Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 24 fotek

Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.

Co v článku najdete

Marťanské krátery na Lanzarote pijí ranní rosu

Pravděpodobně nejbizarnější pohled se vám naskytne, když navštívíte kanárský ostrov Lanzarote, konkrétně vinařskou oblast La Geria. Zapomeňte na zelené svahy Toskánska nebo úhledné řádky na jižní Moravě. Zdejší krajina vypadá jako černá poušť na Marsu, kterou někdo systematicky a geometricky přesně bombardoval dělostřelectvem. Celý povrch země je totiž pokrytý tisíci dokonalých širokých kráterů vyhloubených do temného sopečného popela. A na dně každého z nich se krčí jeden jediný keřík vinné révy.

Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)
Způsob pěstování vinné révy na Lanzarotte (Zdroj: Shutterstock)

Tento přístup ale nevznikl z estetického rozmaru, nýbrž z čistého pudu sebezáchovy. Ostrov bičují spalující, suché větry ze Sahary, které by jakoukoli normální rostlinu okamžitě vysušily na troud. Krátery proto fungují jako dokonalé štíty, které révu schovávají do bezpečí, navíc jsou na okrajích ještě opatřené půlkruhovou zídkou z lávových kamenů. Největší kouzlo ale umí samotný černý sopečný prach: má totiž neuvěřitelnou schopnost fungovat jako kondenzátor. Během noci nasaje veškerou vlhkost z oceánské mlhy, promění ji v kapky rosy a přes den ji bezpečně drží pod povrchem, aby ji slunce nestihlo odpařit. Místní vinaři tak pěstují jedno z nejlepších vín na světě v podmínkách, kde v podstatě vůbec neprší, a to jen díky tomu, že donutili pozůstatky dřívější sopečné činnosti pracovat ve svůj prospěch.

Africké klíčové dírky se zabudovaným žaludkem

Přesuňme se do afrického Lesotha. To je místo, kde slovo voda slyšíte jen v pohádkách a půda má strukturu i barvu sušené cihly. Místní lidé tam museli vymyslet něco, co udrží zeleninu naživu s minimální vláhou, a tak stvořili kruhové vyvýšené záhony, kterým se kvůli jejich specifickému tvaru při pohledu z ptačí perspektivy říká klíčové dírky. Celý trik spočívá v tom, že záhon má uprostřed zabudovaný drátěný nebo proutěný koš, který funguje jako permanentně hladový žaludek celé konstrukce.

Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)

Do středového koše se totiž hází veškerý organický odpad z kuchyně a vylévá se sem i takzvaná šedá voda, tedy zbytky vody z mytí nádobí nebo sprchování. Kolem koše je navrstvená zemina uspořádaná do mírného svahu, takže když středový kompost zalijete, všechny rozpuštěné živiny a drahocenná vlhkost se začnou pomalu a rovnoměrně šířit celým záhonem přímo ke kořenům rostlin. Výřez v kruhu umožňuje zahradníkovi pohodlně dokráčet až ke středu a krmit tento podivný mechanismus, aniž by musel šlapat po pěstovaných rostlinách nebo mezi nimi. Je to vlastně takový malý, soběstačný ekosystém, který kombinuje odpadkový koš, zavlažovací věž a luxusní restauraci pro rajčata v jednom. Má to jen jeden háček: nesmíte doma používat žádnou agresivní chemii, používaná šedá voda nesmí obsahovat látky, které by rostlinám ublížily.

Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)
Africká klíčová dírka (Zdroj: Insteading)

Aztécká plovoucí monstra a nekončící bahenní party

Představte si, že byste už nikdy v životě nemuseli vzít do ruky konev na zalévání ani řešit, kam schovat kompost. Přesně tohle asi napadlo staré Aztéky, když se usadili v bažinách kolem dnešního Mexico City. Místo toho, aby složitě vysoušeli močály, rozhodli se, že zeleninu prostě ubytují na vodě. Tak vznikly chinampas, což jsou v podstatě obří plovoucí matrace utkané z rákosu a proutí, na které se naházelo superúrodné bahno ze dna jezera a hromada tlejícího listí. Celé to pak ukotvili ke dnu jezera pomocí vrb, které svými kořeny prorostly hluboko dolů a fungují tedy jako živé kotvy.

Chinampas v Mexiku (Zdroj: Shutterstock)
Chinampas v Mexiku (Zdroj: Shutterstock)
Chinampas - historická fotografie (Zdroj: Shutterstock)
Chinampas - historická fotografie (Zdroj: Shutterstock)

Výsledkem je zahradnický ráj vycházející z principu permanentního přísunu vody a nekončícího bufetu. Výživné hmoty je na dně nekonečně mnoho. Kořeny rostlin si skrze porézní rákosový spodek berou přesně tolik vody, kolik potřebují, takže pojem sucho pro mexické zemědělce hospodařící na chinampas prostě neexistuje. Když navíc záhonu začne docházet dech, stačí skočit do loďky, nabrat ze dna jezera další porci lepkavého bahna plného živin a záhon jednoduše přikrmit shora. Tento systém je tak efektivní, že dokáže vyprodukovat až sedm sklizní ročně, což z něj dělá pravděpodobně nejvýkonnější způsob zemědělské produkce v dějinách lidstva.

