Kdy je nejlepší čas na podzimní úklid zahrady? Až napřesrok na jaře

Odpovědi na většinu otázek, které se týkají výběru z různých možností, jsou už z principu komplikované v tom, že nejspíš budou odrážet různé perspektivy odpovídajících. Na příkladu si to můžeme vysvětlit třeba tak, že na zdánlivě prostou otázku: „Jaká by asi byla ta nejlepší doba pro výpovědní lhůtu z nájmu?“ vám dá docela jinou odpověď pronajímatel; nájemník, který se stěhovat chce a třeba nájemník, který se stěhovat nechce.

Každý to prostě vidí jinak, a velmi osobně. Nu, a podobné je to s otázkou, kdy nejlépe začít s podzimním úklidem zahrady. Všechno tam totiž pořád žije.

Teď, v říjnu, kdy už se přihlásily první mrazíky, má nemálo zahradníků tuhle práci hotovou. Jiní se sérií plánovaných úkolů teprve začínají a najde se i hrstka takových, co má „splněno“ už od poloviny září. Perspektiva toho, kdy zahájit – nebo kdy ukončit - podzimní úklid zahrady, se prostě liší mezi zahradníky o celé týdny, měsíce. Svou odpověď na tu otázku ale mohou mít i ti obyvatelé vaší zahrady, kterých se nikdo moc neptal. Zvířata, tedy živočichové. Nejrůznější hmyz, ptáci, malí savci, obojživelníci. Co by asi odpověděli?Inu, nejspíš by vám řekli, že ten nejlepší čas na podzimní úklid zahrady je až na jaře.

Proces ukládání vaší zahrady k zimnímu spánku totiž spojují se svým vlastním zimním spánkem, nebo s přechodem na jiný režim dne a shánění potravy. A pro mnoho z nich by bylo skutečně výrazně lepší, kdybyste při uklízení nebyli až tak důslední. Nebudete v tom sami. V posledních letech se informace o migračních nebo hibernačních zvycích ptáků, opylovačů a dalších užitečných divokých zvířat dostaly do povědomí veřejnosti, a proto nemálo zahradníků odkládá své velké úklidy až na jaro. A je to dobře.

Nebojte, že byste teď neměli dělat nic. Práce je tam venku pořád ještě dost.

Jen když připustíte, že celá vaše zahrada není jen vaše, a záleží na ní i někomu jinému, budete dělat některé věci jinak. Zahálet nebudete, existuje poměrně dost úkolů, kterým bystě se měli věnovat i nyní. Některé jsou pozůstatky starého úklidového protokolu (protože zazimovat zahradní náčiní zkrátka třeba je); jiné úkoly jsou spíš novými způsoby řešení konvenčních prací, které se vyvinuly spolu s lepším chápáním funkce ekosystému vaší zahrady. A některé práce se prostě vyplatí opustit zcela.

Příkladem toho, co spíš vůbec nedělat, je hrabání listí. A ne jen proto, že je to úplně zbytečná práce. V kontextu života na zahradě je hrabání listí věc přímo škodlivá, s újmou, která jde za vámi. Na podzim listnaté stromy prostě shazují listí. A těmi listy, které budou tlít na zemi, půdu pod sebou hnojí. Vrací do ní živiny, minerály. Přidávají do ní organický materiál. Což je všechno to, o co se normálně snažíte. Chcete jim to kazit jen proto, že to neděláte vy?

Snaha vyhrabat a vyčesat z půdy pod stromy listí do poslední stopky prostě nedává smysl. Nezbavujete se tím jen organické hmoty a bezplatného přírodního hnojiva. Připravujete tím půdu a kořeny rostlin v ní o krycí izolační vrstvu, ochranu před mrazem. Shrabáním listí narušujete schopnost půdy podržet si i v mrazivé zimě trochu vláhy. Že vám spadané listy na trávníku nesedí? Inu, je to estetická záležitost. Ale zateplení ze svého domu taky nestrháte až na podklad jen proto, že se vám nelibí odstín fasády, ne?

V rozkládajících se listech jsou nejednou nakladena vajíčka hmyzu a dalších breberek, které tímto způsobem přečkávají chladnou část roku. Nemá smysl je vyhostit, připravit se o ně. Když už tak prahnete po pořádku, shrabejte to listí k okrajům svých záhonů. Ale úplně postačí, když je ponecháte tam, kam spadne. Škoda tím nakonec nevznikne žádná, a z obyvatel své zahrady tím aspoň neučiníte bezdomovce. 

