Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. „Babo raď, říkám, tedy vlastně dědku“, konkrétně avokádo jsem nikdy nezkoušel. A tak koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Je na nich tma, hodně málo světla, na zimu navíc ještě žaluzie na oknech. Vytáhnutí rostliny také nepůsobí příliš zdravě, sluníčko jí asi chybí. Žije však, na vrcholu tvoří další lístky. Navíc mladé sazenice hruškovců přelahodných mají dlouhé, tenké kmínky i v nejlepší kondici. Ale co s tím? Jednoduché úvahy o podmínkách, které by mohly pokojovým rostlinám vadit, napadnou asi každého. Málo zálivky, nebo naopak příliš? Chybějící drenáž v květináči? Suchý vzduch? Chladno (např. průvan u okna, když se otevře), nebo naopak příliš velké teplo? Nepřehání to s hnojením, vždyť se na hnojivo ptala? V zimě se ale obecně hnojení nedoporučuje a vlastně ani mnoho zálivkové vody. Škůdci? Nemoci? A neměla by být u mladé sazeničky prasklá pecka částečně nad povrchem zeminy v květináči? Na fotkách je to běžné. Jak poradit?
)
)
1. Odkud rostlina pochází? Kde roste v přírodě?
Nejdůležitější je znát u každého rostlinného druhu, odkud pochází a tedy jaké podmínky má ve své domovině. Těm pak přizpůsobíme pěstování v bytě. Hlavní jsou teploty, světlo, vzdušná vlhkost a zálivka. Nemusíte zrovna vědět, že avokádo je plodem rostliny, která se jmenuje hruškovec přelahodný, natož že latinsky se to řekne Persea americana. Důležité je vědět, že pochází z Mexika, a že se dnes běžně pěstuje v tropech, ale i subtropech světa. Mexiko je dokonce největším světovým producentem (30 %), vývozcem i spotřebitelem (také nepotřebujete znát). Co to znamená? Že vyžaduje hlavně teplo, ovšem subtropické podmínky napovídají, že si hruškovec přes zimu rád odpočine při nižších teplotách (8 až 10 °C). A jelikož nejde o rostlinu deštných pralesů, bude určitě potřebovat i spoustu světla, v zimě tedy vyžaduje co nejsvětlejší stanoviště, ale mladé a přesazené rostliny je dobré v sezóně chránit před slunečním úpalem. Pokud nejsou na plné slunce a vedra zvyklé už od sazeniček.
)
Pro identifikaci problémů jakéhokoli druhu rostlin si ale ještě rozviňme téma původu. Zjednodušíme si ho na 3 pojmy: mírný klimatický pás, subtropy a tropy. Vynechme nyní jemnější nuance, jakože v horách tropů panují v určitých výškách podmínky subtropické, následují podmínky mírného pásu a nakonec je krajina téměř antarktická. Klíčem k pochopení rostlinných potřeb je, že nemůžeme skákat z mírného pásu rovnou do tropů a naopak. Subtropický „mezikrok“ je klíčem k pochopení. Proto také exotické rostliny tropického původu pěstujeme v interiérech a vytápěných sklenících. Proto se v tropech nehrnou třeba do pěstování našich jabloní a švestek. Proto je třeba subtropické rostliny schovat před zimou. A v zimě nechat odpočívat za nižších teplot.
Pokud rostlina žije v tropech, nemůže si po celý rok vlastně nikdy pořádně odpočinout. Samozřejmě s výjimkou pouští, kde je cyklus dán dostupností vody, nikoli klimatem a teplotami. Když ale jde o druh subtropický, v zimě si odpočine rád. A tady děláme největší chyby. Držíme rostliny v teple místnosti, přitom potřebují teploty do 10 oC, nenecháme je odpočinout. Navíc je často zbytečně přeléváme, což ale není nutné ani žádoucí, rostliny v zimě nevykazují žádné přírůstky, o hnojení nemluvě. A k tomu všemu je ještě umístíme na tmavé místo (jako by šlo o krásky nižších pater tropických deštných lesů), nebo přímo k chladnému oknu, kterým navíc často větráme. To v nás je chyba, rostliny moříme nevhodnými podmínkami.
)
)
2. Půdní a vláhové poměry v domovině
Určitě se hodí také znalosti půdních a vláhových poměrů v domovině. A též zda náhodou nejde o sukulent. Získáme tak informace o nárocích na zálivku, vhodném typu substrátu a potřebě živin. Konkrétně hruškovec přelahodný preferuje klima teplé a vlhké a půdu propustnou, nesnese mrazy ani studený průvan u okna. Vyžaduje tedy hodně sluníčka, žádnou mokrou hlínu (dobře odvodněnou a propustnou půdu), ale také pravidelnou zálivku. A jelikož to není rostlina bahenní, natož vodní, nesmí být substrát přemokřený. Zaléváme jenom tak, aby nepřeschnul. V létě snese i skleník, ale je třeba přistínit. Celoročně pak pouze skleník vytápěný nebo temperovanou zimní zahradu.