Chinampas v Mexiku (Zdroj: Shutterstock)
Chinampas v Mexiku (Zdroj: Shutterstock)
Chinampas v Mexiku (Zdroj: Shutterstock)
Chinampas v Mexiku (Zdroj: Shutterstock)

Německé pohřebiště stromů jako podzemní houba

Němečtí a rakouští permakulturní nadšenci se rozhodli jít jinou cestou a pod heslem „co je doma, to se počítá“ začali na svých zahradách budovat takzvaný hugelkultur. Když tento záhon uvidíte poprvé, pravděpodobně pojmete podezření, že soused na zahradě tajně někoho pohřbil nebo tam buduje protiletecký kryt. Jde totiž o masivní, klidně i dva metry vysoký hliněný val (nejčastěji metr), který se často táhne středem pozemku (na okrajích vypadá lépe). To nejzajímavější se ale skrývá pod povrchem, kde místo klasické hlíny najdete naskládané celé kmeny stromů, tlusté větve, pařezy a listí.

Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)
Hugelkultur - vrstvení (Zdroj: Shutterstock)

Celá tato dřevěná pyramida je teprve ve finále zasypána vrstvou obrácených travních drnů, rostlinných zbytků ze zahrady a kompostu. Masivní kusy dřeva ukryté vespod začnou časem hnít a promění se v gigantickou houbu nasávající a udržující vodu. Když na jaře zaprší, dřevo do sebe nasákne mnoho vody, kterou pak během horkého léta pomalu a ochotně pumpuje nahoru k rostlinám, takže zahradník může v klidu sedět v lehátku a pozorovat úrodu bez nutnosti neustálého natahování zahradních hadic a běhání s konvemi. Jako bonus navíc probíhající rozklad dřeva produkuje stabilní porci tepla, které hřeje rostliny od kořenů, takže na tomto podivném kopci můžete sklízet křupavé saláty a příjemně pálivé ředkvičky v době, kdy sousedi na běžných záhonech teprve smutně obracejí zmrzlou hlínu.

Hugelkultur (Zdroj: PERMIES)
Hugelkultur (Zdroj: PERMIES)

Rychlé srovnání: Který záhon co řeší?

Typ záhonuPůvodHlavní superschopnostIdeální pro
ChinampasMexikoNulová potřeba zalévání, extrémní úrodnostBažiny, jezera, zamokřené pozemky
Keyhole GardenAfrikaVlastní uzavřený cyklus živin a vodySuché oblasti, malé zahrady
HugelkulturEvropaAkumulace vody ve dřevě, spodní ohřev kořenůChladnější klima, nadbytek dřevního odpadu
Krátery s hradbami pro vinnou révuKanárské ostrovy, LanzaroteSběr vzdušné vlhkosti, absolutní ochrana před větremVětrné oblasti, aridní (pouštní) klima

Další netradiční způsoby pěstování

Pokud vás baví zahradničení, které tak trochu popírá zákony přírody (nebo aspoň zdravý selský rozum), svět nabízí spoustu dalších šílených až geniálních metod. Lidé totiž dokážou zeleninu donutit růst v podstatě v čemkoli, od balíků slámy přes plastové trubky až po absolutní temnotu.

Pěstování v balících slámy (Straw Bale Gardening)

Tento způsob pěstování vypadá, jako by někdo zapomněl uklidit ze zahrady sklizeň slámy, ale je to plnohodnotný a čím dál populárnější systém vyvýšených záhonů. Místo do země sázíte rostliny (nejčastěji rajčata, okurky nebo dýně a cukety) přímo do zalisovaného balíku slámy. Balík se zhruba dva týdny před výsadbou intenzivně prolévá vodou a hnojí, čímž se uvnitř nastartuje proces kompostování. Sláma začne zevnitř hnít, generuje obrovské množství tepla (takže můžete sázet mnohem dříve) a promění se v dokonale čistý, výživný substrát. Rostliny mají perfektní drenáž, netrpí půdními chorobami a až sezóna skončí, zbylé balíky prostě rozhrabete jako hotový kompost do běžných záhonů.

