Válka přes plot: 9 zahradních kontroverzí, které dnes rozdělují svět

Válka přes plot: 9 zahradních kontroverzí, které dnes rozdělují svět

Zahradničení už dávno není jen o tom, jakou barvu muškátů zvolit do truhlíku na okno. Z kdysi poklidného koníčku se stalo ideologické bojiště, na kterém se střetávají dva radikálně odlišné světy: tradiční touha po absolutní kontrole a estetické dokonalosti stojí proti sílícímu volání po ekologické odpovědnosti a spolupráci s přírodou. Kde končí osobní vkus a začíná ekologický hazard? Představujeme devět nejžhavějších témat, nad kterými se dnes dokážou do krve pohádat i ti nejlepší sousedé.

Zelené plíce ve vesmírném chladu: Jak Thomas Heatherwick navrhl zahradu pro život mimo Zemi

Zelené plíce ve vesmírném chladu: Jak Thomas Heatherwick navrhl zahradu pro život mimo Zemi

Projekt Space Garden (Vesmírná zahrada) z dílny vizionářského britského designéra a architekta Thomase Heatherwicka představuje jeden z nejprovokativnějších ekologicko-technologických konceptů posledních let. Zatímco většina vesmírných projektů se zaměřuje čistě na technické přežití (hadičky, kovové nádrže, LED osvětlení), Heatherwick do vesmírného plánování vnesl hluboký lidský rozměr a organickou krásu. Tento projekt, poprvé představený jako vizionářský koncept a následně rozpracovaný v sérii prototypů, redefinuje, jak by mohl vypadat život lidí mimo naši planetu – a co se z toho můžeme naučit pro záchranu té naší.

Dostanou se skutečně svítící petúnie i na české balkóny? A jak je možné, že svítí?

Dostanou se skutečně svítící petúnie i na české balkóny? A jak je možné, že svítí?

Firefly Petunia (petúnie „světluška“) je bez nadsázky svatým grálem moderní botaniky a zahradního designu. Jde o vůbec první komerčně dostupnou, geneticky modifikovanou okrasnou rostlinu, která nepřetržitě a viditelně svítí vlastním světlem bez jakýchkoli chemických přísad či UV lamp. Zatímco dřívější pokusy o svítící flóru vyžadovaly speciální gely nebo zářily jen pod mikroskopem, Firefly Petunia představuje skutečný průlom, který si dnes lidé běžně dávají do truhlíků na terasách. Bohužel ale zatím pouze v USA, protože Evropa se striktně brání geneticky modifikovaným organismům (GMO). Dočkáme se „světlušky“ i u nás?

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.

Není nad špatné rady. Škodlivá opatření, která vám neprospějí, se nikdy neomrzí

Není nad špatné rady. Škodlivá opatření, která vám neprospějí, se nikdy neomrzí

Nakloní se přes plot, chvilku se rozhlíží a pak znalecky pokývají hlavou. Ne, nepřišli vám pochválit zahradu. Přišli vám dát dobrou radu. Sice prý děláte dobře Y, ale mohli byste dělat i X. A to by bylo, panečku, kdybyste dali na jejich doporučení. Zahradnická sezóna je, zdá se, v plném proudu. A spolu s těmi rostlinkami, které se vám úspěšně rovnají do řádků na záhoncích anebo vykukují z květináčů, se kolem najednou objevují i lidé, kteří to s vámi myslí opravdu dobře. Chtějí vám poradit.

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Neplaťte vodné, vybudujte džungli: Jak na dešťovou zahradu, která přežije sucho i potopu

Počasí v posledních letech připomíná náladového puberťáka. Buď tři měsíce neprší a trávník má barvu i texturu sušeného tabáku, nebo přijde průtrž mračen a z vaší příjezdové cesty je sjízdný kanál pro kajaky. Co s tím? Můžete buď dál spílat meteorologům, nebo proměnit svůj pozemek v geniální houbu, která každou kapku chytí, nepustí a přetaví v bujnou zelenou oázu. Vítejte ve světě dešťových zahrad – konceptu, u kterého se potkávají moderní ekologie a zdravý selský rozum s čistým zahradním hédonismem. Neexistuje větší blahobyt než dešťová zahrada.

Mezi nebem a plachtou: Průvodce zahradního stratéga, který chce poroučet větru i kroupám

Mezi nebem a plachtou: Průvodce zahradního stratéga, který chce poroučet větru i kroupám

Mraky na obzoru těžknou, barví se do ocelových, tmavomodrých až černých odstínů a vzduch voní elektrickým napětím. Každý zahradník zná ten pocit bleskové paniky, kdy se pohled na rozkvetlé záhony a zrající plody mění v bitevní plán. Má smysl běžet do garáže pro plachtu? Ano, má. Ale než bezhlavě hodíte kus igelitu na křehká rajčata, pojďte se nadechnout a podívat, jak se s hněvem nebes prali vaši předci. Nejste v tom totiž sami. Vztyčování plachet nad zelení je prastaré umění plné luxusu, špionáže i čirého zoufalství.