)
3. Prvním nejvhodnějším krokem léčby je často přesazení
Rostliny ve špatném zdravotním stavu je nejlepší zkusit přesadit. A právě v zimě, tedy v době vegetačního klidu, je na přesazení nejvhodnější čas. Rostliny odpočívají a jejich kořeny ocení nové prostředí, jakmile se rostlinka začne na jaře probouzet.
Obecná pravidla pro zimní přesazování říkají, že kromě vhodné směsi (zeminy, substrátu) je třeba si zajistit i drenáž květináče. A při vyšších nárocích na vzdušnou vlhkost také hodně širokou a hlubší podmisku a kamínky. Při přesazování kontrolujeme kořeny, odstraňujeme hnijící a uschlé a můžeme kořenovou soustavu mírně sestřihnout. Konkrétně v případě mladých sazeniček hruškovce přelahodného je také třeba, aby část prasklé pecky, ze které vyrůstá stonek, zůstala nad zemí.
)
4. Před přesazením je třeba vyloučit škůdce a choroby
Houbové choroby (plísně) jsou jasným důvodem k přesazení, stav rostliny by se pak měl zlepšit. Ovšem při bakteriálním a virovém onemocnění je často lepší pokojovku vyhodit, aby se nákaza nešířila na další zelené jedince. To samé platí i pro případ masivního napadení škůdci. Mšic se ještě zbavíte, ale třeba svilušky nebo dokonce puklice, s těmi je to již horší. Každé zahradnictví má místo rostlinné „eldénky“ na nemocné jedince velký kontejner, s léčením se příliš nezabývají, se ztrátami na životech se počítá. Akorát oddělují rostlinnou hmotu se zeminou od nádob. Vy se ale rostlinolékařem stát můžete. I úspěšným.
)
Ideální podmínky pro pěstování hruškovce přelahodného
- Ideální klima je teplé a vlhké, subtropické až tropické. Vyloženě tropický skleník ale nevyžaduje. Jakmile nějaká rostlina dobře snáší subtropické podmínky, jde spíše o subtropický druh, kterému se dobře daří i v tropech. Někdy je to i naopak, ale převažuje řazení mezi druhy subtropické.
- Teploty v létě od 15 °C výš, při letnění pozor na ochlazení. V zimě 8 až 10 °C, ale na světlém stanovišti. Rostlina si tak odpočine.
- Vyžaduje hodně sluníčka, mladé a přesazené rostliny je ale dobré chránit před spálením.
- Půda dobře odvodněná a propustná.
- Zálivka pravidelná a mírnější, nesnese přemokření.
- Rostlinu však lze naopak pěstovat i hydroponicky (už od vyklíčení), kdy jsou kořeny stále ve vodě. Pozor však, pecka musí být ponořena jen částečně. Stačí váza s vodou a vyklíčené sazeničce (jejím kořenům) přidávat v rozumné míře ve vodě rozpustné hnojivo.
- Kvůli vyšší vlhkosti vzduchu je v bytě dobrá široká a hlubší podmiska s kamínky a vodou. Vhodné je i rosení listů rozprašovačem. Nezbytné to však u subtropických druhů není. V subtropech panují vysoké teploty v kombinaci se sušším vzduchem.
- Nároky na hnojení nemá vysoké, stačí běžná hnojiva pro pokojové rostliny a střídmé přihnojování.
- Při letnění je dobrá ochrana před silným větrem.
- Mladé sazenice musí mít pecku (velké semeno) částečně nad substrátem.
)
)
O hruškovci přelahodném
Hruškovec přelahodný (Persea americana) poskytuje plody, kterým říkáme avokádo. Pochází z Mexika a botanicky se řadí mezi ovoce. U nás se nejčastěji prodávají plody se zelenou slupkou, barva však může být až černá. Běžně se prodává více jak 10 odrůd tohoto ovoce. Uvnitř je plod měkký a světle žlutý. Dužina se dobře roztírá, skvěle se proto hodí k přípravě pomazánek. Avokádo můžeme konzumovat syrové i tepelně upravené.
)
Ve středu každého plodu je kulatá nejedlá pecka o průměru 3 až 5 cm, která naklíčí ve vodě i v květináči, trvá to ale dlouho (za vyšších teplot 2 až 6 týdnů). Předem je však třeba pecku důkladně očistit od dužiny, aby nezahnívala. Plody jsou dlouhé 7 až 20 cm a váží od cca 100 g až do 1 kg. 1 dospělý strom urodí okolo 120 plodů. Název avokádo pochází ze španělského „aguacate“, odvozeného od slova „ahuacatl“ z indiánského jazyka nahuatl.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, denik.cz
)