A co nedělat, respektive dělat jinak, dál?

Nemusíte například seřezávat před prvními mrazy seřezávat všechny trvalky až k zemi. Tím, že tuhle práci vynecháte, můžete udělat kus dobré práce. Ponechání suchých semeníků rostlin nastojato, jako jsou například třapatka nachová (Echinacea), třapatka zářivá (Rudbeckia), anýzové máty (Agastache) nebo zlatobýlu (Solidago) dáte šanci ptákům. Těm, kteří neodlétají na jih do teplých krajů, a přes zimu by se jinak marně rozhlíželi po vaší zahradě, jestli nenajdou něco k snědku.

Oni totiž zdaleka ne všichni ptáci preferují návštěvu přecpaných krmítek nad přirozeným způsobem získávání potravy. O tom, že podzimní zahrada nemusí být smutná, ale prozářená barvami, už nejspíš víte i z našeho předchozího článku.

A co třeba ještě? Takové okrasné trávy poskytují přes zimu úkryt pro drobnou zvěř a zachytávají sníh, který pak působí jako izolace a chrání kořeny. Jak už jsme naznačovali, někdy je to o tom nedělat nic, a jindy o tom, dělat věci trochu jinak. Ovšem nemálo „úklidových“ činností na seznamu podzimních povinností zůstalo i nadále.

Například? Ne všechny trvalky je třeba chránit (pro zvířata) za každou cenu.

Některé rostliny by se na podzim měly seříznout. Typicky třeba bohyšky (Hosta), jsou oblíbeným úkrytem přezimujících slimáků a škůdců. Stojící listoví kosatců by zase chránilo vajíčka obávané vrtalky kosatcové. Tady si můžete dovolit být více nekompromisní. Protože tím zásahem filtrujete škůdce ven ze své zahrady. Zahradníci jen neradi přejímají novinky do svých postupů, a tak výzvu k proměně podoby podzimního úklidu chápou jako přechody mezi dvěma extrémy. Buď dělat všechno jako dřív, anebo nedělat nic. Ale o tom to není.

Odstranit je přirozeně zapotřebí zbytky rostlin, které jsou náchylné k padlí - jako jsou pivoňky, floxy a monardy – zavinutky. Ty je určitě lepší v zájmu budoucích krásných květů seříznout. Zrovna tak je třeba zbavit se nadzemních částí rostlin, které byly během sezóny nemocné. Ty je nutné odstranit bez ohledu na typ choroby. A ano, v jejich případě nenechávejte spadané listy nebo zbytky rostlin na zemi. Mohly by infikovat půdu a rostliny v příštím roce. Nikdy je nekompostujte.

S kompostem, respektive mulčem, se vám vyplatí pracovat. Naneste kolem rostlin a stromů asi 7–8 cm mulče, ale počkejte, až půda zmrzne. Mulč pomáhá udržovat stálou teplotu půdy a chrání kořeny před vymrzáním, před vytažením vláhy z půdy při střídání mrazů a oblev. Mulč však odhrňte pár centimetrů od kmene či stonku, jinak by mohl zahnívat.

Podzim je také časem na vyrytí a uskladnění choulostivých cibulí, jako jsou mečíky, jiřiny, dosny, hlíznaté begonie. Vytrhejte odkvetlé letničky a sesbírejte jejich semena. Uložte je v papírové obálce nebo skleněné nádobě na chladném a tmavém místě pro příští sezónu. A nezapomeňte na plevel. Vytrhejte ho i s kořeny dřív, než vytvoří semena. Příští rok si za to poděkujete. Vyčistěte záhony po letních plodinách. Zkrátka je co dělat i na podzim.

Ale při tom velkém úklidu myslete i na to, že na vaší zahradě toho žije mnohem víc, než jen vy. A že úplným vyčištěním prostoru zahrady si spíš škodíte, než pomáháte. Jistě, že to chcete mít hezky uklizené na zimu a připravené na další sezónu. Taková je už perspektiva zahradníků. Připustíte-li, že v tom krásném prostoru ale žije i někdo jiný? Pak je odpovědí, kdy zahájit podzimní úklid zahrady, že až na jaře. Na vás pak je to správně vybalancovat. Nevytvořit zimní poušť.

Materiály: ČESKÉSTAVBY.cz, APnews.com, Gardenersworld.com