Záhonová sci-fi: Když se zahradničení zvrtne v extrémní sport

Záhonová sci-fi: Když se zahradničení zvrtne v extrémní sport

Zapomeňte na nudné obdélníky lemované ohnilými prkny nebo do země zatlučenými palisádami, ze kterých se každý rok lopotně snažíte vydolovat tři neduživé mrkve. Skuteční mistři rýče a motyky po celém světě už dávno pochopili, že pěstování plodin potřebných k přežití se dá proměnit v technologický triumf, architektonický div nebo přinejmenším v dokonalou past na líné sousedy a sucho, případně na nadbytek vody. Od afrických pouští až po mexické močály lidé vyvinuli záhony, které popírají gravitaci, ignorují sucho, samy se krmí a občas vypadají, jako by je na naší planetě zapomněla pokročilá mimozemská civilizace. Vítejte ve světě, kde se záhony staví z kmenů stromů, plují po hladině nebo se schovávají v kráterech před vysušujícím pouštním vichrem.

Anglicismy v zahradách. Jde jen o prázdná marketingová hesla, nebo mají skutečný obsah?

Anglicismy v zahradách. Jde jen o prázdná marketingová hesla, nebo mají skutečný obsah?

„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

Zahrada jako z časů Karla Čapka. V Janovicích ožila prvorepubliková elegance i přírodní zahradničení

V Janovicích nad Úhlavou najdete na břehu řeky místo, které působí jako návrat do časů první republiky. Je to místo z dob, kdy se po podobné zahradě mohl procházet i Karel Čapek, zmíněný už v nadpisu článku. Místní prvorepubliková zahrada spojuje atmosféru meziválečných vilových zahrad s moderním ekologickým přístupem. Květinové záhony, růže, dobový nábytek i užitková část tu vytvářejí prostor, který není jen krásný na pohled, ale také přátelský k přírodě. Zahrada navíc získala v roce 2025 evropské ocenění za ekologické zahradničení. Působivou zahradu u řeky Úhlavy rozhodně stojí za to vidět.

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.

Čím vyplnit a jak navrstvit vyvýšené záhonky? Na hlínu zapomeňte

Čím vyplnit a jak navrstvit vyvýšené záhonky? Na hlínu zapomeňte

Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.

Kterou zeleninu stačí v zahradě jednou vysadit a pak ji můžeme pěstovat dlouhé roky?

Kterou zeleninu stačí v zahradě jednou vysadit a pak ji můžeme pěstovat dlouhé roky?

Se zeleninou je v zahradách potíž. Potřebuje výživnou půdu, proto musíme hodně hnojit. Nejlépe na podzim zapravovat do půdy dobře uleželý hnůj, přidáváme NPK a dusíkaté vápno. Musíme ale také hodně zalévat a plít. Každý rok je třeba kupovat nová semínka a sazeničky, teplomilné druhy pak držíme nejméně do půlky května v teple. Rychlíme je, předpěstováváme, protože nesnášejí teploty nižší než 15 stupňů Celsia. Aby toho nebylo málo, z biologického hlediska jde u některých druhů vlastně o ovoce. Proč? Protože všechny rostlinné druhy, které vytvářejí jedlé plody se semeny uvnitř, jsou vlastně podle botaniků ovocem. Přesto ale existují druhy zeleniny, které v zahradě vydrží dlouhé roky a jejichž části můžeme sklízet každoročně. Které to jsou?

Posečená tráva je zahradní poklad s mnoha možnostmi využití. Nevyhazujte ji, ale naučte se používat

Posečená tráva je zahradní poklad s mnoha možnostmi využití. Nevyhazujte ji, ale naučte se používat

Vyhazovat posečenou trávu do obecního kontejneru na bioodpad je naprostý nesmysl. Hloupost, bláznovství, doslova šílený nápad. Tato cenná surovina dovede zahradě pomoci k vyšším výnosům i ochraně. I když začátek je vždy stejný, tedy zprovozníme sekačku, nebo vezmeme do ruky kosu. Trávník je posekaný, ale co s trávou dál? Do hnědého kontejneru? Nebo vysypat někdo do strouhy u pole? Kdepak, posekaná tráva je cenná rostlinná surovina, která najde v zahradě široké možnosti využití. Jaké?

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.