejvíce, abychom se dočkali bohaté úrody jahod, a co naopak nesmíme dělat? Největší chybou je zálivka jahodníků na listy a plody. Ne že by tyto rostliny vodu nepotřebovaly, naopak vyžadují zálivku častou a bohatou, ale ke kořenům. Listy a plody sprchovat nesmíme, abychom nepodporovali šíření šedé plísně.

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Kterou zeleninu stačí v zahradě jednou vysadit a pak ji můžeme pěstovat dlouhé roky?

Se zeleninou je v zahradách potíž. Potřebuje výživnou půdu, proto musíme hodně hnojit. Nejlépe na podzim zapravovat do půdy dobře uleželý hnůj, přidáváme NPK a dusíkaté vápno. Musíme ale také hodně zalévat a plít. Každý rok je třeba kupovat nová semínka a sazeničky, teplomilné druhy pak držíme nejméně do půlky května v teple. Rychlíme je, předpěstováváme, protože nesnášejí teploty nižší než 15 stupňů Celsia. Aby toho nebylo málo, z biologického hlediska jde u některých druhů vlastně o ovoce. Proč? Protože všechny rostlinné druhy, které vytvářejí jedlé plody se semeny uvnitř, jsou vlastně podle botaniků ovocem. Přesto ale existují druhy zeleniny, které v zahradě vydrží dlouhé roky a jejichž části můžeme sklízet každoročně. Které to jsou?

To nejlepší hnojivo máte možná už dávno doma, přímo na své zahradě. Jaké?

Hnojiva nemusíte složitě vybírat v obchodě a utrácet za ně peníze. Většinu z nich už máte k dispozici přímo na své zahradě. Stačí je jen začít vnímat trochu jinak. Kompost, listí, posekaná tráva nebo třeba hnůj totiž nejsou odpad, ale plnohodnotné zdroje živin.

Poslední večeře se stala obřadem všech křesťanů. Jí se ale hlavně „zelené“

Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.

TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!

Nízkoenergetické bydlení

Jak se staví dřevostavba

Katalog rostlin

Zahrada hrou

Nízkoenergetické bydlení

Zobrazit všechny seriály

Jak se na jaře postarat o jahodníky. Všechno staré, suché, nemocné a vytahující se musí pryč

Jarní péče o jahodníky není v zásadě nijak složitá. Přes zimu zůstala na rostlinách v záhonech spousta listů, které se ale obvykle jara v dobré kondici nedožijí. Musíme je odstranit stejně jako zbytečné šlahouny. Zároveň plejeme, okopáváme, hnojíme a pokud neprší, bude potřebná i pravidelná závlaha, jahody potřebují hodně vody. V zásadě tedy můžeme jarní péči o jahodníky rozdělit na čištění a řez, úpravu půdy a hnojení. Je toho ale o "malinko" víc.

Výrobce vysavačů se rozhodl inovovat pěstování jahod. Ukázal budoucnost skleníkových farem

Jak souvisí populární výrobce vysavačů a možná budoucnost zemědělství na planetě Zemi? Překvapivě o dost víc, než by se zdálo. A možná o dost míň, než bychom asi chtěli. Proč?

Bohatá úroda brambor začíná teď. Nechte si je před výsadbou naklíčit

Při automatizované výsadbě na polích jsou naklíčené brambory k ničemu, klíčky by sázecí stroj zničil. Doma ale obvykle nepěstujeme brambory v obřích objemech a můžeme si proto dovolit každou opatrně vložit do výsadbové rýhy klíčky vzhůru a nakonec všechno opatrně zahrnout zeminou. Na rychlosti růstu i pozdější úrodě by to mělo být znát. Je to vlastně luxus, který máme oproti velkovýrobě. A protože se brambory většinou vysazují po celý duben, na předklíčení sadby je ještě čas. Jak to udělat?

Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit

Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?

Harmonie se nekoná. Většina druhů bylin se vzájemně nesnáší

Na zahradě existují bylinky, které si vzájemně škodí, soutěží o živiny nebo mají natolik odlišné nároky na pěstování, že společně prospívat nebudou. Níže naleznete seznam nejznámějších „nepřátelských“ kombinací bylinek.

První předjarní bylinky v zahradě. Na jaké se můžeme těšit?

První předjarní bylinky v zahradě? Ne, opravdu nečekejte meduňku, šalvěj, libeček, tymián, levanduli a jiné výtečníky. Přesto ale ze zahrádky a přírody nepřijdete s prázdnou ani od konce února do půlky března. Některé na vás čekají pod zemí, jiné při jejím povrchu a další už rovnou vystrkují své „pichlavé růžky“ od dost výš, i když jenom v řádech centimetrů.

Jarní úklid a gruntování se netýká jen bytu. Nezapomeňte po zimě připravit a vydezinfikovat skleník

Příprava skleníku po zimě je nesmírně důležitá. Především musíme včas předejít plísním, které by se mohly už brzy negativně projevit na padání klíčních rostlin, ale i napadení již statnějších a vitálnějších sazenic. Řešíme ale také pravý opak, pokud jsme do skleníku v zimě nenaváželi sníh a ten je nyní vyprahlý jako poušť. Vody bude potřebovat spoustu. Navíc je potřebná i péče o půdu a zlepšení jejích vlastností.

Koupě semínek pro rychlení sazenic není jen tak. Zvolit F1, nehybridní odrůdy, nebo GMO?

Hybridy (F1) jsou výborné pro začátečníky, garantují stabilní a vysoký výnos, ale každý rok je třeba kupovat nová semínka. Další generace nebývají geneticky stabilní. Oproti tomu nehybridní osiva vyhledávají zkušenější zahrádkáři, milovníci tradičních chutí a semenaření. A GMO osiva? Ta jsou u nás přísně regulována a v obchodech se s nimi nesetkáte.

Proč se vám sazenice vytahují? Okenní parapet není dobré místo pro výsev

Zimní návrat mrazů zaskočil nejen silničáře, ale i nadšené zahrádkáře. Sazenice vyseté v dobré víře, že jaro už klepe na dveře, se na okenních parapetech vytahují za nedostatkem světla a rychle slábnou. Proč k tomu dochází a jak mladé rostlinky zachránit dřív, než bude pozdě?

Nový genetický experiment slibuje „fialové blaho“. Zakousnete se do fialových rajčat?

Pojem FIALOVÁ CHUŤ se brzy možná ocitne jako reklamní slogan na našich zelinářských pultech. Kvůli fialovým rajčatům. Novému kultivaru obchodně nazvanému Purple Bliss.

Na začátku bylo semeno. Korporátní kontrola trhu se semeny je drahá a pro svět nebezpečná

Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.

Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít

Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.

Skleník jako kuchyně. Projekt, který mění pohled zahradníků na svět kolem nich

Víc než jen jedno poselství, víc než jen jeden účel. Projekt čínských architektů, nazvaný prostě Váš skleník je vaše kuchyně, má zkrátka velmi silný náboj a ukazuje toho mnohem víc, než by se od tak skromné stavby dalo čekat.