Pěstování na balících slámy (Zdroj: Shutterstock)
Pěstování na balících slámy (Zdroj: Shutterstock)

Aeroponie (Kořeny visící ve vzduchu)

Zatímco hydroponie (pěstování ve vodě) už je celkem nuda, i když ji skutečně ovládá málokdo, aeroponie posouvá vědu ještě dál. Rostliny jsou upevněné v dírách dlouhých plastových panelů nebo věží a jejich kořeny volně visí uvnitř úplně prázdného, temného prostoru. Ve vzduchu. Vtip je v tom, že se nepoužívá žádná hlína ani tekoucí voda. V pravidelných intervalech (třeba každých pár minut) se na visící kořeny ze speciálních trysek vystříkne mikroskopická mlha nasycená živinami. Kořeny mají stoprocentní přístup ke kyslíku, takže rostliny rostou až o polovinu rychleji než v zemi a spotřebují o 95 % méně vody. Právě proto s touto metodou experimentuje NASA pro budoucí základny na Marsu.

Aeroponická farma v Číně (Zdroj: Shutterstock)
Aeroponická farma v Číně (Zdroj: Shutterstock)

Pěstování rebarbory v absolutní temnotě (Rhabarber-Forcing)

Tento bizarní a velmi starý rituál pochází z takzvaného „Rebarborového trojúhelníku“ v anglickém Yorkshiru. Na začátku zimy se pole s rebarborou přikryjí speciálními vysokými hliněnými hrnci (nebo se rostliny vykopou a přenesou do obřích zatemněných hal), kde panuje stoprocentní, černočerná tma. Rostliny v temnotě propadnou panice, že jsou pohřbené hluboko pod zemí, a začnou zoufale a extrémně rychle natahovat své listové řapíky vzhůru, aby našly světlo. Protože ale nemají světlo pro fotosyntézu, nezelenají, ale zůstanou zářivě růžovo-červené. Listy jsou zakrslé a žluté. Takto „vyhnaná“ rebarbora je neuvěřitelně křehká, sladká (neobsahuje tolik kyseliny šťavelové) a roste tak rychle, že když stojíte v tiché hale, doslova slyšíte, jak stonky s pukáním rostou a praskají.

Rebarbora (Zdroj: Shutterstock)
Rebarbora (Zdroj: Shutterstock)

Záhon poháněný rybím trusem (Akvaponie)

Akvaponický systém dokonale propojuje chov ryb (akvakulturu) a pěstování rostlin bez půdy. Představte si to jako uzavřený okruh, kdy je dole obří akvárium s rybami (třeba tilapiemi nebo kapry) a nad ním jsou umístěné vany se štěrkem či keramzitem, ve kterých roste zelenina. Ryby produkují odpad, který je pro ně samotné ve větší koncentraci toxický. Čerpadlo však tuto špinavou vodu vyžene nahoru do záhonů. Tam žijí užitečné bakterie, které rybí trus (amoniak) přemění na dusičnany. Rostliny tyto dusičnany bleskově nasají jako prvotřídní hnojivo pro svůj růst, čímž vodu dokonale vyčistí a ta steče čistá zpět dolů k rybám. Nekupujete žádná hnojiva, ryby mají čistou vodu a vy máte třeba spoustu salátu, na který si položíte čerstvě pečené rybí maso.

Akvaponie (Zdroj: Shutterstock)
Akvaponie (Zdroj: Shutterstock)

Použité zdroje:

  • Oficiální profil organizace UNESCO, která systém Chinampas v mexické oblasti Xochimilco zařadila na seznam světového dědictví jako unikátní historický zemědělský systém
  • Manuál od organizace Send a Cow (nyní Ripple Effect), která klíčové dírky masivně šířila v Africe jako zbraň proti suchu a podvýživě
  • Detailní průvodce od předního světového permakulturního portálu Permaculture Research Institute, který dopodrobna rozebírá vodní kapacitu a tepelné vlastnosti hnijícího dřeva v záhonech.
  • Oficiální průvodce Geoparku Lanzarote (pod patronátem UNESCO), který popisuje geologické vlastnosti černého popelu (lapilli) a unikátní mikroklima tamních kráterových vinic
  • ČESKÉSTAVBY.cz
  • Wikipedia
  • insteading.com
  • ledmegrow.cz
  • idnes.cz

Zahradní Babylon: Kvíz, který oddělí bio-snoby od pravých českých zahrádkářů srdcařů

Taky máte pocit, že se dneska na schůzi zahrádkářského svazu nedomluvíte bez slovníku cizích slov? Nezoufejte, ještě jste asi na žádné nebyli, ve skutečnosti to není tak horké, jak se může zdát. Připravili jsme pro vás devět zapeklitých otázek, které prověří, jestli dokážete moderní zahradní anglicismy přeložit do obyčejného a osvědčeného selského rozumu, nebo jestli vás soused Franta opije rohlíkem (či slivovicí). Otestujte své znalosti a zjistěte, zda jste rození partyzáni městské zeleně, nebo jen oběť zahradního marketingu!

Když vám soused hrdě oznámí, že o víkendu úspěšně zahájil rewilding, znamená to, že...
Přestal sekat trávu, vykašlal se na pletí a teď tomu říká přírodní design.
Na zahradu si pořídil divočáka a učí ho aportovat.
Koupil si bizoní kůži a začal na pozemku rozdělávat oheň křesadlem.
1/9